Slovensko do poloviny června rozhodne, zda otevře hranice s Českem

Slovensko plánuje o případném uvolnění režimu na společných hranicích s Českou republikou a Rakouskem rozhodnout do poloviny června, na kdy oba jeho zmínění sousedé vyjádřili svou připravenost otevřít hranice. Novinářům to dnes řekl šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok po jednání s kolegy z ČR a Rakouska. Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg uvedl, že trojice zemí chce "na palubu" přibrat také Maďarsko.

Slovensko kvůli pandemii choroby covid-19 až na výjimky neumožňuje vstup cizincům na své území. Rakousko o uplynulém víkendu otevřelo všechny hraniční přechody například s Českem a Slovenskem. Český ministr vnitra Jan Hamáček zase řekl, že Česko chce otevřít od 26. května drtivou většinu hraničních přechodů.

"Rakousko i Česko ohlašují připravenost úplně otevřít hranice vůči Slovenské republice a ostatním zemím od 15. června. Pro Slovensko to znamená, že nejpozději k 15. červnu si musíme my doma vyhodnotit, zda umožníme reciprocitu Rakousku a Česku," řekl Korčok po společné videokonferenci. Podle něj stávající čísla o vývoji pandemie sice vyvolávají euforii, ale nelze již nyní oznámit uvolnění režimu na hranicích od poloviny června, a to kvůli případnému zhoršení situace.

Korčok uvedl, že do podobné videokonference s kolegy z ČR a Rakouska se příště zapojí i zástupce Maďarska.

Také podle rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga se do jednání zapojí i Maďarsko. "Dohodli jsme se, že touto cestou chceme jít společně a že na palubu vezmeme i Maďarsko," uvedl po jednání s šéfem české diplomacie Tomášem Petříčkem a slovenským kolegou Korčokem.

Také podle rakouského ministra se nyní "intenzivně" pracuje na návratu k úplné svobodě pohybu přes hranice do poloviny června. "Rozhodnutí o otevření hranic by mohlo padnout už příští týden a tehdy se stanoví i konkrétní datum otevření hranic," řekl agentuře APA Schallenberg.

Šéf rakouské diplomacie zároveň zdůraznil, že bilance nakažených ve všech třech sousedních zemích je dobrá. "Základní podmínkou (pro otevření hranic) je to, aby pozitivní vývoj zůstal, jaký je," dodal.

Slovensko již téměř měsíc zaznamenává nízký přírůstek počtu nakažených, v pondělí testy dokonce neodhalily žádného nakaženého. Premiér Igor Matovič, který se řadí k zastáncům spíše pomalejšího odbourávání omezení, dříve označil Slovensko za evropskou špičku v boji proti koronaviru.

V Rakousku se počet nově nakažených za den drží pod hranicí sta od 17. dubna. Od počátku epidemie se nákaza potvrdila u 16.231 lidí, z nichž 632 zemřelo. V nemocnicích je ale nyní už jen 182 lidí, z toho na jednotkách intenzivní péče 39. Hranice zatím Rakousko plně otevřelo jen s Německem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem. O víkendu otevřelo všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem, zachovalo ale namátkové kontroly.

Související

Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

hranice Slovensko Česká republika Ivan Korčok Rakousko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy