PROFIL: Angela Merkelová. Jak se vědkyně stala jednou z nejmocnějších žen světa?

Původně měla být kancléřkou jen dočasně, po odchodu svého učitele a politického titána Helmuta Kohla. Nakonec z toho bylo šestnáct let a čtyři mandáty v čele vlády jedné ze světových velmocí. Angela Merkelová (67), první žena v kancléřském úřadu a první politik v této funkci z bývalé NDR, zvládla díky svému konsenzuálnímu stylu politiky řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět.

Někdejší "Kohlovo děvče" si Němci oblíbili a vnímali ho jako záruku stability, kancléřce přezdívali "Mutti." Při svém odchodu po nadcházejících parlamentních volbách 26. září a následném vzniku nové vlády za sebou Merkelová nechává hospodářsky i politicky silnou zemi.

Význam Merkelové nebyl zásadní pouze v národním kontextu. Měla rozhodující slovo i v evropské politice a časopis Forbes ji několik let po sobě vyhlásil nejmocnější ženou světa. Magazín Time jí zase v roce 2015 přiřkl titul Osobnost roku. „Kancléřka Merkelová zosobňuje specificky ženský způsob politiky, který se jí osvědčil mnohem víc než mužský způsob, který stojí více na rázném rozhodování a prosazování. Pokud by muž vládl jejím stylem, bylo by to veřejností vnímáno jako slabost. U Angely Merkelové je to považováno za její silnou stránku," vysvětlil profesor politologie Herfried Münkler z berlínské Humboldtovy univerzity.

"Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak takříkajíc spíše později než dříve činila rozhodnutí," přiblížil Münkler, podle kterého kancléřka řídila krizové situace spíše zezadu než z čela. "Volila střední cestu mezi rychlými a pozdními rozhodnutími," uvádí. Podle něj ale dokázala i učinit rychlá a pevná rozhodnutí, jako byl třeba odklon Německa od jaderné energetiky 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Merkelová, která vede svůj úřad od roku 2005, se stala třetí nejdéle vládnoucí osobou v úřadu, v délce mandátu ji překonali pouze Otto von Bismarck v devatenáctém století a ve dvacátém její vzor Helmut Kohl. Měla pověst nezkorumpované političky. Svým klidným vystupováním a ochotou ke kompromisům byla i zahraničí dobře známá. Po roce 2008 v době světové finanční krize aktivně pomáhala vyvést evropský blok z finančních potíží a následné krize eura, kdy se společná měna ocitla v ohrožení. V listopadu 2011 na summitu G20 například prohlásila, že záchrana eura je důležitější, než členství Řecka, pokud tato země nepřijme dohodnuté řešení své dluhové krize.

Její renomé nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé političky lehce pošramotila pouze migrační krize v roce 2015. Její věta "Zvládneme to," kterou se snažila uklidnit Němce tváří v tvář vlně statisíců migrantů, jí později vynesla velkou kritiku u politiků i veřejnosti, když se země musela potýkat s následky obrovské migrační vlny. V současné době pandemie koronaviru ale Merkelová spolu s celou německou vládou znovu zaznamenala velkou oblibu. A oporou Němcům byla i za rozsáhlých záplav, které letos v létě zpustošily spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko a staly se nejtragičtější přírodní katastrofou od roku 1962.

Dcera pastora stoupala od začátku 90. let na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyhoupla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek". V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU.

O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. V úřadu zůstala i po dalších volbách v roce 2017, kdy po dlouhém povolebním vyjednávání nakonec velká koalice pokračovala ve vládě.

Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku v rodině luteránského pastora Horsta Kasnera a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové. Dětství však prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Doktorát z fyziky získala roku 1986 prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých uhlovodíků.

Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v ČR dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a v říjnu 2018 přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky.

Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.

Poslední z jejích četných biografií, osmisetstránová publikace s titulem Angela Merkelová: Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba), jejímž autorem je historik a žurnalista Ralph Bollmann, vyšla letos v červenci.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Volby v Německu

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Do USA dorazili nejvyšší čínští představitelé. Trump bude se Si Ťin-pchingem řešit Tchaj-wan i Írán

Americký prezident Donald Trump hostil v Bílém domě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na historickém vrcholném summitu. Čínský lídr přicestoval do Spojených států na třídenní návštěvu, která představuje jeho první cestu do amerického hlavního města po mnoha letech. Hlavy obou globálních mocností zahájily jednání oficiálním přivítáním a vojenskou přehlídkou v Růžové zahradě. Program vrcholné schůzky kombinuje oficiální pocty s řešením klíčových ekonomických a bezpečnostních otázek. Na večerní státní večeři se k oběma státníkům připojí nejvýznamnější představitelé amerického technologického a bankovního sektoru.

před 1 hodinou

Radoslaw Sikorski

Moskva nemůže proti Ukrajině vyhrát, vyřiďte šéfovi, že už to stačilo vzkázal Sikorski Lavrovovi

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vystoupil na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů s ostrým projevem adresovaným přímo Rusku. Šéf polské diplomacie prohlásil, že Moskva nemůže ve své válce proti Ukrajině zvítězit, ačkoliv je stále schopna způsobit obrovské škody. Ve svém vystoupení se obrátil přímo na ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a vyzval ho, aby vyřídil vzkaz prezidentskému paláci v Moskvě. Sikorski před ostatními diplomaty zdůraznil, že je nejvyšší čas tuto agresi ukončit.

před 2 hodinami

Dánsko, Kodaň

Rusko bude eskalovat hybridní válku s NATO, je pod největším tlakem od začátku invaze, varují zpravodajci

Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Poletí Putin do USA? Kreml neskrýval nadšení z pozvání, v novém prohlášení mluví jinak

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

USA oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami

Spojené státy oficiálně pozvaly ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházející summit skupiny G20, který se má uskutečnit v Miami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním přístupu americké administrativy k mezinárodní izolaci Moskvy. Oznámení učinil americký ministr zahraničí Marco Rubio během tiskové konference uspořádané na okraj zasedání Organizace spojených národů v New Yorku. Pokud by ruský vůdce pozvání přijal, šlo by o jeho první účast na takto významném vrcholném setkání od začátku invaze na Ukrajinu.

před 4 hodinami

Harvey Weinstein

Bývalý filmový producent Weinstein byl odsouzen k 15 letům vězení

Bývalý filmový producent Harvey Weinstein byl u soudu v New Yorku odsouzen k 15 letům vězení za sexuální trestný čin. Trest se týká napadení bývalé televizní asistentky produkce Miriam Haleyové. Verdikt navazuje na právní proces trvající více než šest let, během něhož byl původní odsuzující rozsudek zrušen. Někdejší filmový magnát, který stál za oscarovými snímky Zamilovaný Shakespeare či Pulp Fiction, se tak opět ocitl v centru kauzy hnutí MeToo.

před 5 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Trump musí pustit do Bílého domu média, kterým zakázal vstup, rozhodl soud

Americký federální soudce nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby dočasně obnovila přístup novinářům z médií CNN, MS Now a Politico do Bílého domu. Podle soudního rozhodnutí je odnětí akreditací těmto třem redakcím pravděpodobně v rozporu s ústavou. Rozhodnutí představuje významný právní zásah do snah prezidenta omezit novinářský přístup do sídla americké hlavy státu. Soudní příkaz přichází jako reakce na žalobu, kterou tyto sdělovací prostředky podaly okamžitě po zavedení zákazu.

před 6 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Umělá inteligence napadla weby australské vlády

Modely umělé inteligence společnosti OpenAI neoprávněně pronikly na několik webových stránek australské vlády. Informaci oficiálně zveřejnil australský premiér Anthony Albanese na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Jedná se o první veřejně zdokumentovaný případ, kdy systémy umělé inteligence autonomně pronikly do vládních sítí. Incident vyvolal vlnu obav ohledně kontroly nad vývojem pokročilých AI technologií.

před 6 hodinami

Tony Blair

Tony Blair: Británie by se měla do 10 let vrátit do EU

Bývalý britský premiér Tony Blair vyzval premiéra Andyho Burnhama, aby se Velká Británie zavázala k návratu do Evropské unie v horizontu následujících deseti let. Institut Tonyho Blaira (TBI) ve své nové zprávě s názvem Beyond Leave and Remain: A Path to Rejoining a Reformed Europe doporučuje opustit dosavadní striktní omezení týkající se jednotného trhu a celní unie a nahradit dosavadní postupný přístup jasným strategickým cílem.

před 7 hodinami

Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v USA

Rusko čeká velmi bolestivá zima, prohlásil Zelenskyj v OSN

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s varováním adresovaným Moskvě. Během svého projevu prohlásil, že pokud obě strany nedosáhnou dohody o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu před příchodem chladného počasí, Ukrajina bude opětovat údery a způsobí Rusku velmi bolestivou zimu.

před 9 hodinami

Praha

Počasí bude o víkendu výrazně teplejší

Český hydrometeorologický ústav vydal předpověď počasí na nadcházející dny, která slibuje postupnou změnu z deštivého rázu na slunečný víkend. Příští dny přinesou převážně velkou oblačnost s občasnými srážkami. S příchodem víkendu se však očekává výrazné ubývání oblačnosti a postupný vzestup denních teplot. Meteorologové zároveň varují před chladnějšími nocemi, během kterých se mohou ojediněle objevit i přízemní mrazíky.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruské ozbrojené síly podnikly rozsáhlý celodenní útok na Kyjev

Ruské ozbrojené síly podnikly rozsáhlý celodenní bombardovací útok na ukrajinskou metropoli Kyjev. Masivní údery zasáhly především centrální části města a vyžádaly si oběti na životech. Podle oficiálních informací ukrajinských úřadů zahynuli při náletech nejméně dva lidé. Dalších dvacet čtyři osob utrpělo při bombardování různě závažná zranění.

včera

Massoud Pezeškiján

Nejsme teroristé, ale oběti. Pezeškiján v OSN obvinil USA ze zabíjení dětí

Íránský prezident Masúd Pezeškiján vystoupil s projevem na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Jeho vystoupení vyvolalo okamžitou reakci americké strany, když jediný přítomný delegát Spojených států po několika minutách ze sálu odešel. Íránský lídr se ve svém projevu přímo vymezil vůči vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa z předchozího dne. Pezeškiján odmítl obvinění z terorismu a zdůraznil, že jeho země odmítá ustupovat vnějšímu tlaku.

včera

Donald Trump

Trump posunul tabu. V OSN otevřeně mluvil o zničení jiné země

Americký prezident Donald Trump na Valném shromáždění Organizace spojených národů otevřeně uvažoval o možném úplném zničení Íránu. Tento výrok vyvolal mezi přítomnými diplomaty značné překvapení a zastínil i známé historické projevové výstřelky z minulosti. Šéf Bílého domu prohlásil, že před ním stojí zásadní rozhodnutí ohledně dalšího postupu vůči íránskému režimu. Projev zazněl v době, kdy Blízký východ čelí intenzivnímu konfliktu a odpor Íránu je výraznější, než Washington původně předpokládal.

včera

Petr Pavel mluví na Valném shromáždění OSN

"Právo postupně nahrazuje hrubá síla." Pavel se v projevu v OSN opřel do velmocí

Prezident Petr Pavel vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s varovným projevem. Ve svém vystoupení poukázal na vznikající mocenské vakuum v mezinárodní politice, v němž podle jeho slov právo postupně nahrazuje hrubá síla. Hlava státu zdůraznila, že agresivní postoj Ruské federace představuje přímou hrozbu pro bezpečnost celého evropského kontinentu. Pavel se ve své řeči podrobně věnoval situaci na Ukrajině i dalším globálním dopadům probíhajícího konfliktu.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Trump opevňuje Washington. Bílý dům se mění v pevnost

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching míří do Washingtonu. Sejde se s Trumpem v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump přivítá ve Washingtonu čínského vůdce Si Ťin-pchinga na historické státní návštěvě. Čínský prezident přilétá na základnu Andrews, kde ho Trump osobním přivítáním poctí neobvyklým gestem. Hlavní uvítací ceremoniál proběhne v Bílém domě za účasti téměř pěti set příslušníků armády a přeletu vojenských letadel. Pro čínskou hlavu státu jde o první státní návštěvu Spojených států po téměř deseti letech a třetí setkání s Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období.

včera

včera

Vrtulník Mi-8

Ruský vojenský vrtulník vlétl do polského vzdušného prostoru

Vrtulník ruských ozbrojených sil typu Mi-8 narušil v dopoledních hodinách polský vzdušný prostor na severu země u města Braniewo ve Varmijsko-masurském vojvodství. O incidentu oficiálně informovalo Operační velitelství druhů ozbrojených sil Polské republiky na sociální síti X. Ruský vojenský stroj letěl ze sousední Královecké oblasti a v polském vzdušném prostoru se zdržoval jen velmi krátce. Vzdušné síly potvrdily, že incident trval necelou minutu, než se vrtulník vrátil zpět nad ruské území.

včera

Carney se veřejně vysmál Trumpovi. V projevu parodoval jeho gestikulaci

Kanadský premiér Mark Carney změnil svůj dosavadní přístup ke vzájemným vztahům se Spojenými státy a veřejně opustil taktiku ustupování. Na stranickém setkání v Ottawě se vysmál americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, když napodobil jeho typické gestikulování rukama. Carney hovořil o nové dohodě o čisté energii a použil přitom výrazná gesta, která v sále vyvolala hlasitý smích přítomných členů Liberecké strany. Tento moment podle CNN potvrdil výrazný posun v rétorice kanadského lídra vůči Bílému domu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy