PROFIL: Angela Merkelová. Jak se vědkyně stala jednou z nejmocnějších žen světa?

Původně měla být kancléřkou jen dočasně, po odchodu svého učitele a politického titána Helmuta Kohla. Nakonec z toho bylo šestnáct let a čtyři mandáty v čele vlády jedné ze světových velmocí. Angela Merkelová (67), první žena v kancléřském úřadu a první politik v této funkci z bývalé NDR, zvládla díky svému konsenzuálnímu stylu politiky řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět.

Někdejší "Kohlovo děvče" si Němci oblíbili a vnímali ho jako záruku stability, kancléřce přezdívali "Mutti." Při svém odchodu po nadcházejících parlamentních volbách 26. září a následném vzniku nové vlády za sebou Merkelová nechává hospodářsky i politicky silnou zemi.

Význam Merkelové nebyl zásadní pouze v národním kontextu. Měla rozhodující slovo i v evropské politice a časopis Forbes ji několik let po sobě vyhlásil nejmocnější ženou světa. Magazín Time jí zase v roce 2015 přiřkl titul Osobnost roku. „Kancléřka Merkelová zosobňuje specificky ženský způsob politiky, který se jí osvědčil mnohem víc než mužský způsob, který stojí více na rázném rozhodování a prosazování. Pokud by muž vládl jejím stylem, bylo by to veřejností vnímáno jako slabost. U Angely Merkelové je to považováno za její silnou stránku," vysvětlil profesor politologie Herfried Münkler z berlínské Humboldtovy univerzity.

"Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak takříkajíc spíše později než dříve činila rozhodnutí," přiblížil Münkler, podle kterého kancléřka řídila krizové situace spíše zezadu než z čela. "Volila střední cestu mezi rychlými a pozdními rozhodnutími," uvádí. Podle něj ale dokázala i učinit rychlá a pevná rozhodnutí, jako byl třeba odklon Německa od jaderné energetiky 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Merkelová, která vede svůj úřad od roku 2005, se stala třetí nejdéle vládnoucí osobou v úřadu, v délce mandátu ji překonali pouze Otto von Bismarck v devatenáctém století a ve dvacátém její vzor Helmut Kohl. Měla pověst nezkorumpované političky. Svým klidným vystupováním a ochotou ke kompromisům byla i zahraničí dobře známá. Po roce 2008 v době světové finanční krize aktivně pomáhala vyvést evropský blok z finančních potíží a následné krize eura, kdy se společná měna ocitla v ohrožení. V listopadu 2011 na summitu G20 například prohlásila, že záchrana eura je důležitější, než členství Řecka, pokud tato země nepřijme dohodnuté řešení své dluhové krize.

Její renomé nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé političky lehce pošramotila pouze migrační krize v roce 2015. Její věta "Zvládneme to," kterou se snažila uklidnit Němce tváří v tvář vlně statisíců migrantů, jí později vynesla velkou kritiku u politiků i veřejnosti, když se země musela potýkat s následky obrovské migrační vlny. V současné době pandemie koronaviru ale Merkelová spolu s celou německou vládou znovu zaznamenala velkou oblibu. A oporou Němcům byla i za rozsáhlých záplav, které letos v létě zpustošily spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko a staly se nejtragičtější přírodní katastrofou od roku 1962.

Dcera pastora stoupala od začátku 90. let na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyhoupla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek". V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU.

O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. V úřadu zůstala i po dalších volbách v roce 2017, kdy po dlouhém povolebním vyjednávání nakonec velká koalice pokračovala ve vládě.

Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku v rodině luteránského pastora Horsta Kasnera a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové. Dětství však prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Doktorát z fyziky získala roku 1986 prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých uhlovodíků.

Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v ČR dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a v říjnu 2018 přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky.

Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.

Poslední z jejích četných biografií, osmisetstránová publikace s titulem Angela Merkelová: Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba), jejímž autorem je historik a žurnalista Ralph Bollmann, vyšla letos v červenci.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Volby v Německu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA

Jednání o možné dohodě mezi Spojenými státy a Íránem jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa konstruktivní. Šéf Bílého domu však na své sociální síti Truth Social zároveň zdůraznil, že obě strany musí postupovat uvážlivě a nespěchat, aby byl výsledek zcela správný. Ve svém prohlášení dal jasně najevo, že Teherán musí bezpodmínečně pochopit, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby disponoval jadernou zbraní.

před 1 hodinou

MS v hokeji

Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději

Sobotní večerní program hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku přinesl další nečekaný výsledek a další problémy pro dalšího favorita. Poté, co ve skupině A zaváhali nejprve v ten samý den v poledne Američané, kteří nestačili na Lotyše a zkomplikovali si tím tak svoji cestu do čtvrtfinále, poněkud překvapivě se vyřazovací boje vzdálily po sobotě i Švédům ve skupině B. Ti totiž překvapivě nezvládli severské derby s Norskem, které prohráli 2:3 a boj o postup mezi nejlepších osm týmů tak už Švédové přestávají mít ve vlastních rukách. To Němci nažhaveni zaváháním Američanů ve skupině A zapnuli motory a Rakušany, kteří si mohli už nyní zajistit postup do čtvrtfinále, porazili s přehledem 6:2 a zůstávají tak nadále ve hře o postup. Domácí Švýcaři si pokračují ve vlastní soutěži, v níž porážejí jednoho po druhém, naposledy si tedy smlsli na Maďarech 9:0.

před 2 hodinami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře

V centru Prahy se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas s plánovanou reformou financování veřejnoprávních médií. Protestní akci s názvem Ruce pryč od médií zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Hlavním cílem demonstrantů je zastavit návrh zákona, který by zrušil dosavadní koncesionářské poplatky a nahradil je přímým financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Pokojný protest odstartoval úderem šestnácté hodiny na zaplněném Staroměstském náměstí, odkud se dav následně vydal na pochod městem.

před 4 hodinami

Modžtaba Chámeneí

USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí

Navrhovaná mírová dohoda mezi Teheránem a Washingtonem stále vyžaduje oficiální schválení ze strany íránského nejvyššího vůdce a tamní rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení tamních představitelů je před odesláním dokumentu k ratifikaci nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chámeneímu nutné vyjasnit ještě jeden nebo dva body, aby text plně odpovídal požadavkům Íránu. Tuto skutečnost již íránská strana předala pákistánským prostředníkům, kteří v diplomatických jednáních fungují jako mediátoři.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím pozastavit prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů vysílá jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny opustit své partnery v Asii. Tento krok přichází bezprostředně po jeho oficiální návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump se tímto příklonem k Pekingu otevřeně odvrací od dlouhodobé americké politiky takzvané strategické nejednoznačnosti, která po desetiletí definovala křehké vztahy vůči Tchaj-wanu, jejž si Čína nárokuje jako své vlastní území.

před 6 hodinami

Petr Macinka

Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl

Bývalý moderátor České televize Václav Moravec zahájil provoz svého nového mediálního projektu na internetové platformě Moravec.cz. Vůbec prvním formátem, který divákům v prostorách Paláce Dunaj na Národní třídě představil, byl diskuzní pořad Poledne s Moravcem. Tento krok přišel zhruba dva měsíce poté, co novinář v březnu po jedenadvaceti letech ukončil své působení ve veřejnoprávní televizi. Svůj odchod tehdy zdůvodnil tím, že za tehdejších podmínek již nemohl garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, přičemž zmínil i předcházející týdny plné tlaku.

před 8 hodinami

Setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu

Na brněnském výstavišti v jednom z největších pavilonů pokračují Sudetoněmecké dny, kterých se účastní přibližně tři tisíce lidí. Během hlavního nedělního shromáždění vystoupil zástupce předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler, který jednoznačně odmítl, že by Němci požadovali jakékoli navrácení majetků. Zdůraznil, že cílem je naopak pracovat na společné kultuře a budovat živý most pro budoucnost Evropy. Podle něj se tímto sjezdem, který se poprvé v dějinách koná v České republice, uzavírá bolestný kruh, o čemž mnoho jejich rodičů a prarodičů celý život snilo.

před 9 hodinami

Marco Rubio

S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že v rozhovorech s Íránem bylo dosaženo významného pokroku, nicméně zdůraznil, že na konečné dohodě je stále potřeba pracovat. Toto prohlášení navazuje na sobotní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social uvedl, že dohoda je již z velké části vyjednána a její součástí bude i znovuotevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu. Trump tehdy doplnil, že o finálních aspektech a detailech se momentálně diskutuje a veřejnost se je brzy dozví.

před 10 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok

Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.

před 13 hodinami

včera

Miss Czech Republic 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková

V pražském Fóru Karlín se dnes večer uskutečnil finálový galavečer 17. ročníku prestižní soutěže krásy Miss Czech Republic 2026. O hlavní korunku a možnost reprezentovat Českou republiku na světových soutěžích bojovala finálová desítka dívek, do které se probojovaly Aneta Vizinová, Sandra Chalupníková, Dominique Alagia, Markéta Králová, Eliška Kramná, Barbara Plintová, Laura Anna Glozarová, Lucie Pisková, Hana Dědková a Eliška Kukačová. Slavnostním programem plným napětí provázely moderátorka Daniela Brzobohatá a úřadující miss Justýna Zedníková.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko chystá kombinovaný útok na území Ukrajiny, který by mohl cílit i na hlavní město Kyjev. Podle údajů ukrajinských zpravodajských služeb, které podpořily také informace od amerických a evropských partnerů, existuje podezření, že armáda Ruské federace k tomuto úderu plánuje využít mimo jiné raketový komplex středního doletu Orešnik. Ukrajinské orgány v současné době tyto získané poznatky podrobně prověřují a analyzují.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že se ještě téhož dne sejde se svými hlavními poradci, aby společně posoudili nejnovější návrh Íránu. Na základě tohoto hodnocení by mohl již do neděle rozhodnout o tom, zda Spojené státy obnoví vojenské operace proti Teheránu. V telefonickém rozhovoru pro server Axios popsal aktuální šance na dosažení dohody jako padesát na padesát. Zároveň velmi ostře poznamenal, že výsledek současného diplomatického úsilí povede buď k uzavření dobré dohody, nebo k tomu, že Spojené státy Írán totálně zničí.

včera

MS v hokeji

Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka

Za ohromující atmosféry, kterou umějí vytvořit snad jen čeští a slovenští fanoušci, se v rámci sobotního programu letošního světového šampionátu utkali Slováci a Češi. Pod hlavičkou mistrovství světa se federální derby odehrálo po třech letech a nabídlo skutečně hokej se vším všudy. Hrál se vyrovnaný hokej od začátku až do konce, Slováci se snažili Čechy více vyhecovat emocemi, ale nakonec o vítězství a důležitých třech bodech pro Česko rozhodl ten nejpovolanější – kapitán Roman Červenka, jenž si zřejmě řekl, že když to nešlo hokejkou, půjde to rozhodnout bruslí. Stalo se a Češi jsou zase o krok blíže čtvrtfinále.

včera

Prezident Trump

Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou

Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku. 

včera

MS v hokeji

Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS

Přestože hokejové mistrovství světa už vstoupilo do své druhé poloviny, na úřadujících světových šampionech Američanech stále není vidět, že by našli svou ideální formu. V sobotu si totiž připsali na své konto vedle dvou nepřesvědčivých výher nad Brity a Němci již třetí porážku. Po Švýcarech a Finech si totiž na Američany, jejichž kádr nedá s tím loňským, ani s tím, který hrál letošní zimní olympiádu v Miláně srovnávat, vyšlápli dokonce Lotyši. A právě oni se s Američany přetahují o poslední postupové místo skupiny A. Ve skupině B se pak dočkali Dánové svého prvního vítězství na letošním MS, když porazili Slovince 4:0.

včera

Prezident Trump

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.

včera

Afrika, ilustrační foto

Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly

Západní Afrika prošla před více než deseti lety nejhorší a nejkomplexnější epidemií eboly na světě. Přeživší Patrick Faley na toto období vzpomíná s těžkým srdcem, když pro BBC popisuje, jak pohřební tým odvážel těla osmi jeho přátel v pytlích, zatímco on sám jako jediný z této skupiny zůstal naživu. Současné události v Demokratické republice Kongo, kde zdravotníci svádějí boj s novým ohniskem nákazy, vyvolávají u pamětníků tehdejší krize děsivé vzpomínky a otevírají otázky, jaké ponaučení si lze z minulosti odnést. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si nynější vlna v oblasti východního Konga vyžádala již přes 170 lidských životů.

včera

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy