PROFIL: Angela Merkelová. Jak se vědkyně stala jednou z nejmocnějších žen světa?

Původně měla být kancléřkou jen dočasně, po odchodu svého učitele a politického titána Helmuta Kohla. Nakonec z toho bylo šestnáct let a čtyři mandáty v čele vlády jedné ze světových velmocí. Angela Merkelová (67), první žena v kancléřském úřadu a první politik v této funkci z bývalé NDR, zvládla díky svému konsenzuálnímu stylu politiky řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět.

Někdejší "Kohlovo děvče" si Němci oblíbili a vnímali ho jako záruku stability, kancléřce přezdívali "Mutti." Při svém odchodu po nadcházejících parlamentních volbách 26. září a následném vzniku nové vlády za sebou Merkelová nechává hospodářsky i politicky silnou zemi.

Význam Merkelové nebyl zásadní pouze v národním kontextu. Měla rozhodující slovo i v evropské politice a časopis Forbes ji několik let po sobě vyhlásil nejmocnější ženou světa. Magazín Time jí zase v roce 2015 přiřkl titul Osobnost roku. „Kancléřka Merkelová zosobňuje specificky ženský způsob politiky, který se jí osvědčil mnohem víc než mužský způsob, který stojí více na rázném rozhodování a prosazování. Pokud by muž vládl jejím stylem, bylo by to veřejností vnímáno jako slabost. U Angely Merkelové je to považováno za její silnou stránku," vysvětlil profesor politologie Herfried Münkler z berlínské Humboldtovy univerzity.

"Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak takříkajíc spíše později než dříve činila rozhodnutí," přiblížil Münkler, podle kterého kancléřka řídila krizové situace spíše zezadu než z čela. "Volila střední cestu mezi rychlými a pozdními rozhodnutími," uvádí. Podle něj ale dokázala i učinit rychlá a pevná rozhodnutí, jako byl třeba odklon Německa od jaderné energetiky 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Merkelová, která vede svůj úřad od roku 2005, se stala třetí nejdéle vládnoucí osobou v úřadu, v délce mandátu ji překonali pouze Otto von Bismarck v devatenáctém století a ve dvacátém její vzor Helmut Kohl. Měla pověst nezkorumpované političky. Svým klidným vystupováním a ochotou ke kompromisům byla i zahraničí dobře známá. Po roce 2008 v době světové finanční krize aktivně pomáhala vyvést evropský blok z finančních potíží a následné krize eura, kdy se společná měna ocitla v ohrožení. V listopadu 2011 na summitu G20 například prohlásila, že záchrana eura je důležitější, než členství Řecka, pokud tato země nepřijme dohodnuté řešení své dluhové krize.

Její renomé nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé političky lehce pošramotila pouze migrační krize v roce 2015. Její věta "Zvládneme to," kterou se snažila uklidnit Němce tváří v tvář vlně statisíců migrantů, jí později vynesla velkou kritiku u politiků i veřejnosti, když se země musela potýkat s následky obrovské migrační vlny. V současné době pandemie koronaviru ale Merkelová spolu s celou německou vládou znovu zaznamenala velkou oblibu. A oporou Němcům byla i za rozsáhlých záplav, které letos v létě zpustošily spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko a staly se nejtragičtější přírodní katastrofou od roku 1962.

Dcera pastora stoupala od začátku 90. let na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyhoupla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek". V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU.

O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. V úřadu zůstala i po dalších volbách v roce 2017, kdy po dlouhém povolebním vyjednávání nakonec velká koalice pokračovala ve vládě.

Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku v rodině luteránského pastora Horsta Kasnera a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové. Dětství však prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Doktorát z fyziky získala roku 1986 prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých uhlovodíků.

Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v ČR dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a v říjnu 2018 přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky.

Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.

Poslední z jejích četných biografií, osmisetstránová publikace s titulem Angela Merkelová: Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba), jejímž autorem je historik a žurnalista Ralph Bollmann, vyšla letos v červenci.

Související

Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Volby v Německu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy