Rakouská policie předložila zprávu o tom, co se dělo v alpském středisku Ischgl

Státní zastupitelství v Innsbrucku nyní bude rozhodovat o tom, zda někoho obviní z trestného činu obecného ohrožení. Místní samospráva čelí mezinárodní kritice, že ačkoli měla spolehlivé informace o výskytu koronaviru v Ischglu, nejednala dostatečně rychle, což přispělo k šíření infekce v mnoha evropských zemích.

Vyšetřovací zpráva o tisícovce stránek je podle mluvčího innsbrucké prokuratury Hansjörga Mayra velice podrobná a na jejím základě se bude rozhodovat, zda existují důkazy o spáchání trestného činu.

V kauze kolem střediska Ischgl jde zejména o to, zda úřady nezanedbaly svou povinnost a jednaly dostatečně svižně poté, co je Island už 5. března informoval, že odhalil nákazu u skupiny turistů, kteří se vrátili právě z Ischglu. Tyrolští politici tehdy varování zlehčovali. V dalších dnech pak podobné zprávy o infekci mezi návštěvníky z Ischglu přišly z Dánska, Norska, Švédska a Německa.

Přímo v Ischglu se nákaza potvrdila 7. března, kdy byl pozitivně testován barman z oblíbeného lyžařského podniku. Rakouské úřady ale začaly jednat až poté, co se prokázala nákaza u 15 dalších lidí, se kterými byl barman v kontaktu. K 10. březnu úřady nařídily všem barům v Ischglu zavřít, hotely a sjezdovky však zůstaly otevřené. Karanténa v údolí Paznauntal, kde Ischgl leží, byla nařízena až 13. března.

Rakouský magazín Profil v pondělí na svém serveru napsal, že tyrolské úřady měly už 5. března k dispozici údaje o tom, ve kterých hotelích nakažení islandští turisté pobývali. Úředníci však po Islandu požadovali jména infikovaných a trvalo celý den, než kontaktovaly zástupce ubytovacích zařízení.

Na rakouské soudy se hodlají obrátit pomocí hromadné žaloby i postižení zahraniční turisté. Jejich zájmy zastupuje rakouské sdružení pro ochranu spotřebitelů (VSV), kterému se ozvalo už přes 5000 lidí. Největší část stěžovatelů tvoří Němci, k žalobě se ale chtějí připojit i lyžaři z Nizozemska, Švýcarska či Británie.