PROFIL: Angela Merkelová. Jak se vědkyně stala jednou z nejmocnějších žen světa?

Původně měla být kancléřkou jen dočasně, po odchodu svého učitele a politického titána Helmuta Kohla. Nakonec z toho bylo šestnáct let a čtyři mandáty v čele vlády jedné ze světových velmocí. Angela Merkelová (67), první žena v kancléřském úřadu a první politik v této funkci z bývalé NDR, zvládla díky svému konsenzuálnímu stylu politiky řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět.

Někdejší "Kohlovo děvče" si Němci oblíbili a vnímali ho jako záruku stability, kancléřce přezdívali "Mutti." Při svém odchodu po nadcházejících parlamentních volbách 26. září a následném vzniku nové vlády za sebou Merkelová nechává hospodářsky i politicky silnou zemi.

Význam Merkelové nebyl zásadní pouze v národním kontextu. Měla rozhodující slovo i v evropské politice a časopis Forbes ji několik let po sobě vyhlásil nejmocnější ženou světa. Magazín Time jí zase v roce 2015 přiřkl titul Osobnost roku. „Kancléřka Merkelová zosobňuje specificky ženský způsob politiky, který se jí osvědčil mnohem víc než mužský způsob, který stojí více na rázném rozhodování a prosazování. Pokud by muž vládl jejím stylem, bylo by to veřejností vnímáno jako slabost. U Angely Merkelové je to považováno za její silnou stránku," vysvětlil profesor politologie Herfried Münkler z berlínské Humboldtovy univerzity.

"Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak takříkajíc spíše později než dříve činila rozhodnutí," přiblížil Münkler, podle kterého kancléřka řídila krizové situace spíše zezadu než z čela. "Volila střední cestu mezi rychlými a pozdními rozhodnutími," uvádí. Podle něj ale dokázala i učinit rychlá a pevná rozhodnutí, jako byl třeba odklon Německa od jaderné energetiky 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Merkelová, která vede svůj úřad od roku 2005, se stala třetí nejdéle vládnoucí osobou v úřadu, v délce mandátu ji překonali pouze Otto von Bismarck v devatenáctém století a ve dvacátém její vzor Helmut Kohl. Měla pověst nezkorumpované političky. Svým klidným vystupováním a ochotou ke kompromisům byla i zahraničí dobře známá. Po roce 2008 v době světové finanční krize aktivně pomáhala vyvést evropský blok z finančních potíží a následné krize eura, kdy se společná měna ocitla v ohrožení. V listopadu 2011 na summitu G20 například prohlásila, že záchrana eura je důležitější, než členství Řecka, pokud tato země nepřijme dohodnuté řešení své dluhové krize.

Její renomé nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé političky lehce pošramotila pouze migrační krize v roce 2015. Její věta "Zvládneme to," kterou se snažila uklidnit Němce tváří v tvář vlně statisíců migrantů, jí později vynesla velkou kritiku u politiků i veřejnosti, když se země musela potýkat s následky obrovské migrační vlny. V současné době pandemie koronaviru ale Merkelová spolu s celou německou vládou znovu zaznamenala velkou oblibu. A oporou Němcům byla i za rozsáhlých záplav, které letos v létě zpustošily spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko a staly se nejtragičtější přírodní katastrofou od roku 1962.

Dcera pastora stoupala od začátku 90. let na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyhoupla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek". V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU.

O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. V úřadu zůstala i po dalších volbách v roce 2017, kdy po dlouhém povolebním vyjednávání nakonec velká koalice pokračovala ve vládě.

Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku v rodině luteránského pastora Horsta Kasnera a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové. Dětství však prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Doktorát z fyziky získala roku 1986 prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých uhlovodíků.

Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v ČR dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a v říjnu 2018 přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky.

Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.

Poslední z jejích četných biografií, osmisetstránová publikace s titulem Angela Merkelová: Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba), jejímž autorem je historik a žurnalista Ralph Bollmann, vyšla letos v červenci.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Volby v Německu

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Mírové rozhovory mezi USA a Íránem se zhroutily kvůli Izraeli

Plánované mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem ve Švýcarsku byly odloženy poté, co prudké vojenské střety v Libanonu vystavily nově uzavřenou předběžnou dohodu obrovskému tlaku. Viceprezident JD Vance, který měl stát v čele americké diplomatické delegace, zrušil svůj čtvrteční odlet. Teherán ústy svých diplomatů jasně vzkázal, že požaduje pevné záruky úplného ukončení veškerých nepřátelských akcí v Libanonu, než bude ochoten v technických rozhovorech s Washingtonem pokračovat.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Moskvu po ničivém ukrajinském útoku pokryl ropný déšť

Obyvatelé Moskvy si podle BBC stěžují na padající černý déšť poté, co ruskou metropoli zasáhl dosud největší ukrajinský dronový útok od začátku plné invaze. Nálet, při kterém bylo směrem na hlavní město vysláno téměř 200 bezpilotních letounů, cílil na tamní rafinérii.

před 3 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Vance se tvrdě pustil do Izraele: Trump je na celém světě váš jediný spojenec

Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází. 

před 4 hodinami

 J. D. Vance

Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny

Plánované mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem, které se měly uskutečnit ve Švýcarsku, byly nečekaně zrušeny. Důvodem je prudká eskalace konfliktů v jižním Libanonu, kde došlo k masivním střetům mezi izraelskou armádou a hnutím Hizballáh. Rozhovory měly začít ve švýcarské vesnici Obbürgen pouhé dva dny poté, co obě strany podepsaly memorandum o porozumění, které otevřelo šedesátidenní lhůtu pro vyjednání trvalé dohody o íránském jaderném programu a obnovení ropné dopravy přes Hormuzský průliv.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste

Mohutné exploze v ruské metropoli musely proniknout i do toho nejvíce izolovaného bunkru. Ruský prezident Vladimir Putin čelí dlouhodobě obviněním, že se zcela odstřihl od reality své upadající invaze na Ukrajinu. Čtvrteční děsivé záběry z moskevského horizontu však znamenají moment, kdy ani ta nejsilnější vrstva izolace kolem šéfa Kremlu nedokáže utlumit zvuky opakovaných výbuchů. Ty nastaly pouhých šestnáct kilometrů od něj a zanechaly po sobě zničené rafinérie, ze kterých stoupal hustý černý dým přímo nad hlavní město.

před 7 hodinami

včera

Replika korunovačních klenotů

Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad. 

včera

Ilustrační fotografie.

Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR

Po úvodní prohře 1:2 s Jižní Koreou bylo jasné, že aby mohla česká fotbalová reprezentace pomýšlet na postup ze skupiny A fotbalového mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku, musela ideálně v dalším zápase nad Jihoafrickou republiku vyhrát. Jenže proti českým fotbalistům se osud obrátil ještě před tímto samotným veledůležitým zápasem. Při předzápasovém tréninku se zranil obránce David Jurásek, pro nějž účinkování na turnaji skončilo předčasně. Samotný úvod zápasu svěřencům kouče Miroslava Koubka vyšel více než dobře, Češi do něj vstoupili aktivně a vše zakončili v šesté minutě gólem Michala Sadílka. Od té doby ale byl český tým čím dál pasivnější a nakonec přišel trest v podobě proměněné penalty deset minut před koncem. Duel tak skončil remízou 1:1.

včera

včera

včera

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud

Kauza úspěšného filmu Sbormistr, jehož televizní vysílání na jaře zastavil soud, končí. Obě strany sporu se dohodly na smíru, podrobnosti ale nejsou známé. Diváci tak v této chvíli nevědí, zda se odvysílání snímku na obrazovkách ČT dočkají. 

včera

včera

Mark Rutte v Praze

V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva

Náměstek amerického ministra obrany Elbridge A. Colby prohlásil, že pokračující podpora ze strany evropských členů Severoatlantické aliance je naprosto klíčová pro udržení ukrajinské obranyschopnosti proti ruské agresi. Washington podle něj považuje strategii přenesení hlavní odpovědnosti za materiální a finanční pomoc Ukrajině na evropské partnery za úspěšnou a efektivní. V uplynulém roce to byli právě evropští spojenci, kdo převzal vůdčí roli v zajišťování finanční stability Kyjeva a dodávkách vlastních zbrojních systémů, což stabilizovalo situaci na bojišti.

včera

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval

Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé sobě) ocenil v Černínském paláci bývalou hlavu státu Václava Klause, kterému předal medaili Za zásluhy o diplomacii. Ministr zahraničních věcí tak učinil u příležitosti exprezidentových nadcházejících 85. narozenin, které oslaví v pátek.

včera

očkování

Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína

Poradní panel amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve čtvrtek zahájil debatu o schválení zcela nového typu vakcíny proti chřipce. Jedná se o vůbec první očkovací látku proti tomuto onemocnění, která využívá technologii mRNA, tedy stejný postup, který hrál klíčovou roli při zvládání pandemie covidu-19. 

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii

Ukrajinské bezpilotní letouny provedly masivní nálet na ruské hlavní město a úspěšně zasáhly Moskevskou rafinérii v Kapotni. Útok, který se odehrál ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách, představuje podle dostupných informací největší dronový úder na Moskvu od začátku plnohodnotného válečného konfliktu. Starosta města Sergej Sobjanin potvrdil, že i přes intenzivní činnost protivzdušné obrany několik aparátů proniklo ochranným perimetrem a zasáhlo klíčový energetický komplex. Na místě bylo zaznamenáno nejméně pět velkých ohnisek požáru, která zachvátila primární i sekundární zpracovatelské jednotky a také skladovací nádrže s palivem.

včera

Pete Hegseth

USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth po jednání se svými protějšky z NATO v Bruselu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést neprodyšnou blokádu vůči Íránu, pokud Teherán nedodrží své závazky plynoucí z nově podepsané dohody. Šéf Pentagonu zdůraznil, že americký prezident Donald Trump dal jasně najevo ochotu k ráznému obnovení operací v případě, že Írán během stanovené lhůty pro rozhovory nesplní to, k čemu se zavázal.

včera

včera

Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě

Cesta do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla fatální chybou. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to uvedl bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Steven Pifer. Reagoval tak na situaci, kdy Zelenskyj vyjádřil ochotu jednat na neutrální půdě, zatímco Putin trvá na tom, že případná schůzka se musí uskutečnit v hlavním městě Ruské federace. Podle Pifera si ukrajinský prezident toto riziko velmi dobře uvědomuje. Dodal také, že v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by byl Kreml připraven o ukončení války skutečně seriózně vyjednávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy