Řecká policie a armáda od soboty k pondělnímu večeru zabránily asi 24.000 pokusům o ilegální překročení hranice z Turecka migranty a zatkly kvůli tomu na 183 běženců. Do oblasti řecko-turecké hranice jedou dnes vrcholní představitelé EU, kteří se snaží řešit spor s Ankarou poté, co Turecko koncem minulého týdne přestalo bránit migrantům v odchodu dále do Evropy.
Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na řecké úřady.
"Ilegálně nikdo hranice přecházet nebude, děláme jen svoji práci, řecké hranice jsou také hranice Evropy," řekl dnes řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, když dorazil do přístavního města Alexandrupoli nedaleko hranic s Tureckem. "Řecko se nenechá vydírat," dodal premiér s odkazem na tlak Ankary, která se otevřením své části hranice snaží přimět EU k další pomoci Turecku kvůli migrantům. Těch Turecko kvůli válce v Sýrii přijalo na 3,7 milionu.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo do sobotního večera k řecké hranici v Turecku nejméně 13.000 běženců. K dnešku jich tam bude více, ale spolehlivé údaje nejsou k dispozici. Turecké ministerstvo vnitra sice dnes uvedlo, že jich tam je 130.469. Atény ale Ankaru viní ze lživé kampaně.
Footage released by the Turkish government appears to show the Greek coast guard targeting a dinghy full of #migrants. pic.twitter.com/4evqe0vmJo
— euronews (@euronews) March 2, 2020
Řecko poslalo už v pátek na hranice více policistů i vojáky. Ti i za pomoci slzného plynu a vodních děl jen v noci na dnešek odvrátili více než 5000 pokusů o ilegální překročení hranic a 45 migrantů zatkli, uvedla dnes řecká média. Podle ní jsou zadržení Afghánci, Pákistánci, Maročané a Bangladéšané.
Napětí na turecko-řecké hranici se vyhrotilo poté, co ve čtvrtek večer Ankara oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu do EU. Přestala tak dodržovat dohodu s Bruselem z roku 2016, v níž slíbila pomoci zastavit migrační vlnu do unie výměnou za finanční pomoc z Bruselu.
EU se nyní snaží přimět Ankaru, aby se k dodržování dohody vrátila. Do Turecka dnes míří šéf unijní diplomacie Josep Borrell a v pondělí s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jednal bulharský premiér Bojko Borisov. Ten se podle serveru Euractiv snažil dojednat na pátek schůzku Erdogana, Mitsotakise, německé kancléřky Angely Merkelové a chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče, jehož země nyní EU předsedá. Erdogan ale podle Borisova vyjádřil neochotu sedět u jednoho stolu s řeckým premiérem.
Po schůzce s Borisovem v pondělí Erdogan podle agentury Reuters také prohlásil, že odmítl další miliardu eur, kterou mu na pomoc se zvládáním migrace údajně nabídla Evropská unie. "Řekli nám: 'Pošleme vám miliardu eur.' Koho se snažíte oklamat? Už tyto peníze nechceme," řekl Erdogan.
Stejně jako řecká vláda kritizoval Erdogana kvůli nátlaku na EU rakouský kancléř Sebastian Kurz, který zároveň vyzval země EU, aby se společně postavily za Řecko. "Tohle není náhoda, to je organizované," řekl dnes Kurz novinářům ve Vídni. "Erdogan ty lidi používá jako zbraň k nátlaku na EU," dodal s tím, že pokud unie podlehne nátlaku Erdogana, čeká ji další migrační vlna. "A to bude konec volného pohybu osob v EU," varoval Kurz.
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
uprchlíci , Řecko , EU (Evropská unie) , Erdogan Bilal , Sebastian Kurz , Josep Borrell , Kyriakos Mitsotakis
Aktuálně se děje
před 44 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák