Slovensko šetří. Vláda navrhla pomalejší zvyšování minimální mzdy, má se snížit 13. důchod

Slovenská vláda dnes schválila návrh na pomalejší růst minimální mzdy, než předpokládá stávající zákon, který ještě loni a před propuknutím koronavirové krize prosadil předchozí kabinet. Předlohu změn příslušného zákona podpořil kabinet premiéra Igora Matoviče poté, co se zástupci zaměstnavatelů a odborů nedohodli na úpravě nejnižšího výdělku.

Matovičův kabinet počítá s tím, že měsíční minimální mzda na Slovensku se v příštím roce zvýší na 623 eur (16.260 korun) z nynějších 580 eur (15.140 Kč), tedy o více než sedm procent. Pokud by zůstala v platnosti stávající pravidla výpočtu, minimální mzda by stoupla až na 656 eur (17.120 korun).

Zaměstnavatelé původně požadovali kvůli dopadům pandemie covidu-19 nezvyšovat v příštím roce minimální mzdu. Nakonec ale přistoupili na návrh ministerstva sociálních věcí, který vláda schválila. Odbory trvaly na původně předpokládaném zvýšení minimální mzdy na 656 eur. Zástupci odborové centrály KOZ opustili poslední jednání s vládou a zaměstnavateli o úpravě minimální mzdy, což zdůvodnili postupem ministra sociálních věcí Milana Krajniaka, který pokračoval v diskusi pouze se zástupci firem. Krajniak v reakci odbory kritizoval za to, že podle něj neustoupily od svých nereálných požadavků.

"Soudím, že odboráři se od začátku nechtěli dohodnout. Celou dobu jsem apeloval, že k tomu, abychom dosáhli sociálního smíru, musí každý z nás z něčeho ustoupit," řekl novinářům Krajniak.

Po schválení zmíněné novely zákona v parlamentu, ve kterém má koalice pohodlnou většinu, dosáhne minimální mzda na Slovensku v příštím roce 57 procent průměrné mzdy z roku 2019. Také do budoucna by v případě nedohody zaměstnavatelů a odborů měla minimální mzda odpovídat 57 procentům průměrné mzdy z období před dvěma lety. Stávající zákon počítá s tím, že dosáhne až 60 procent průměrného výdělku. Minimální mzdu pobírá jen malá část zaměstnanců.

Vládní předloha také předpokládá, že od příštího roku nebudou nejnižší příplatky za práci v noci a o víkendech stanoveny jako procento minimální mzdy ale pevnou sumou.

Minimální mzda na Slovensku se výrazněji zvyšovala za předchozích vlád pod vedením sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří po porážce v letošních parlamentních volbách skončili v opozici.

V Česku, kde jsou platy obecně vyšší než na Slovensku, minimální mzda činí 14.600 korun. Odbory požadují pro příští rok její navýšení na 16.000 korun. Ministerstvo práce svůj návrh pro příští rok nezveřejnilo. Navrhuje ale, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska.

Slovenská vláda také schválila návrh na změny ve vyplácení 13. penze pobíratelům různých typů důchodů, jejíž zavedení prosadila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami bývalá koalice. Nově by jedna penze navíc měla záviset na výši důchodu, senioři s nízkým příjmem po schválení zákona ve sněmovně dostanou více než důchodci s vyšší penzí. Celkově by měl stát na vyplácení 13. penze v porovnání s platným zákonem ušetřit. Podle Krajniaka si stát nemůže v době stávající největší ekonomické krize od druhé světové války více dovolit nemůže.

Vznikající strana Hlas-sociální demokracie, kterou zakládá expremiér a bývalý místopředseda Směru-SD Peter Pellegrini označil postup Matovičovy vlády za okradení seniorů. Podle něj jde o nemorální rozhodnutí, protože poslanci Krajniakovy strany krátce před volbami ještě z opozičních řad ve sněmovně podpořili zavedení 13. penze.

Související

Více souvisejících

Slovensko Minimální mzda důchody Igor Matovič (OLaNO)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Princ Andrew

Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii

Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC. 

před 3 hodinami

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 14 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy