Na řeckých ostrovech Samos, Chios a Lesbos dnes jejich obyvatelé, místní podnikatelé i úředníci protestovali proti migrační politice řecké vlády. Zavřeny zůstaly obchody i úřady a odpoledne vyšly do ulic tisíce demonstrantů. Protestující mávali řeckými vlajkami a drželi transparenty s nápisy jako "Chceme zpět své ostrovy", popsala agentura Reuters. Ve čtvrtek by měli podle agentury AP odjet místní starostové do Atén předložit své požadavky vládě.
Řecké ostrovy v Egejském moři se už roky potýkají s velkými počty migrantů, kteří žijí v tamních přeplněných uprchlických zařízeních i ve stanech v jejich přilehlém okolí. V některých táborech počty běženců i více než desetinásobně překračují plánované kapacity zařízení. Nevládní organizace i OSN dlouhodobě kritizují špatné životní podmínky v táborech.
Celkem žije na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Kos a Leros téměř 42.000 migrantů, uvedla dnes AFP. V táborech proto roste napětí a dochází k potyčkám. V největším táboře Moria na ostrově Lesbos žije na 19.000 lidí, ač koliv kapacita zařízení je jen 2840 osob.
VIDEO: Thousands protest against migrant camps on the Greek island of Lesbos, demanding the immediate removal of asylum-seekers. The island's largest camp of Moria hosts more than 19,000 asylum seekers in a camp with a capacity for 2,840 pic.twitter.com/VNuqQgPBN9
— AFP news agency (@AFP) January 22, 2020
Loni řecká vláda oznámila, že z ostrovů přemístí do začátku tohoto roku 20.000 migrantů, přesuny ale nabírají zpoždění.
"Chceme zpět své ostrovy, chceme zpět své životy," zněl podle AFP jeden ze sloganů dnešního protestu. Manifestující požadovali, aby byli migranti odvezeni na pevninu a bylo jim dovoleno opustit zemi. "Naše ostrovy nemohou být již déle vězením. Spolu s migranty a uprchlíky jsme tady uvězněni i my," uvedl jeden z protestujících Stratis Ververis. "Otázka migrace musí být okamžitě vyřešena," dodal.
Kromě zrychlení přesunu migrantů z přeplněných táborů z ostrovů na pevninu požadují místní starostové také více informací o plánu vlády na výstavbu nových uprchlických zařízení na ostrovech. Ta mají být uzavřená, umožnit tak větší přehled o žadatelích o azyl a bránit jim v nekontrolovaném pohybu, dokud nebude jejich žádost o azyl vyřešená.
Starostům z ostrovů ale vadí, že nová střediska mají mít mnohem větší kapacitu, nejméně 5000 osob, některá by ale podle deníku Kathimerini měla být až pro 10.000 lidí.
"Není možné, abychom tu měli celé město s migranty," postěžoval si loni koncem roku agentuře DPA starosta města Samos Jorgos Stantzos. "Vláda nám řekla, že běžence, co tu teď máme, přestěhuje na pevninu. Pak měl být postaven tábor jen pro 1200 migrantů asi pět kilometrů od našeho města," dodal starosta.
Podle humanitárních organizací jsou nynější podmínky v táborech, kde pomáhají, děsivé. "Situace je opravdu špatná. Není tady voda ani elektřina a panuje tu obrovská zima. V té se nedá spát ve stanech," citovala agentura Reuters jednoho z migrantů.
Řecko se loni stalo opět hlavní vstupní branou migrantů z Blízkého východu a Asie do Evropy, když na jeho ostrovy v Egejském moři dorazilo 59.590 běženců. Dalších 14.890 uprchlíků přešlo podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pozemní hranice z Turecka do Řecka.
Související

Spor v USA graduje. Cíl zatýkat tisíce migrantů denně vráží klín mezi Trumpovy úřady

Nejsou zátěží, ale příležitostí. Příběh známé malířky ukazuje, jak mohou uprchlíci změnit svět, pokud mají šanci
Aktuálně se děje
před 10 minutami

Litva žádá NATO o pomoc. Na obranu před ruskými drony chce i experimentální zbraně
před 55 minutami

Trumpův vyslanec Witkoff dorazil do Moskvy, sešel se s Putinem
před 1 hodinou

Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace
před 2 hodinami

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků
před 2 hodinami

Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?
před 3 hodinami

Čínský převrat: Pokuty za příliš mnoho dětí jsou minulostí. Dnes za ně úřady naopak platí
před 3 hodinami

Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín
před 4 hodinami

Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?
před 5 hodinami

Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila
před 5 hodinami

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou
před 6 hodinami

Počasí: Tropy se vrátí ještě tento týden. Každý den teploty porostou
včera

Čína hlásí tisíce případů nákazy virem chikungunya. Může způsobovat bolesti trvající roky
včera

Evropské bezpečí není samozřejmostí. Putin se nezastaví v Kyjevě, varují experti
včera

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová
včera

Netanjahu se chystá navrhnout plnou okupaci Pásma Gazy
včera

Lídr, na kterého Trump zapomněl? Kim Čong-una považoval za přítele, teď spolu prakticky nemluví
včera

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít
včera

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl
včera

Jak zastavit Trumpa? Není čas na sebelítost, začněte jednat, vyzval Obama
včera
Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí
Evropa se nachází v těsném sevření klimatické krize, která má hluboké dopady na zdraví obyvatel, infrastrukturu a stabilitu celé společnosti. Nová zpráva o klimatu, nazvaná State of the UK Climate 2024, upozorňuje na dramatické změny, které za poslední desetiletí postihly Británii zemi, a varuje před důsledky pro každodenní život. Vědecká analýza, založená na datech z meteorologických stanic, ukazuje, že klimatické podmínky jsou dnes radikálně odlišné od těch, které panovaly před několika desítkami let.
Zdroj: Libor Novák