Rada Evropy kritizuje Česko kvůli kojeneckým ústavům: Porušování práv romských a postižených dětí

Evropský výbor pro sociální práva (ECSR) Rady Evropy kritizoval dnes Českou republiku "za rozsáhlé a diskriminační" umísťování dětí s postižením a romských dětí v kojeneckých ústavech, respektive centrech určených pro děti nízkého věku. Problém se podle Anny Hofschneiderové z nevládního Fóra pro lidská práva týká řádově stovek dětí mladších tří let, které převážně pocházejí z chudých rodin.

"Výbor kritizuje selhání České republiky, která nepřijala a nezapracovala do svých předpisů odpovídající... strategii," uvádí se v tiskové zprávě výboru. Česko podle výboru porušuje práva především romských dětí a dětí s postižením mladších tří let, zaručená v Evropské sociální chartě z roku 1961.

Závěry výboru jsou výsledkem tříletého šetření, které podnítily tři nevládní organizace. Fórum pro lidská práva se sídlem v Praze, Validity Foundation a Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) před třemi lety podaly společně kolektivní stížnost a poskytly důkazy prokazující porušení práv dětí.

"Rozhodnutí výboru jasně znamená, že mezinárodní právo nebude akceptovat pokračující umísťování dětí do ústavní péče. Státy musí zajistit terénní a komunitní služby, které jsou nezbytné pro to, aby děti, zvláště romské děti a děti s postižením, mohly vyrůstat se stabilními, milujícími pečovateli. Očekáváme, že se česká vláda nyní vydá tímto směrem," zdůraznila výkonná ředitelka Validity (Mental Disability Advocacy Centre) Ann Cambellová.

"Ústavy působí dětem újmu a z právního hlediska je vláda povinna učinit všechny nezbytné kroky, aby stávající systém péče o děti nízkého věku změnila. Systémová změna musí být založena na principu, že všechny děti mají právo těšit se z rodinného prostředí," zdůraznil předseda Fóra pro lidská práva Maroš Matiaško.

"Romské děti i děti s postižením čelí ve srovnání s většinovou populací nepřiměřeným rizikům v oblasti péče, a proto státy musí zajistit odpovídající sociální a hospodářskou ochranu malých dětí. Zvláštní pozornost musí věnovat znevýhodněným a zranitelným skupinám dětí," uvedla Senada Saliová z Evropského centra pro práva Romů.

Rozhodnutí výboru se opírá o tři argumenty. Výbor shledal, že ČR selhala ve snaze snížit počet dětí nízkého věku v ústavech a ve snaze zajistit jim péči založenou na rodinném a komunitním základě. Výbor dospěl k závěru, že stávající český právní řád, který umožňuje umisťovat do ústavů malé a zranitelné děti, a také neustálé udržování pobytových dětských center podle zákona o zdravotních službách je v rozporu s článkem 17 Evropské sociální charty.

Evropský výbor dále shledal, že česká vláda doposud neučinila žádné významné a cílené kroky, které by směřovaly k poskytování péče dětem v rodinném a komunitním prostředí namísto ústavů.

Výbor zdůraznil i význam sběru relevantních údajů, potřebných k formulaci vhodné politiky a přijetí odpovídajících kroků. Jelikož česká vláda neposkytla žádné důkazy či relevantní informace dokazující, že se snaží situaci zlepšit, porušila chartu i v tomto bodě. O nápravu se má Praha postarat v reakci na dnešní rozhodnutí výboru.

Evropská sociální charta je mezinárodní úmluva o sociálních a hospodářských právech. Československo ji podepsalo v květnu 1992, závazky pak převzalo Česko. Na plnění dohlíží ECSR. Tvoří ho 15 členů. Volí je výbor ministrů Rady Evropy na šest let.

Související

Více souvisejících

Rady Evropy (PACE) děti Česká republika Romové zdravotně postižení

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 39 minutami

Donald Trump

Trump připustil vážný problém pro americkou ekonomiku. Sliboval něco docela jiného

Americký akciový trh se nadále propadá a prezident Donald Trump poprvé připustil možnost recese. Tato slova představují výrazný odklon od jeho dřívějších slibů o „zlaté éře“ pro všechny Američany. Navzdory nepříznivému vývoji však Trump stále tvrdí, že do USA „vrací bohatství“ a recese může být jakýmsi přechodným obdobím. 

před 1 hodinou

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

před 1 hodinou

Călin Georgescu

Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební úřad zablokoval prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Calina Georgescua, který ovládl první kolo voleb už v prosinci. Jeho vítězství však následně anuloval ústavní soud. Georgescu čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z podvratné činnosti a jeho spolupracovníci jsou spojováni s údajnou snahou o státní převrat. Policie této skupině zabavila zbraně, zlato a hotovost.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem

Kyjev plánuje během jednání s americkými představiteli v Saúdské Arábii navrhnout letecké a námořní příměří s Ruskem, uvedl ukrajinský činitel podle The Guardian. K jednáním, která se uskuteční v úterý, se připojí i prezident Volodymyr Zelenskyj, který má dorazit do Rijádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy