Rýsuje se Zelená dohoda. Klimatický plán EU počítá s 50 opatřeními

Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.

Plán má podle šéfky nové Evropské komise obsahovat 50 kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se bude řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství. Uhlíková neutralita znamená, že každá země kupříkladu výsadbou stromů zneutralizuje emise, které vyprodukuje.

Climate change needs a global solution. We will:?Engage with G20 countries? Set up a Green Agenda for the Western Balkans✅ Establish green partnerships with the Eastern Partnership and Southern Neighbourhood? Build Green Alliances with partner countries#EUGreenDeal pic.twitter.com/Tfjmkvx90O

"Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky," prohlásila von der Leyenová při dnešní prezentaci svého plánu v Evropském parlamentu.

Mezi první opatření bude počátkem příštího roku patřit návrh prvního klimatického zákona stanovujícího podmínky klimatické neutrality. Po něm podle von der Leyenové volají představitelé mnoha velkých firem, aby měli jistotu, že se jim vyplatí investovat do ekologických projektů.

Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které několika desítkám na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí pomohou zvládat nadcházející změny. Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně Česka.

Právě finanční podporou pro své regiony středoevropské země podmiňují svůj souhlas se závazkem klimatické neutrality, o níž bude ve čtvrtek jednat unijní summit.

Strategie zahrnuje desítky dalších kroků, například tvorbu nových dobíjecích stanic pro elektromobily, výsadbu stromů, výraznou redukci používání pesticidů či nový systém zdanění energií. Evropské producenty, kteří se budou muset novými pravidly řídit, chce komise ochránit zavedením uhlíkových cel, jenž mají podle von der Leyenové být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Cla by měla zatížit dovoz levnějšího zboží ze zemí s méně přísnými klimatickými pravidly.

Součástí a zároveň jedním z prvních výsledků plánu má být podle šéfky EK zpřísnění současných emisních cílů pro rok 2030. Zatímco podle dosud platného závazku měly unijní země do konce příštího desetiletí snížit emise skleníkových plynů o 40 procent proti roku 1990, podle EK by měly cíl zvýšit na 50 až 55 procent.

"Když ukážeme zbytku světa, jak skloubit udržitelnost a konkurenceschopnost, přesvědčíme další země, aby se k nám přidaly," zdůraznila von der Leyenová, že Evropa prostřednictvím plánu stvrdí svou vůdčí roli v ochraně klimatu.

Zástupci největších parlamentních skupin - lidovců, socialistů a liberálů, dali po jejím vystoupení najevo podporu. Strategie podle nich vychází vstříc požadavkům rostoucího počtu lidí znepokojených klimatickým vývojem a její přijetí je v zájmu budoucnosti planety.

Frakce zelených namítala, že závazky by měly být ještě přísnější a opatření zaváděna rychleji. Konzervativci naproti tomu tvrdili, že komise nekoordinuje své plány s členskými státy. Plán je podle nich uspěchaný a přináší více otázek než odpovědí.