Škrty v rozpočtu EU? Návrh Finska vyvolal poprask, výhrady má i Česko

Rozpočet pro období 2021 až 2027, o jehož podobu se patrně budou unijní země přít dlouhé měsíce, bude jedním z témat nadcházejícího summitu EU.

Předchozí komise Jeana-Claudea Junckera přišla loni na jaře s prvním návrhem sedmiletého rozpočtu v celkovém objemu 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Finsko dnes na jednání velvyslanců členských zemí předložilo verzi počítající s výší 1,07 procenta HDP unie, což představuje pokles o téměř 50 miliard eur (přes 1,25 bilionu korun).

"Jsem znepokojena výraznými škrty, které tento návrh obsahuje," řekla dnes von der Leyenová novinářům po prvním zasedání své nové unijní exekutivy. Mezi její plány patří mimo jiné podpora klimaticky odpovědného hospodářství či digitalizace Evropy. V zájmu těchto priorit přesunula už minulá komise ve svém návrhu rozpočtu část peněz z fondů pro zemědělství a rozvoj méně vyspělých regionů do jiných kapitol.

Finsko ovšem nyní navrhlo proti původní představě vyšší výdaje do rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky. Naproti tomu ubývají peníze na priority komise, mimo jiné na výzkumný program Horizont 2000 či na bezpečnostní politiku.

Ochuzen bude i fond soudržnosti, na jehož posílení trvají země střední a jižní Evropy včetně Česka. Proti návrhu komise, který sám o sobě znamenal snížení peněz na tuto oblast, odebírá finská varianta z této kapitoly dalších 18 miliard eur.

Podle diplomatických zdrojů ČTK jsou proto zvláště visegrádské země návrhem "silně zklamány" a hodlají prosadit jeho změnu.

Spokojeny nejsou ani "rozpočtově odpovědné" státy okolo Německa a Nizozemska, které ovšem prosazují další snížení celkové výše rozpočtu až na jedno procento HND. Finský návrh je pouze úvodním podkladem pro vyjednávání, které členské státy na různých úrovních čeká nejen příští týden, ale přinejmenším také v první části roku 2020.