Řecko zastavilo na hranici s Tureckem 24 tisíc uprchlíků, politici EU kritizují Erdogana

Řecká policie a armáda od soboty k pondělnímu večeru zabránily asi 24.000 pokusům o ilegální překročení hranice z Turecka migranty a zatkly kvůli tomu na 183 běženců. Do oblasti řecko-turecké hranice jedou dnes vrcholní představitelé EU, kteří se snaží řešit spor s Ankarou poté, co Turecko koncem minulého týdne přestalo bránit migrantům v odchodu dále do Evropy.

Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na řecké úřady. 

"Ilegálně nikdo hranice přecházet nebude, děláme jen svoji práci, řecké hranice jsou také hranice Evropy," řekl dnes řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, když dorazil do přístavního města Alexandrupoli nedaleko hranic s Tureckem. "Řecko se nenechá vydírat," dodal premiér s odkazem na tlak Ankary, která se otevřením své části hranice snaží přimět EU k další pomoci Turecku kvůli migrantům. Těch Turecko kvůli válce v Sýrii přijalo na 3,7 milionu.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo do sobotního večera k řecké hranici v Turecku nejméně 13.000 běženců. K dnešku jich tam bude více, ale spolehlivé údaje nejsou k dispozici. Turecké ministerstvo vnitra sice dnes uvedlo, že jich tam je 130.469. Atény ale Ankaru viní ze lživé kampaně.

Footage released by the Turkish government appears to show the Greek coast guard targeting a dinghy full of #migrants. pic.twitter.com/4evqe0vmJo

— euronews (@euronews) March 2, 2020

Řecko poslalo už v pátek na hranice více policistů i vojáky. Ti i za pomoci slzného plynu a vodních děl jen v noci na dnešek odvrátili více než 5000 pokusů o ilegální překročení hranic a 45 migrantů zatkli, uvedla dnes řecká média. Podle ní jsou zadržení Afghánci, Pákistánci, Maročané a Bangladéšané.

Napětí na turecko-řecké hranici se vyhrotilo poté, co ve čtvrtek večer Ankara oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu do EU. Přestala tak dodržovat dohodu s Bruselem z roku 2016, v níž slíbila pomoci zastavit migrační vlnu do unie výměnou za finanční pomoc z Bruselu.

EU se nyní snaží přimět Ankaru, aby se k dodržování dohody vrátila. Do Turecka dnes míří šéf unijní diplomacie Josep Borrell a v pondělí s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jednal bulharský premiér Bojko Borisov. Ten se podle serveru Euractiv snažil dojednat na pátek schůzku Erdogana, Mitsotakise, německé kancléřky Angely Merkelové a chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče, jehož země nyní EU předsedá. Erdogan ale podle Borisova vyjádřil neochotu sedět u jednoho stolu s řeckým premiérem.

Po schůzce s Borisovem v pondělí Erdogan podle agentury Reuters také prohlásil, že odmítl další miliardu eur, kterou mu na pomoc se zvládáním migrace údajně nabídla Evropská unie. "Řekli nám: 'Pošleme vám miliardu eur.' Koho se snažíte oklamat? Už tyto peníze nechceme," řekl Erdogan.

Stejně jako řecká vláda kritizoval Erdogana kvůli nátlaku na EU rakouský kancléř Sebastian Kurz, který zároveň vyzval země EU, aby se společně postavily za Řecko. "Tohle není náhoda, to je organizované," řekl dnes Kurz novinářům ve Vídni. "Erdogan ty lidi používá jako zbraň k nátlaku na EU," dodal s tím, že pokud unie podlehne nátlaku Erdogana, čeká ji další migrační vlna. "A to bude konec volného pohybu osob v EU," varoval Kurz.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Řecko EU (Evropská unie) Erdogan Bilal Sebastian Kurz Josep Borrell Kyriakos Mitsotakis

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy