Schengen se vrací k normálu, v pondělí uvolní restrikce i Anglie

Evropu v pondělí čeká další výrazné uvolnění karanténních opatření přijatých kvůli šíření koronaviru. Řada zemí Evropské unie na doporučení Evropské komise zruší omezení týkající se cest v rámci zóny volného pohybu, návrat schengenského prostoru k běžnému režimu ale nebude stoprocentní. Španělsko hranice pro Evropany otevře až příští víkend, Česká republika odvolá cestovní restrikce pro většinu Evropy s výjimkou Portugalska, Švédska nebo části Polska.

Schengenským zemím se ve světle potlačení nemoci covid-19 plně otevřou Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie nebo také Maďarsko. EU ale stejně jako při březnovém uzavírání hranic zdaleka nepostupuje jednotně.

Polsko své hranice otevřelo už v sobotu a Estonsko tak učinilo už se začátkem měsíce, byť s povinnou karanténou pro příchozí ze zemí s vyšší koncentrací případů nákazy koronavirem. Rakousko zase ponechá omezení pro cesty z Británie, Španělska, Portugalska a Švédska, do Dánska pak budou moci příští týden volně proudit lidé pouze z Německa, Norska a Islandu.

Španělsko s obnovením volného pohybu v rámci Schengenu vyčká do 21. června. Původně plánovalo tento krok učinit až 1. července, premiér Pedro Sánchez ale dnes oznámil posun termínu, který zůstává beze změny pouze pro hranici s Portugalskem. Na opačném konci spektra je Řecko, které začne v pondělí bez omezení přijímat nejen cestující z Evropy, ale také turisty z dalších světadílů, píše deník Le Monde. Jak podotýká agentura AP, na výlety do Itálie, Francie či Španělska si budou muset Američané nebo Číňani ještě nějakou dobu počkat.

Do Česka budou moci od pondělka bez komplikací přicestovat lidé z většiny zemí EU a dále Švýcarska, Norska a Islandu. To dosud platilo pouze pro Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Negativním testem na virus SARS-CoV-2 se ovšem budou muset prokazovat lidé přicházející z Portugalska, Švédska a Slezského vojvodství v Polsku, což jsou oblasti, které česká vláda považuje za vysoce rizikové. Střední míru rizika spojeného s koronavirem přiřadila Británii a Belgii. U těchto zemí platí podmínka o doložení negativního testu pouze pro cizince, kteří zároveň budou moci přicestovat jen za stanoveným účelem, jako je například výkon práce či studium.

Pondělní vlna uvolňování opatření se netýká jen hraničních kontrol nebo jen EU. V Anglii už budou moci otevřít všechny "postradatelné" obchody, které musely přerušit provoz ve druhé polovině března. Nakupování v knihkupectvích či obchodech s oblečením a domácími potřebami se ale bude od dřívějšího stavu výrazně lišit v důsledku preventivních opatření. Podle britského ministra financí Rishiho Sunaka majitelé učinili "mimořádné kroky" ve snaze ochránit zdraví zákazníků.

Oficiální zahájení řecké turistické sezony zase doprovodí i otevření muzeí a ubytovacích zařízení. Ve Francii opět přivítá návštěvníky řada památek včetně pařížského Vítězného oblouku nebo opatství Mont-Saint-Michel.

Španělská Galicie se v pondělí stane prvním regionem v zemi, kde přestanou platit veškerá nařízení omezující sociální kontakt. Zůstane nicméně povinnost nosit na veřejnosti roušky. Ta naopak začne platit ve veřejných dopravních prostředcích v Anglii, kde bylo dosud zakrývání obličeje pouze doporučené.

Související

Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

hranice EU (Evropská unie) schengen Velká Británie cestování Česká republika Dálnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy