PROFIL: Angela Merkelová. Jak se vědkyně stala jednou z nejmocnějších žen světa?

Původně měla být kancléřkou jen dočasně, po odchodu svého učitele a politického titána Helmuta Kohla. Nakonec z toho bylo šestnáct let a čtyři mandáty v čele vlády jedné ze světových velmocí. Angela Merkelová (67), první žena v kancléřském úřadu a první politik v této funkci z bývalé NDR, zvládla díky svému konsenzuálnímu stylu politiky řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět.

Někdejší "Kohlovo děvče" si Němci oblíbili a vnímali ho jako záruku stability, kancléřce přezdívali "Mutti." Při svém odchodu po nadcházejících parlamentních volbách 26. září a následném vzniku nové vlády za sebou Merkelová nechává hospodářsky i politicky silnou zemi.

Význam Merkelové nebyl zásadní pouze v národním kontextu. Měla rozhodující slovo i v evropské politice a časopis Forbes ji několik let po sobě vyhlásil nejmocnější ženou světa. Magazín Time jí zase v roce 2015 přiřkl titul Osobnost roku. „Kancléřka Merkelová zosobňuje specificky ženský způsob politiky, který se jí osvědčil mnohem víc než mužský způsob, který stojí více na rázném rozhodování a prosazování. Pokud by muž vládl jejím stylem, bylo by to veřejností vnímáno jako slabost. U Angely Merkelové je to považováno za její silnou stránku," vysvětlil profesor politologie Herfried Münkler z berlínské Humboldtovy univerzity.

"Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak takříkajíc spíše později než dříve činila rozhodnutí," přiblížil Münkler, podle kterého kancléřka řídila krizové situace spíše zezadu než z čela. "Volila střední cestu mezi rychlými a pozdními rozhodnutími," uvádí. Podle něj ale dokázala i učinit rychlá a pevná rozhodnutí, jako byl třeba odklon Německa od jaderné energetiky 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Merkelová, která vede svůj úřad od roku 2005, se stala třetí nejdéle vládnoucí osobou v úřadu, v délce mandátu ji překonali pouze Otto von Bismarck v devatenáctém století a ve dvacátém její vzor Helmut Kohl. Měla pověst nezkorumpované političky. Svým klidným vystupováním a ochotou ke kompromisům byla i zahraničí dobře známá. Po roce 2008 v době světové finanční krize aktivně pomáhala vyvést evropský blok z finančních potíží a následné krize eura, kdy se společná měna ocitla v ohrožení. V listopadu 2011 na summitu G20 například prohlásila, že záchrana eura je důležitější, než členství Řecka, pokud tato země nepřijme dohodnuté řešení své dluhové krize.

Její renomé nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé političky lehce pošramotila pouze migrační krize v roce 2015. Její věta "Zvládneme to," kterou se snažila uklidnit Němce tváří v tvář vlně statisíců migrantů, jí později vynesla velkou kritiku u politiků i veřejnosti, když se země musela potýkat s následky obrovské migrační vlny. V současné době pandemie koronaviru ale Merkelová spolu s celou německou vládou znovu zaznamenala velkou oblibu. A oporou Němcům byla i za rozsáhlých záplav, které letos v létě zpustošily spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko a staly se nejtragičtější přírodní katastrofou od roku 1962.

Dcera pastora stoupala od začátku 90. let na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyhoupla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek". V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU.

O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. V úřadu zůstala i po dalších volbách v roce 2017, kdy po dlouhém povolebním vyjednávání nakonec velká koalice pokračovala ve vládě.

Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku v rodině luteránského pastora Horsta Kasnera a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové. Dětství však prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Doktorát z fyziky získala roku 1986 prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých uhlovodíků.

Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v ČR dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a v říjnu 2018 přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky.

Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.

Poslední z jejích četných biografií, osmisetstránová publikace s titulem Angela Merkelová: Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba), jejímž autorem je historik a žurnalista Ralph Bollmann, vyšla letos v červenci.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Volby v Německu

Aktuálně se děje

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko

Ukrajinské ozbrojené síly podnikly během noci rozsáhlý letecký úder na ruské území, při kterém zasáhly cíle v mnoha regionech. Podle ruských úřadů protivzdušná obrana a elektronické boje zneškodnily více než osm stovek bezpilotních prostředků. Vzdušný útok, který se řadí k největším od začátku roku, si na ruském území vyžádal nejméně šest lidských životů.

včera

Ilustrační foto

Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země

V belgické přírodní rezervaci Vysoké Močály poblíž německých hranic vypukl rozsáhlý lesní požár, který úřady označují za největší v moderní historii země. Oheň se rozšířil během pátečního dne v oblasti rašelinišť a borových lesů a do nedělního rána zničil více než tři tisíce hektarů plochy. K jeho rychlému šíření přispěla vlnou veder a sucha, přičemž teploty v pátek v některých částech Belgie dosahovaly až k sedmatřiceti stupňům Celsia.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo

Ukrajinské vojenské zpravodajství varuje před zrychlujícím se vývojem ruského satelitního systému Rassvet, který vyvíjí společnost Bureau 1440 jako přímou konkurenci americké síti Starlink. Podle zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Vadyna Skibického postupuje Moskva s vypouštěním družic na oběžnou dráhu podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo.

včera

střela Flamingo

Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu Kyiv Post potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.

včera

15. srpna 2026 21:59

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

15. srpna 2026 20:46

umělá inteligence (AI)

Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky

Vývoj v oblasti umělé inteligence dospěl do fáze, kdy se generální ředitelé významných technologických společností a další vysoce postavení manažeři začínají nechávat klonovat. Stále častěji si vytvářejí své digitální dvojníky, kteří mají za úkol zastupovat je na veřejnosti i v pracovním procesu. Výzkumníci a zakladatelé specializovaných firem testují interaktivní a AI poháněné holografické projekce, jež se prosazují v lékařských ordinacích, školních třídách i v maloobchodě.

15. srpna 2026 19:34

Sociální sítě

Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil

Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.

15. srpna 2026 18:22

Zemětřesení, ilustrační foto

Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo východní část Indonésie a vyžádalo si nejméně 47 lidských životů. Otřesy vyvolaly masovou paniku a způsobily zřícení četných budov a obytných domů. Úřady bezprostředně po události vydaly varování před vlnou tsunami, které však bylo později odvoláno. V regionu bylo zaznamenáno více než 230 následných otřesů, z nichž nejsilnější dosáhl hodnoty 6,1 stupně.

15. srpna 2026 16:59

raketa FP-7

Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu

Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.

15. srpna 2026 15:41

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu

Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.

15. srpna 2026 14:33

Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích

Španělsko a Maroko výrazně posílily bezpečnostní opatření na hranicích španělské enklávy Ceuta v Severní Africe. K tomuto kroku úřady v Madridu a Rabatu přistoupily v reakci na masově šířené výzvy na sociálních sítích, které vyzývaly k nelegálnímu překročení hranic.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy