První kolo prezidentských voleb v Rumunsku vyhrál Iohannis

Favorizovaný dosavadní prezident Klaus Iohannis přesvědčivě vyhrál první kolo prezidentských voleb v Rumunsku. Nepodařilo se mu ale získat nadpoloviční většinu hlasů a jeho výsledek je výrazně horší, než ukazovaly předvolební průzkumy. Ve druhém kole by se proto za dva týdny měl utkat s expremiérkou Viorikou Dancialovou. Ukazují na to odhady založené na průzkumech u volebních místností.

Podle průzkumu provedeného společností IRES kandidát vládní Národní liberální strany (PNL) Iohannis získal 38,7 procenta hlasů, za ním skončila Dancialová ze Sociálnědemokratické strany (PSD) s 22 procenty. Průzkum společnosti Curs-Avangarde dal současného prezidenta také na první místo s 39 procenty a jeho hlavní konkurentce připsal 22,5 procenta.

Podle volebního střediska s k urnám dostavilo 48 procent voličů. V posledních dvou prezidentských volbách se účast v prvním kole pohybovala těsně pod 55 procenty.

Rekordní byla letos účast rumunské diaspory žijící v zahraničí. Volit tam podle agentury Reuters přišlo 660.000 lidí. Jejich hlasy ale zveřejněné průzkumy u volebních místností nezohledňují.

Šedesátiletý Iohannis označil výsledek za jednoznačnou volbu proti straně Dancialové. "Rumuni ještě nikdy nehlasovali tak rozsáhle a tak jasně proti PSD. Pro Rumunsko to znamená obrovský krok vpřed," řekla dnes večer hlava státu svým stoupencům shromážděným před sídlem jejího volebního střediska a vyzvala obyvatele, aby přišli do druhého kola 24. listopadu, a PSD tak definitivně vyřadili. Rumunská sociálnědemokratická strana podle kritiků, k nimž patří i Evropská unie a Iohannis, chránila politiky podezřelé z korupce.

"Jsem spokojená... jsme ve druhém kole, děkuji těm, kteří volili svým srdcem," uvedla pětapadesátiletá Dancialová. Zda se ale jí a jejím prostřednictvím sociálním demokratům skutečně podaří do druhého kola postoupit, není podle agentury AFP jisté.

Zabránit by jí v tom mohla právě rekordní účast Rumunů žijících v zahraničí, kteří nebývají stoupenci PSD. Mohlo by se stát, že díky nim nakonec postoupí poslanec a kandidát opozičního Svazu záchrany Rumunska (USR) Dan Barna. Ten má zatím podle průzkumů 16 procent hlasů.

Podle agentury DPA by Iohannis mohl těžit z toho, že podle průzkumů se k volbám dostavilo více obyvatel měst než venkovanů. V Rumunsku se ve městech volí spíše liberální politici, zatímco venkov dává tradičně přednost PSD.

Hlasování skončilo ve 20:00 SEČ. První oficiální výsledky by měly být známy v pondělí ráno. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, rozhodne se mezi dvěma kandidáty ve druhém kole, jež je stanoveno na 24. listopadu.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Rumunsko Klaus Iohannis

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy