Severoirští politici se vracejí do práce, "blokáda" trvala tři roky

V Severním Irsku byla dnes po tříleté politické blokádě uvedena do funkce premiérka a její zástupkyně. Na zvláštním zasedání devadesátičlenného parlamentu se ministerskou předsedkyní stala Arlene Fosterová z Demokratické unionistické strany (DUP), vicepremiérkou bude Michelle O'Neillová ze separatistické strany Sinn Féin, informovaly tiskové agentury.

Region, který je s Anglií, Skotskem a Walesem součástí Spojeného království, v posledních letech kvůli chybějící místní vládě spravoval Londýn.

Assembly Chief Whip @gordonlyons1 formally nominates @DUPleader to take up position again as First Minister of Northern Ireland. pic.twitter.com/F1UxTA0vwT

— DUP (@duponline) January 11, 2020

Koaliční vláda Severního Irska se rozpadla v lednu 2017. Ke vzniku funkčního kabinetu nepomohly ani předčasné volby, ani další jednání. Unionisté a separatisté nedokázali překonat rozpory mimo jiné v otázce plánovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Britský premiér Boris Johnson vytvoření severoirského kabinetu přivítal a uvedl, že dnešek je mimořádný den. Místní vláda podle něj "nyní může pokračovat v zavádění nezbytných reforem zdravotnictví, vzdělávání a justice". Strany a politiky "je třeba pochválit za jejich rozhodnutí upřednostnit lidi, které zastupují, a za rozvážné kompromisy zaměřené na dosažení dohody,“ řekl Johnsonův irský protějšek Leo Varadkar.

Dohodu o obnovení místní správy v Severním Irsku ve čtvrtek večer zveřejnily vlády v Dublinu a v Londýně. Obsahuje pasáže o ochraně irského jazyka, která je důležitá pro separatisty, ale především příslib peněz z britského státního rozpočtu na velké infrastrukturní projekty v Severním Irsku. O dohodě se jednalo devět měsíců.

Strany byly pod tlakem i kvůli nadcházejícímu odchodu Británie z Evropské unie, který se s největší pravděpodobností uskuteční na konci ledna. Severní Irsko bude mít po brexitu na základě dohody vyjednané britským premiérem Borisem Johnsonem zvláštní postavení. Region bude z právního hlediska součástí britského celního území. V praxi ale vznikne celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.

Související

Násilí v Severním Irsku dnes připomínají například obrazy na domech. Rozhovor

25 let od schválení Velkopáteční dohody. Sektářské násilí v Severním Irsku utichlo, konflikt ale nebyl zcela vyřešen, upozorňuje Váška

Před 25 lety, 22. května 1998, byla ve dvou referendech, které proběhly v Irsku a Severním Irsku, schválena Velkopáteční dohoda. Jejím cílem bylo ukončit období nazývané Troubles, neboli násilný konflikt v Severním Irsku mezi katolickými zastánci sjednocení Irska a protestantskými stoupenci setrvání v unii s Velkou Británií. Dohoda si vyžádala obrovské nasazení všech zúčastněných stran, připomíná v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny podotýká, že po uzavření dohody sice nastalo nejlepší období v dějinách Severního Irska, přesto však v regionu začínají sílit protesty a kritika dohody ze strany radikálnější části unionisté komunity.  

Více souvisejících

Severní Irsko Demokratická unionistická strana (DUP) Sinn Féin (irská nacionalistická strana) Arlene Foster (DUP) Boris Johnson Leo Varadkar irsko Velká Británie

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy