Putinova invaze se obrátila proti němu. Finsko patrně požádá o vstup do NATO

Očekává se, že severská země oznámí svůj zájem o členství v NATO již tento týden poté, co parlamentní zahraniční výbor vypracuje odpověď na vládní bezpečnostní zprávu, která zahrnuje i možnost vstupu do aliance. Pak se ve finském parlamentu uskuteční mimořádná rozprava o tom, zda schválit doporučení bezpečnostní zprávy.

V tuto chvíli je velmi pravděpodobné, že NATO vyzve zemi k jednání o vstupu do aliance. Obecně se předpokládá, že připojení Finska by bylo velmi rychlé, protože už splňuje většinu kritérií, a je velmi nepravděpodobné, že by některý z členských států NATO měl námitky.

Několik nedávných průzkumů veřejného mínění ukázalo, že nejméně 60 procent Finů nyní členství v NATO podporuje; to je obrovský skok oproti předchozím zhruba 30 procentům, kterých dosahovala podpora veřejnosti pro vstup do NATO v minulých letech.

Pokud vše dopadne podle očekávání, překreslí tato země s necelými šesti miliony obyvatel evropskou bezpečnostní mapu způsobem, který byl dříve nepředstavitelný a který může mít pro Rusko obrovské důsledky.

Předtím, než Putin napadl Ukrajinu, dal jasně najevo své přesvědčení, že NATO se příliš přiblížilo k Rusku a mělo by se vrátit do původních hranic z 90. let 20. století - tedy z doby, než do vojenské aliance vstoupily některé země, které buď sousedí s Ruskem, nebo byly někdejšími sovětskými státy.

Podle aliance má Rusko v současné době s pěti členskými státy NATO společnou pozemní hranici dlouhou přibližně 1215 kilometrů. Vstup Finska by znamenal, že země, s níž Rusko sdílí 1287 kilometrů dlouhou hranici, by se formálně vojensky spojila se Spojenými státy.

Nejenže by to byla špatná zpráva pro Kreml, ale připojení Finska by bylo také dost velkým přínosem pro NATO. Navzdory relativně malému počtu obyvatel je Finsko důležitou vojenskou mocností, která je již po desetiletí neoficiálně spojena se Západem. Finská armáda po desítky let používá vybavení zakoupené ve Spojených státech, které je kompatibilní se spojenci NATO, což znamená, že by se mohlo snadno zapojit do misí aliance, pokud by se k tomu rozhodlo.

Mnozí se domnívají, že jediným důvodem, proč Finsko nevstoupilo do aliance před ukrajinskou krizí, byl prostý pragmatismus. "Finská bezpečnost byla vždy založena na dvou konceptech: zaprvé na geografii a historii, zadruhé na idealismu a realismu," řekl CNN Alexander Stubb, bývalý finský premiér.

"V ideálním světě chceme spolupracovat s Ruskem, kterému se jako našemu geografickému sousedovi nemůžeme vyhnout. Z historie však také víme, že největší reálnou hrozbou pro naši národní bezpečnost je právě Rusko. Postupem času se realita, že Rusko je ochotno v našem regionu vytvořit větší chaos, stala ještě jasnější, takže vstup do NATO se stává pragmatickou možností," dodal.

Historicky se Finsko s těmito protichůdnými skutečnostmi vyrovnávalo tak, že současně vyhovovalo bezpečnostním obavám Ruska, jakkoli byly iracionální, a zároveň si udržovalo vysoké výdaje na obranu a stálou armádu, která je kompatibilní se západními spojenci.

"Vždycky to byla bláznivá představa, že by západní země napadla Rusko, ale snažili jsme se tyto (ruské) obavy minimalizovat tím, že jsme posilovali obchod a spolupracovali v jiných oblastech," řekl Charly Salonius-Pasternak, přední výzkumník v oblasti globální bezpečnosti z Finského institutu mezinárodních vztahů.

Dodal ale, že kromě politiky, jako je branná povinnost - všichni finští muži mohou být povoláni k vojenské službě - a vysokých výdajů na obranu, finští politici důsledně sdělují veřejnosti myšlenku, že způsob života, který se postupem let ve Finsku podařilo vytvořit, musí být zachován za každou cenu.

"Výchozí ideologií Finska je ideologie přežití. Za posledních sto let jsme se stali silnou, suverénní zemí s vysokou životní úrovní. Museli jsme obětovat část území, abychom udrželi mír," řekl Salonius-Pasternak. "Je proto životně důležité, aby náš způsob života přežil, ať už pragmatickou diplomacií, nebo tvrdším postojem vůči naší největší hrozbě."

Není pochyb o tom, že vstup Finska do NATO by byl pro Putina velkou ranou. Nejenže by to znamenalo oněch dalších téměř 1300 kilometrů společné hranice s NATO, ale symbolicky by to ještě více sjednotilo protiputinovskou koalici, která vznikla po invazi na Ukrajinu.

Země, které byly kdysi neutrální, nyní poskytují Ukrajině finanční prostředky a zbraně, a Putin je mezinárodním vyvrhelem, který má den ode dne méně spojenců.

Rozšířil by se také vliv NATO v severní Evropě až do Arktidy; oblasti, která je z geopolitického hlediska stále důležitější kvůli svým přírodním zdrojům, strategické poloze a četným územním nárokům - včetně nároků Ruska, Finska a USA.

Švédsko, které sousedí s Finskem na západě, rovněž zvažuje vstup do aliance - a vstup Finska by byl o to pravděpodobnější, že obě země prošly podobnou cestou od počátku ukrajinské krize.

Samozřejmě existují obavy, jak by Rusko mohlo reagovat na to, že Finsko projeví přání vstoupit do NATO. Martti Kari, který dříve působil jako zástupce šéfa finské obranné rozvědky, řekl CNN, že Rusko už proti jeho zemi zahajuje dezinformační kampaň.

"Hlavním tématem je, že Finsko je nacistická země, protože jsme za druhé světové války bojovali proti (Sovětskému) svazu po boku nacistického Německa," řekl. Podle jeho předpovědí by Rusko by mohlo narušit vzdušný prostor Finska a jeho aktivity na moři, včetně lodní dopravy, a také zintenzivnit operace své rozvědky proti této zemi.

Zatím ještě není nic jisté, dokud Finsko neudělá první krok a neoznámí svůj záměr vstoupit do NATO. Ale vzhledem k souhlasu veřejnosti, politické podpoře a k tomu, že Rusko poskytuje dalšímu ze svých sousedů všechny důvody, aby se připojil k jeho nenáviděnému rivalovi v podobě Severoatlantické aliance, není pochyb o tom, že se Putinův gambit s cílem snížit vliv NATO v Evropě obrátil proti němu.