Slovensko schválilo dohodu o obranné spolupráci s USA, Čaputová ji ratifikovala

Proti dohodě vystupují na Slovensku opoziční strany i generální prokurátor a podle dřívějšího průzkumu nemá dohoda ani podporu většiny obyvatel země.

Představitelé slovenské vlády označili mezivládní dohodu s USA o spolupráci v obraně za krok ke zvýšení bezpečnosti Slovenska a za potvrzení jeho zahraničněpolitické orientace. Podle ministra obrany Jaroslava Nadě podobnou dohodu uzavřela se Spojenými státy většina členských zemí NATO, včetně Maďarska a Polska. Dokument, na jehož základě má Slovensko šanci získat od USA dar přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na modernizaci vojenských letišť Kuchyňa a Sliač, Naď podepsal minulý týden při návštěvě Spojených států. Podle něj po podpisu smlouvy prezidentkou začnou jednání o uzavření vykonávacích smluv.

Úterní jednání sněmovny o dohodě zejména poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) provázeli obstrukcemi, pískotem či pouštěním sirény v jednacím sále. Kvůli tomu parlament večer hlasováním rozpravu předčasně ukončil.

Opozice včetně sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica tvrdila, že Slovensko se na základě zmíněné dohody stane vazalem a že bude omezena suverenita země. Vládní politici tato tvrzení odmítli a připomenuli, že o dohodě začalo Slovensko vyjednávat v době, kdy byl u moci právě Směr-SD. Za vlády Ficovy strany Slovensko od Spojených států také nakoupilo vojenské vrtulníky a stíhačky.

"Evropský kontinent, včetně Slovenska, je už několik let terčem hybridních útoků, včetně masivní dezinformační kampaně. Jejím teritoriem jsou lidské mysli a její cílem je oslabení našich institucí, destabilizace naší společnosti a snaha ještě více nás vzdálit od našich spojenců. Přijímání této dohody bylo rovněž mohutně doprovázeno šířením dezinformací," uvedla prezidentka Čaputová v prohlášení k ratifikaci smlouvy.

"Dohoda nepředstavuje konec slovenské suverenity, právě naopak," řekl premiér Eduard Heger po hlasování parlamentu.

Fico ohlásil sbírání podpisů pod petici za vypsání referenda o dohodě. "Spouštíme petiční akci. Součástí bude i otázka, která se týká i této zrádcovské dohody. Věřím, že občané Slovenské republiky řeknou této smlouvě ne,“ řekl novinářům expremiér.

Fico už dříve tvrdil, že v referendu bude i otázka o předčasných parlamentních volbách. Vypsání nových voleb požadovala už loni petice, kterou podpořil i Směr-SD; ústavní soud ale rozhodl, že navrhovaná otázka není v souladu s ústavou.

Dohodu s USA při hlasování podpořilo 79 ze 140 přítomných poslanců, několik vládních zákonodárců bylo proti nebo nehlasovalo. Pro schválení byly třeba hlasy alespoň 76 poslanců, tedy nadpoloviční většiny 150členné sněmovny.

Podle slovenského generálního prokurátora Maroše Žilinky je zmíněná dohoda pro Slovensko nevýhodnější, než byla smlouva o pobytu sovětských vojsk v někdejším Československu po jeho vojenské okupaci z roku 1968. Žilinku za tento postoj kritizovala například vicepremiérka Veronika Remišová, Čaputová to označila za nepochopení faktů a za projev neúcty vůči obětem invaze vojsk Varšavské smlouvy.

V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti dohodě s USA, opačný názor mělo 32 procent respondentů.

Čaputová prosadila k dohodě takzvanou interpretační doložku, podle které se dokumentem nezřizují vojenské základny na Slovensku ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly k dohodě i Spojené státy. Američtí vojáci v minulosti opakovaně cvičili na Slovensku.