Přítomnost amerických vojáků v Evropě má zásadní význam jak pro evropské spojence, tak pro bezpečnost Spojených států. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v reakci na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout z Německa téměř třetinu z 34.500 vojáků. O Trumpově iniciativě, kterou kritizovali němečtí politici, budou podle šéfa NATO v příštích dvou dnech na dálku jednat alianční ministři obrany.
Trump v pondělí oficiálně oznámil, že chce počet příslušníků americké armády v Německu snížit na 25.000. Dočasné opatření má platit do té doby, než Berlín začne dávat více peněz na obranu.
"Musíme mít na paměti, že mír a stabilita v Evropě je důležitá i pro Ameriku," řekl dnes novinářům Stoltenberg. Pro USA mají podle něj základny v Evropě klíčový význam, neboť posilují jejich vliv v konfliktních oblastech jako je Blízký východ či Afrika.
Šéf aliance by oslabení americké vojenské přítomnosti v Evropě považoval za špatnou zprávu a chce o něm jednat na nadcházející dvoudenní videokonferenci ministrů obrany. Zároveň mírnil obavy, když poznamenal, že Washington ještě neučinil konečné rozhodnutí, kdy se počet amerických vojáků sníží, a jakým způsobem se tak stane.
⚠️ LIVE NOW ⚠️?️| Pre-ministerial press conference previewing the #NATO #DefMin discussions. https://t.co/6YwGNwTkTq
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) June 16, 2020
Také americká velvyslankyně při NATO Kay Baileyová Hutchisonová dnes uvedla, že si není vědoma žádných příprav možného stažení části vojáků Spojených států. Německo označila za dobrého partnera v rámci NATO.
Němečtí politici se staví k Trumpovu plánu kriticky, zatímco někteří polští představitelé doufají, že část z převelených jednotek by mohla být nově rozmístěna v jejich zemi. Varšava za současné nacionalisticky-konzervativní vlády patří k hlavním Trumpovým spojencům v Evropě.
Americký prezident se snaží alianční partnery přimět, aby na obranu využili nejméně dvou procent svého hrubého domácího produktu, jak se v rámci NATO zavázali. Tento práh však zatím překročilo jen několik zemí, Německo vynakládá kolem 1,38 procenta a i s ohledem na dopad koronavirové krize zásadní zvýšení tohoto podílu neočekává.
Ministři budou podle Stoltenberga jednat i o přípravě armád na možnou druhou vlnu pandemie covidu-19 či o reakci na další ruské raketové hrozby. Zabývat se budou i mírovými operacemi v Iráku a Afghánistánu.
Za studené války bylo ve spolkové republice podle agentury DPA téměř 250.000 amerických vojáků. Jejich počet po skončení konfliktu prudce klesl. V roce 2000 jich ve znovusjednoceném Německu bylo 70.000, o deset let později jen 48.000.
I nynější počet 34.500 amerických sil řadí Německo na druhé místo hned za Japonsko pokud jde o množství vojáků USA na půdě zahraniční země.
Související
Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války
NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
Jens Stoltenberg , NATO , Americká armáda (U.S. ARMY) , Německo , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku
před 2 hodinami
Anderssonová nedala na padesátce nikomu šanci, Švédky ovládly i curling. U-rampu zase Číňanky
před 4 hodinami
Podvodníci mají novou metodu, upozornila ČSSZ
před 4 hodinami
Američané gólem v prodloužení potvrdili nadvládu nad světovým hokejem i na olympiádě
před 5 hodinami
Bývalý princ Andrew využil bodyguardy při večeři u Epsteina, ukazují emaily
před 6 hodinami
Töpfer se vyjádřil k obvinění estébáků, kteří ho pronásledovali. Sám nic neinicioval
před 7 hodinami
Trump ve zdánlivém ohrožení. Agenti v Mar-a-Lagu zastřelili mladého muže
před 8 hodinami
NASA znovu odložila misi k Měsíci. Po letech se tam mají podívat i lidé
před 9 hodinami
Zelenskyj oznámil zadržení člověka podezřelého z teroristického útoku ve Lvově
před 9 hodinami
Češi zřejmě nepocítili zemětřesení na sousedním Slovensku
před 10 hodinami
Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek
před 11 hodinami
Novinky o počasí. Meteorologové rozšířili varování před povodněmi
před 11 hodinami
Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem
před 12 hodinami
Další rozměr kauzy bývalého prince Andrewa. Poslanci mohou zahájit vyšetřování
před 13 hodinami
Trump zase řeší Grónsko. Posílá loď, která se má postarat o nemocné
před 14 hodinami
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
před 14 hodinami
Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1
před 16 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Nejtepleji bude v Čechách
včera
Apple pracuje na novém modelu iPhone. Ceny už jsou předmětem spekulací
včera
Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá
V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.
Zdroj: David Holub