Reportéři bez hranic: O život letos přišlo nejméně 49 novinářů, vězněných je 390

Kvůli své práci přišlo letos o život nejméně 49 novinářů, dalších zhruba 390 je ve vězení. Ve své výroční zprávě to dnes uvedla mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, která hájí svobodu sdělovacích prostředků.

Nejnebezpečnější je pro novináře podle Reportérů bez hranic Sýrie a Mexiko, kde od začátku roku zahynulo kvůli své práci po deseti novinářích. Pět jich přišlo o život v Afghánistánu, čtyři v Pákistánu a tři v Somálsku.

?#Syria Alert : More and more journalists are in danger.Make a donation to allow RSF's Assistance Unit to continue helping the journalists.https://t.co/x3LiKO2C1zMore informations on the situation ? pic.twitter.com/VkbbdY5abz

— RSF (@RSF_inter) December 13, 2019

Z novinářů, kteří přišli o život, jich bylo 31 cíleně zavražděno. Ostatní zemřeli při výkonu povolání například ve válečných oblastech nebo při nehodách. Všech 49 novinářů a spolupracovníků médií zahynulo ve své domovině, 46 z nich byli muži.

Loni ve světě při výkonu své práce zemřelo dokonce 80 novinářů. Nejvíce z nich podle výroční zprávy, která pracuje vždy s daty do 1. prosince, přišlo o život v Afghánistánu (15), Sýrii (11) a v Mexiku (devět). Mezi zavražděnými novináři byl loni i Slovák Ján Kuciak.

Zatímco počet novinářů, kteří při své práci zemřeli, letos o něco klesl, zvýšil se počet těch, kteří skončili za mřížemi. Loni Reportéři bez hranic napočítali 348 vězněných novinářů, letos už 389. Za profesionální novináře organizace označuje 235 z nich, dalších 137 jsou takzvaní občanští novináři, kteří se snaží informovat o dění na sociálních sítích, a 17 je spolupracovníky médií.

Téměř polovina z vězněných jde na konto Číny (120), Egypta (34) a Saúdské Arábie (32). "Vysoká čísla vězněných novinářek a novinářů v Číně, Egyptě a Saúdské Arábii jsou dokladem toho, jak tyto režimy dále zesilují represi," uvedl Michael Rediske z německé pobočky Reportérů bez hranic.

V Číně je mezi vězněnými asi 40 procent takzvaných občanských novinářů, kteří se navzdory tvrdé cenzuře snaží přes sociální sítě šířit nezávislé informace. Řada z nich patří k ujgurské menšině, kterou Peking podle západních médií i neziskových organizací tvrdě utlačuje. V Egyptě a Saúdské Arábii je zase většina vězněných novinářů za mřížemi, přestože nebyli odsouzeni nebo dokonce ani obžalováni.

Reportéři bez hranic ve své zprávě kritizují také Turecko. Počet novinářů za mřížemi tam sice klesl na 25, členská země NATO ale i tak patří ke státům s největším počtem novinářů vězněných kvůli své práci. Navíc jsou novináři v Turecku podle mezinárodní organizace vystaveni justiční svévoli.

Téměř 60 novinářů mezinárodní organizace nyní registruje jako unesených, nejvíce z nich v Sýrii (30), Jemenu (15) a Iráku (11). Především v Sýrii jsou někteří unesení novináři nezvěstní už několik let, a není tak vůbec jasné, jestli jsou ještě naživu.

Související

Noviny, ilustrační foto

RSF: Letos bylo zabito 50 novinářů, jen minimum z nich ve válce

V roce 2020 bylo ve světě zabito 50 novinářů, více než dvě třetiny z nich zemřely v oblastech, kde se neválčí. Roste počet těch, kteří byli o život připraveni cíleně. Nejčastějším motivem pro vraždy novinářů jsou články o korupci a zneužívání veřejných peněz. Mezi zavražděnými byly letos dvě ženy.
Noviny, ilustrační foto

Na světě je vězněno 387 novinářů, nejvíc v Číně. Útlak v době pandemie roste

Tento měsíc bylo po celém světě vězněno 387 novinářů, obdobně jako v roce předchozím touto dobou. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je letos také snaha o informování o vývoji epidemie covidu-19 a krocích některých vlád.

Více souvisejících

Reportéři bez hranic novináři Čína Sýrie Svoboda médií

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 10 minutami

před 35 minutami

před 59 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy