Regionální volby v Berlíně, které se dnes konaly spolu se spolkovými volbami, skončily těsným výsledkem. Odhady veřejnoprávní televize ZDF za vítěze voleb do berlínské Poslanecké sněmovny považují sociální demokracii (SPD), veřejnoprávní televize ARD první místo připsala Zeleným. V obou případech ale obě strany od sebe dělí jen desetiny procentního bodu, o vítězi tak stále není rozhodnuto.
Televize ZDF slibuje SPD 22,4 procenta hlasů, Zeleným 21,7 procenta, Křesťanskodemokratické unii (CDU) 16,4 procenta, postkomunistické Levici 14 procent, svobodným demokratům (FDP) 7,7 procenta a protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) sedm procent. Stanice ARD přisoudila Zeleným 22,9 procenta hlasů, SPD 22,3 procenta, CDU 15,4 procenta, Levici 13,6 procenta, FDP 7,6 procenta a AfD 6,8 procenta.
Ve srovnání se zemskými volbami v roce 2016 zaznamenali největší úspěch Zelení, kteří tehdy dostali 15,2 procenta hlasů. Zisk o jeden procentní bod zaznamenala liberální FDP. Ostatní strany skončily s horším výsledkem, v roce 2016 dostala SPD 21,6 procenta, CDU 17,6 procenta, Levice 15,6 procenta a AfD 14,2 procenta. AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, tak ztratila nejvíce voličů.
Berlínský senát, což je metropolitní vláda, nyní jako primátor vede sociální demokrat Michael Müller v koalici se Zelenými a postkomunistickou Levicí. Müller už se o primátorský post neuchází, nahradit ho chce jeho stranická kolegyně Franziska Giffeyová, která v rozhovoru s agenturou DPA nevyloučila možnost čistě dvoubarevné vlády. Dodala ale, že záležet bude na konečném výsledku. Berlín po volbách chce vést také Bettina Jaraschová, která je lídryní Zelených.
Obyvatelé Berlína rozhodovali v poradním referendu o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů, jako jsou Vonovia a Deutsche Wohnen. Obě společnosti se před pár dny dohodly s Berlínem, že městu odprodají za 2,46 miliardy eur (62,3 miliardy korun) zhruba 15.000 bytů. Hranicí pro vyvlastnění by podle navrhovatelů bylo vlastnictví více než 3000 bytů v německé metropoli. Výsledek referenda nebude závazný, z politických stran v Berlíně takový radikální krok podporuje jen Levice.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Berlín , Německo , Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) , Zelení (Alliance 90/The Greens)
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák