Další vládní krize na obzoru. Rumunsku hrozí předčasné volby

Vývoj událostí posledních dní ukazuje, že nejsme jedinou evropskou zemí, která se potýká s vládní krizí. Zatímco u nás se pouze řešilo, kdo převezme vedení resortu kultury, Rakousko, Itálie a nově i Rumunsko čelí hrozbě předčasných voleb. Rumunská premiérka Viorica Dancialová bude muset po odchodu koaličního partnera hledat podporu u jiných politických stran. Informoval o tom server Politico.eu.

Zaskočená sociálně demokratická premiérka Danicalová bude nicméně muset jednat rychle, protože jakékoliv hlasování o vyslovení nedůvěry vládě může skončit tragicky. Přestože jí odchod Aliance a liberálů Rumunska (ALDE) zaskočil, očekává, že by se v řadách jejích poslanců mohli najít tiší podporovatelé, kteří by byli ochotní se postavili stranické disciplíně, a její kabinet alespoň tolerovat. Stejné naděje vkládá i v opoziční Pro Romania bývalého rumunského premiéra Victora Ponty.

Rumunská ústava ukládá předsedovi vlády povinnost požádat nejpozději do 45 dní o důvěru. Současná situace je vyvrcholením dlouhodobých neúspěchů rumunské politiky. V loňském roce čelila Dancialová celostátním protestům nespokojených voličů a mezinárodní kritice kvůli neefektivnímu boji s korupcí. Podle zahraničních pozorovatelů země značně zaostává v mnoha oblastech, včetně soudnictví.  

Předseda ALDE Calin Popescu Tariceanu oznámil odchod z vlády s tím, že se pokusí vytvořit protikoalici s Pro Romania, a že podpoří herce a bývalého europoslance Mirceu Diaconu v listopadových prezidentských volbách. V Pro Romania se nachází velké množství přeběhlíků z řad sociální demokracie, kterým se nelíbila politika bývalého předsedy Liviu Dragnea. V květnových volbách do Evropského parlamentu si vedla poměrně dobře a obhájila celkem dva europoslanecké mandáty.

Jaký bude následující vývoj?

Tariceanu rovněž řekl, že je po parlamentních prázdninách připraven odejít z funkce předsedy Senátu, a že se rovněž zúčastní blížícího se boje o prezidentský mandát. Toho se zúčastní také Dancialová, jejíž kandidaturu na rumunskou prezidentku podpořila sociální demokracie. Možná i to je jeden z důvodů, proč se Tariceanu rozhodl z vlády odejít.

Ale jak už bylo nastíněno, je otázkou, jak se členové ALDE nakonec zachovají. Například ministryně zahraničí Ramona Menescuová za ALDE oznámila, že na svojí funkci nerezignuje navzdory stranické disciplíně. Tariceanu v reakci na to oznámil, že je připraven vyloučit z ALDE kohokoliv, kdo nebude respektovat jeho rozhodnutí.  

Opoziční strany, které chtějí využít současné situace, zamýšlejí vyvolat hlasování o nedůvěře vlády, co nejdřív. Dancialová má momentálně měsíc a půl času na to, aby našla v parlamentu potřebnou většinu, což její odpůrci přirozeně nechtějí. Národní liberální strana (PNL), která usiluje o předčasné volby, oznámila, že se hlasování o dalším osudu rumunské vlády uskuteční v nejbližší možné době, ale přesné datum zatím neřekla.

Rumunský ministr vnitra Mihai Fifor za sociální demokracii potvrdil, že se bude vyjednávat se všemi politickými subjekty ve snaze zabránit vyslovení vládní nedůvěry a s ní souvisejícímu vypsání předčasných voleb. Dancialová potvrdila, že je připravená i na ten nejhorší scénář, tedy na odchod do opozice. 

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Rumunsko Viorica Dancilaová EU (Evropská unie) vládní krize

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy