První den po brexitu: EU změnu nevidí, Británii čekají velké problémy a vystřízlivění

Belgická metropole se probudila do deštivého prvního únorového dne a nebýt titulků na zpravodajských webech či televizního zpravodajství, její obyvatelé by možná ani nezaznamenali, že EU má ode dneška jen 27 členů.

"Ceny se nezměnily, prší pořád stejně, kdyby to všude nepsali, tak o tom ani nevím," řekla ČTK jedna ze zákaznic bruselského supermarketu, která se vypravila na pravidelný sobotní nákup.

Britské zboží v obchodech nezdražilo, letiště žádné komplikace nehlásí, před eurotunelem spojujícím Francii a Británii se fronty netvoří, lodě z přístavů vyplouvají stejně jako v pátek. Dnes začalo jedenáctiměsíční přechodné období, během něhož pro Británii nadále platí unijní pravidla a zůstává součástí jednotného unijního trhu. Během této doby budou mít obě strany čas uspořádat vzájemné budoucí vztahy a větší změny se očekávají až po jeho skončení.

Brexit se tak zatím výrazněji projevil pouze na fungování evropských institucí. Z budov Evropské rady a Evropského parlamentu v pátek večer bez jakýchkoli ceremonií sňali zaměstnanci úřadů britské vlajky, britští europoslanci mají po své poslední čtvrteční účasti na plenárním zasedání ještě týden na to, aby vyklidili kanceláře. Britští diplomaté, kteří se tento týden loučili s kolegy v Radě EU, budou ode dneška potřebovat pro přístup do unijních budov zvláštní povolení. Soudní dvůr EU v Lucemburku se rovněž počínaje dneškem musí obejít bez tří britských soudců, ačkoli jeho rozhodnutí budou pro Británii ještě do konce roku závazná.

Pro většinu z tisíců řadových britských zaměstnanců unijních institucí se ale dnes nic nemění, v Evropské komisi i Radě EU mohou působit dále. Podle webu Politico se ovšem zřejmě rozloučí s europarlamentem britští asistenti, kteří pracovali pro parlamentní frakci konzervativců. Ta je nyní chce nahradit zaměstnanci z Polska, neboť poslanci polské vládní strany Právo a spravedlnost mají po odchodu britských konzervativců ve skupině jednoznačně nejvíce poslanců.

Evropský tisk dnes upozorňuje, že citelné změny Británii po pátečním brexitu teprve čekají. Například podle německého deníku Die Welt bude přelom hmatatelnější až 31. prosince tohoto roku, kdy skončí přechodné období. Nizozemský list De Telegraaf očekává, že nadcházející jednání mezi Británií a EU o budoucích vztazích se promění v prudký spor. Švýcarský Tages-Anzeiger konstatuje, že plná národní suverenita je iluzí. Nové uspořádání potřebuje také Evropa, píše rakouský Der Standard.

Německý deník Die Welt se domnívá, že skutečně přelomová změna pro Británii nastane až s koncem tohoto roku, kdy bude více jasno o jednotlivostech budoucích obchodních vztahů. Ve státě Britů je přitom mnoho shnilého, píše list. "Téměř čtyři roky se jim pořádně nevládlo, zatímco zuřila brexitová občanská válka, a na stavu země je to vidět, zanedbávání domácí agendy se v mnoha oblastech krizově vyhrotilo. Na zvládnutí těchto úkolů občan uvidí, co mu tolik zaklínaná suverenita přinese," poznamenal Die Welt.

Další přední německý deník Süddeutsche Zeitung konstatuje, že ani Británie není jen ostrov. "Se spokojenou ignorancí se pěje píseň o konci vazalství a pokořování. Velké ideje pro budoucnost však chybí, neexistuje ani záměr nových vztahů se starými sousedy, nemluvě o nápadech, jak usmířit nanejvýš rozpolcenou vlast," píše o Británii deník vycházející v Mnichově. "Představa o nové velikosti svědčí dosud jen o úzkoprsém popírání skutečnosti a trivializaci problémů, stojí v komentáři.

Rakouský Der Standard nahlíží na důsledky brexitu i z pohledu EU. "Obě strany míří navzdory všem ujišťováním vstříc nanejvýš nejisté budoucnosti. Brexit značí hluboký zlom v dosavadní politice EU. Potřeba by bylo celkové nové uspořádání. Na to obě strany nejsou připraveny," varuje Der Standard.

Španělský deník La Vanguardia napsal, že za chybu, kterou je brexit, zaplatí příští generace. "Ani Spojené království, ani Evropská unie z toho nebudou mít jakékoli výhody. Naopak, jde o přátelský rozvod, který bude něco stát - ale dějiny světa jsou dějinami omylů jeho národů, oživování demagogů, opětovným výskytem takových, kteří si vymýšlejí nepřátele. Nejhorší je, že za chyby se nezaplatí příští den, ale je to často příští generace, které budou vystaveny účty," napsal list vycházející v Barceloně.

Nizozemský De Telegraaf napsal, že v jednáních Británie a EU o obchodních vztazích, pravidlech a standardech je předprogramovaný spor. "EU přísahá, že chce s britským sousedem udržovat dobré vztahy. Ale má skutečně na mysli to nejlepší pro Velkou Británii? Představme si, že Britové dostanou fantastickou dohodu, čímž se brexit stane vzorem úspěchu. To by mohlo vyvolat pomyšlení u dalších zemí. A to přirozeně není něco, co chce EU," předpokládá De Telegraaf.

Deník Tages-Anzeiger z neunijního Švýcarska dnes upozorňuje, že plná národní suverenita je iluzí. Těšit se z brexitu podle něj mohou jen ruský prezident Vladimir Putin, čínský Si Ťin-pching a americký prezident Donald Trump.

"Všichni tři mají zájem na oslabení Evropy. Nyní jde o to, zda se celosvětově prosadí autoritářský společenský model, nebo zda se mohou upevnit demokracie a právní stát. Pokušení národního znovuuvědomování existuje všude v Evropě. Přičemž nacionalismus kontinentu v historii přinesl jen neštěstí. Myšlenka naprosté národní suverenity je dnes iluzí. Žádnou z výzev - od digitalizace přes klimatickou změnu po migraci - nemůže zdolat sám národní stát. Jde tedy jen o to, zda společně s dalšími demokratickými státy určujeme pravidla, nebo si je necháme diktovat autokraty," zamýšlí se obecněji komentátor švýcarského listu.