Rakousko prohrálo. Soud EU zamítl žalobu kvůli britské jaderné elektrárně Hinkley Point C

Vídeň žalobu podala v roce 2015 poté, co Evropská komise souhlasila s plánem britské vlády investovat do stavby nové jaderné elektrárny na jihozápadě Anglie. Británie byla v době podání žaloby ještě členem EU.

Rakousko, které je dlouhodobým kritikem jaderné energetiky, v žalobě tvrdilo, že schválení státní podpory je v rozporu se závazkem EU podporovat obnovitelné zdroje energie. Podle bývalého rakouského kancléře Wernera Faymanna, který podání žaloby před pěti lety inicioval, mají subvence podporovat nové moderní technologie, které jsou v zájmu všech států EU. "V žádném případě se nevztahují na jadernou energetiku," uvedl při podání žaloby.

Soudci v dnešním rozhodnutí naopak uvedli, že unijní právo "nevyžaduje, aby zamýšlená podpora sledovala cíl společného zájmu". Každý členský stát EU má podle soudu právo "svobodně stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, volit mezi různými energetickými zdroji a rozhodovat o základní skladbě svého zásobování energií".

#ECJ confirms the @EU_Commission decision approving #UK #StateAid for #HinkleyPoint C nuclear power stationhttps://t.co/ATb3CgbPxg

Porážka Rakouska ve sporu s Evropskou komisí se čekala. Unijní soudci už v červenci 2018 v tomto sporu dospěli k závěru, že podpora jaderné energie i prostřednictvím finančních pobídek je v souladu s cílem EU usnadnit investice v oblasti jaderné energetiky.

Letos v květnu pak generální advokát Soudního dvora EU odmítl rakouské odvolání. Uvedl přitom, že rozvíjení jaderné energetiky, které je zakotveno ve smlouvě o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom), je jasně definovaný cíl unijního práva a tento cíl nelze podřídit jiným cílům unijního práva, jako je ochrana životního prostředí.

Na stranu komise se ve sporu postavily kromě Británie také Česko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Francie či Rumunsko. Rakousko ve sporu podpořilo Lucembursko.

Jaderná elektrárna Hinkley Point leží jihozápadně od Bristolu. Rozhodnutí rozšířit elektrárnu, jejíž část je již mimo provoz, o dva nové jaderné reaktory (C1 a C2) padlo v roce 2013. Na výstavbě se podílí francouzská státní společnost EDF a čínská státní firma CGN. Jedná se o první novostavbu jaderné elektrárny za více než dvě desítky let. Podle současných odhadů by měla být hotová v roce 2025. Fungovat má 60 let a pokrývat by měla sedm procent energetické spotřeby Británie.

Souhlas se státní podporou výstavby vyjádřila Evropská komise v roce 2014. Původně měli někteří eurokomisaři výhrady. EK ale nakonec upravila podmínky pomoci tak, aby se zabránilo neoprávněnému poškození konkurence na trhu a snížily se finanční příspěvky od občanů.

Rakousko, které svou jedinou jadernou elektrárnu Zwentendorf nikdy neuvedlo v provoz, podalo v roce 2018 k Soudnímu dvoru EU žalobu i kvůli dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks.