Konec Británie jakou známe? Skotsko má kvůli brexitu opět zaječí úmysly

Kampaň k blížícím se britským předčasným volbám jede na plný plyn i ve Skotsku. Většina jeho obyvatel hlasovala v referendu o vystoupení z EU proti, a tudíž se nelze divit, že současná situace nahrává separatistům, zvlášť když se brexit jeví jako nevyhnutelný. Informoval o tom server Politico.eu.

V roce 2017 porazil kandidát Skotské národní strany Stephen Gethins ve volebním obvodu North East Fife na východním pobřeží Skotska o pouhé dva hlasy svojí soupeřku z Liberální demokracie Elizabeth Richesovou. Zastává tedy nejslabší mandát v celém Spojeném království. Tentokrát je to ale jiné a skotští národovci doufají, že jim antibrexitové nálady a s nimi související snahy o nezávislost přinesou větší podporu.

"Brexit už klepe na dveře," varoval poslanec Skotské národní strany Stephen Gethins. Největší město v North East Fife St. Andrews je proslulé jak golfem, tak i jednou z nejstarších univerzit na světě. Ta zaměstnává nejen tamní obyvatelstvo, nýbrž i dojíždějící ze sousedního Dundee. Tomu by však v případě tvrdého brexitu a s ním souvisejícím omezením svobody pohybu mohl být konec.

Liberální demokraté, jejichž kandidáti oslovují své voliče proevropskou politikou, by sice mohli získat podporu i ve Skotsku, jehož obyvatelé brexit odmítli. Nicméně Skotská národní strana slibuje to samé, ale zároveň se snaží otevřít téma nového referenda o nezávislosti. Navíc je důležité připomenout, že si Skotové uvědomují nevyhnutelnost opuštění EU vzhledem k rostoucím preferencím Konzervativní strany.

Pokud by si Skotsko odhlasovalo odtržení od Spojeného království, mohlo by do EU vstoupit jako samostatná země. Referendum o vystoupení z EU, které se konalo v červnu 2016, ukázalo jasný rozdíl mezi Skotskem a zbytkem Velké Británie. Jen 38 % zúčastněných hlasovalo pro brexit. Gethins si proto myslí, že by případné opuštění EU proti vůli většiny Skotska mohlo být vodou na mlýn národovcům. Stejného názoru jsou i Zelení.

Další z nových podporovatelů Skotské národní strany je bývalá liberálně demokratická církevní hodnostářka Frances Melvillová. Britský postoj vůči EU tedy opravdu znepokojuje čím dál víc Skotů. Liberální demokraté se sice jasně staví proti brexitu, ale zároveň jsou proti nezávislosti Skotska. Například jejich kandidátka za North East Fife a bývalá policejní důstojníce Wendy Chamberlainová. "Hlavní prioritou by měl být brexit, protože ten je momentálně největší hrozbou," nechala se slyšet Chamberlainová.

Pokud jde o květnové volby do Evropského parlamentu, tak tam se Liberální demokracie, která je momentálně jedním z nejsilnějších protibrexitových hlasů, umístila na druhém místě ihned v závěsu za Stranou pro brexit Nigela Farageho. Volební systém do Dolní sněmovny Spojeného království nicméně znevýhodňuje malé strany. Proto jim nejsou jejich voliči věrní a často se uchylují k těm tradičním.

I to je možná další z důvodů, proč by ve Skotsku mohli mít větší podporu národovci. Tamní eurohujeři zřejmě nevěří, že se liberálním demokratům podaří obhájit více než 20 mandátů, a tudíž zamezit brexitu. Otázkou nicméně zůstává, jaké budou mít Skotové naděje na konání dalšího případného referenda o autonomii. Skotsko bylo v letech 843-1701 nezávislým státem. Království Velké Británie vzniklo až s podpisem Zákona o unii ze strany skotského parlamentu.

To, čeho se skotští voliči nejvíc bojí, je také rétorika Liberálních demokratů, kteří se staví odmítavě k referendu o samostatnosti. Někteří totiž očekávají, že jejich voliči raději podpoří Konzervativní stranu Borise Johnsona, který se nechal slyšet, že Skotům žádné další hlasování o nezávislosti na Londýně neschválí. Ten se také vzhledem k výsledkům aktuálním průzkumů stane s velkou pravděpodobností znovu britským premiérem. 

Související

Více souvisejících

Skotsko Velká Británie Brexit Nicola Sturgeonová (šéfka skotské SNP)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 19 minutami

před 25 minutami

před 51 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Gripen

Vláda schválila vyčlenění 216 miliard na nadzvukové letectvo do roku 2036

Vláda dnes schválila investiční program, který stanovuje maximální možné výdaje na udržení a rozvoj nadzvukového letectva do roku 2036. Celkové náklady byly stanoveny nejvýše na 215,8 miliardy korun a zahrnují pořízení letounů F-35, využívání letadel JAS-39 Gripen do roku 2035 a výstavbu nezbytné infrastruktury. Na svém webu to uvedlo ministerstvo obrany.

včera

včera

Senát ČR

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni Fištejn, Denčevová a Procházková

Ve prvním kole tajných voleb Senát zvolil tři ze šesti členů Rady České televize. Z 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila eDoklady. Lidem usnadní život už od ledna

Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila vládní novelu zákona o právu na digitální služby, která počítá se zavedením eDokladů. Od poloviny ledna 2024 tak bude možné používat občanku v mobilu z dílny Digitální a informační agentury (DIA). Půjde o dobrovolnou alternativu k plastové kartičce.

včera

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

včera

Válka v Izraeli

Izrael a Hamás zvažují prodloužení příměří v Pásmu Gazy do neděle

Izrael a palestinské hnutí Hamás stále probírají možnost prodloužení současného příměří v Pásmu Gazy prostřednictvím zprostředkování ze strany Kataru, Egypta a Spojených států. V případě neshody by měl klid zbraní skončit ve čtvrtek nad ránem. Spekuluje se ale o prodloužení o další čtyři dny.

včera

včera

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy