Slovenská vláda dnes schválila návrh na pomalejší růst minimální mzdy, než předpokládá stávající zákon, který ještě loni a před propuknutím koronavirové krize prosadil předchozí kabinet. Předlohu změn příslušného zákona podpořil kabinet premiéra Igora Matoviče poté, co se zástupci zaměstnavatelů a odborů nedohodli na úpravě nejnižšího výdělku.
Matovičův kabinet počítá s tím, že měsíční minimální mzda na Slovensku se v příštím roce zvýší na 623 eur (16.260 korun) z nynějších 580 eur (15.140 Kč), tedy o více než sedm procent. Pokud by zůstala v platnosti stávající pravidla výpočtu, minimální mzda by stoupla až na 656 eur (17.120 korun).
Zaměstnavatelé původně požadovali kvůli dopadům pandemie covidu-19 nezvyšovat v příštím roce minimální mzdu. Nakonec ale přistoupili na návrh ministerstva sociálních věcí, který vláda schválila. Odbory trvaly na původně předpokládaném zvýšení minimální mzdy na 656 eur. Zástupci odborové centrály KOZ opustili poslední jednání s vládou a zaměstnavateli o úpravě minimální mzdy, což zdůvodnili postupem ministra sociálních věcí Milana Krajniaka, který pokračoval v diskusi pouze se zástupci firem. Krajniak v reakci odbory kritizoval za to, že podle něj neustoupily od svých nereálných požadavků.
"Soudím, že odboráři se od začátku nechtěli dohodnout. Celou dobu jsem apeloval, že k tomu, abychom dosáhli sociálního smíru, musí každý z nás z něčeho ustoupit," řekl novinářům Krajniak.
Po schválení zmíněné novely zákona v parlamentu, ve kterém má koalice pohodlnou většinu, dosáhne minimální mzda na Slovensku v příštím roce 57 procent průměrné mzdy z roku 2019. Také do budoucna by v případě nedohody zaměstnavatelů a odborů měla minimální mzda odpovídat 57 procentům průměrné mzdy z období před dvěma lety. Stávající zákon počítá s tím, že dosáhne až 60 procent průměrného výdělku. Minimální mzdu pobírá jen malá část zaměstnanců.
Vládní předloha také předpokládá, že od příštího roku nebudou nejnižší příplatky za práci v noci a o víkendech stanoveny jako procento minimální mzdy ale pevnou sumou.
Minimální mzda na Slovensku se výrazněji zvyšovala za předchozích vlád pod vedením sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří po porážce v letošních parlamentních volbách skončili v opozici.
V Česku, kde jsou platy obecně vyšší než na Slovensku, minimální mzda činí 14.600 korun. Odbory požadují pro příští rok její navýšení na 16.000 korun. Ministerstvo práce svůj návrh pro příští rok nezveřejnilo. Navrhuje ale, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska.
Slovenská vláda také schválila návrh na změny ve vyplácení 13. penze pobíratelům různých typů důchodů, jejíž zavedení prosadila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami bývalá koalice. Nově by jedna penze navíc měla záviset na výši důchodu, senioři s nízkým příjmem po schválení zákona ve sněmovně dostanou více než důchodci s vyšší penzí. Celkově by měl stát na vyplácení 13. penze v porovnání s platným zákonem ušetřit. Podle Krajniaka si stát nemůže v době stávající největší ekonomické krize od druhé světové války více dovolit nemůže.
Vznikající strana Hlas-sociální demokracie, kterou zakládá expremiér a bývalý místopředseda Směru-SD Peter Pellegrini označil postup Matovičovy vlády za okradení seniorů. Podle něj jde o nemorální rozhodnutí, protože poslanci Krajniakovy strany krátce před volbami ještě z opozičních řad ve sněmovně podpořili zavedení 13. penze.
Související
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
Slovensko , Minimální mzda , důchody , Igor Matovič (OLaNO)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
před 3 hodinami
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
před 4 hodinami
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
před 6 hodinami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 7 hodinami
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 7 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 8 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 9 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 10 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 11 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 11 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 12 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 13 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 14 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 15 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák