Slovensko a Maďarsko nepodpoří energetické sankce proti Rusku, jsou na plynu a ropě závislé

Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich pravděpodobně začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru uvedl, že komise chce zasáhnout více bank, zaměřit se na osoby obviněné z šíření dezinformací o válce a "zabývat se dovozem ropy". Není jasné, zda Slovensko a Maďarsko získají výjimky.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík podle AP uvedl, že jediná rafinerie v zemi, Slovnaft, nemůže okamžitě přejít z ruské na jiný druh ropy. Změna technologie by trvala několik let, dodal. "Na výjimce určitě budeme trvat," řekl novinářům.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že jeho země nebude hlasovat pro žádné sankce, "které by znemožnily přepravu zemního plynu nebo ropy z Ruska do Maďarska". "Je to jednoduché: dodávky energie do Maďarska nemohou být ohroženy. Nikdo nemůže očekávat, že dopustíme, aby cenu války (na Ukrajině) platili Maďaři," řekl maďarský ministr zahraničí. "V současné době je pro Maďarsko a jeho ekonomiku fyzicky nemožné fungovat bez ruské ropy," uzavřel.

V případě úplného unijního embarga by maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL trvalo až čtyři roky a stálo až 700 milionů dolarů (16,4 miliardy Kč), kdyby měla plně nahradit dovoz ropy z Ruska. Na výroční valné hromadě to minulý týden řekl šéf podniku Zsolt Hernádi.

"Střední Evropa a Maďarsko nejsou v situaci, kdy by mohly nahradit ruskou ropu a ropné produkty ze dne na den. (Embargo) by způsobilo velmi vážné problémy celému regionu," řekl. Není to podle něj otázka ideologie, ale technologie a chemie, protože rafinerie společnosti MOL v Maďarsku a na Slovensku jsou uzpůsobeny práci s ruskou ropou.

Maďarský premiér Viktor Orbán si vybudoval pověst nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v EU. Usiloval o hluboké diplomatické a hospodářské vztahy s Moskvou a prohloubil závislost své země na ruských fosilních palivech. Z Ruska pochází 85 procent maďarského plynu a více než 60 procent ropy.

Předseda Evropské rady Charles Michel navzdory neshodám mezi jednotlivými členy sedmadvacítky ohledně nových energetických sankcí slíbil, že "rozbije ruskou válečnou mašinérii" tím, že unijní země odkloní od ruských dodávek zemního plynu. Blok se snaží zajistit alternativní dodávky a upřednostňuje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zemí, mezi něž patří velcí producenti, jako je Alžírsko, Katar a Spojené státy.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, názory na jeho bankrot se liší. Podle nedávného vyjádření Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, zatím nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že Rusko do bankrotu nakročilo. "Ruské ministerstvo financí uvedlo, že „plně dostálo svým závazkům“, i když danou částku 649,2 milionu dolarů vyplácí v rublovém ekvivalentu. Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se změním příslušných smluv," tvrdí.

Poté, co na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent, ale po pár týdnech překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 17 procent a koncem dubna na 14 procent. Ukazatelem, že se ruská ekonomika potýká s problémy v důsledku sankcí, ale mohou být například údaje ruského ministerstva hospodářství, podle kterých se meziroční míra inflace vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let.

"Ruské ministerstvo financí uvedlo, že banky, které využívá, odmítly zpracovat dolarovou splátku věřitelům. Držitelé ruských státních dluhopisů mají v souhrnu obdržet 649,2 milionu dolarů. Protože řádná dolarová výplata této částky byla zablokována, přistupuje Rusko k její výplatě v rublech. Světově významné ratingové agentury, jejichž postoj je důležitým vodítkem pro globální finanční komunitu, však již dříve uvedly, že výplatu v rublech budou považovat za znak platební neschopnosti, jestliže je příslušné podkladové aktivum denominováno v jiné měně, než je rubl, a současně smluvně neumožňuje do rublů výplatu „přepnout“," uvádí Kovanda ve svém stanovisku, které má redakce k dispozici.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.