Španělsko hlásí desetitisíce úmrtí, Portugalsko tisícovku. Proč byla nákaza v každé zemi jiná?

Na milion obyvatel má Portugalsko pětkrát méně úmrtí než Španělsko, přitom ani nezavedlo povinnou karanténu. Omezení pohybu vyhlásilo jako občanskou povinnost, kterou lidé z většiny dodržovali. A ačkoliv i v Portugalsku musely bary a restaurace zavřít, ekonomika se tu zcela nezadřela tak jako u východního souseda.

V čem spočívá tajemství portugalského úspěchu? Odborníci na obou stranách hranice jmenují několik faktorů, mezi nimiž hraje důležitou roli menší počet cestujících mezi Portugalskem a Itálií, která se stala evropským ohniskem nákazy. Zdaleka největší vliv ale mělo to, že vláda v Lisabonu konala rychleji než ta v Madridu. Jakmile viděly, že se nákaza v Itálii a Španělsku rychle šíří, vyhlásily portugalské úřady stav nouze. Stalo se tak ve chvíli, kdy evidovaly teprve 100 případů koronaviru a žádné úmrtí. Stejné rozhodnutí padlo ve Španělsku až po 4209 případech nákazy a 120 mrtvých.

Pro epidemioložku Ritu Sá Machadovou bylo základem "včasné uplatnění opatření v oblasti veřejného zdraví, jako je uzavření škol". To v Portugalsku vešlo v platnost 16. března, kdy země ohlásila prvního zemřelého s covidem-19. Vyhlášení stavu nouze následovalo o týden později.

Španělský expert na veřejné zdraví Alberto Infante souhlasí: "To, jak jednáte na začátku, určí vše, co přijde poté. Ačkoliv jsme to až do konce února či začátku března nevěděli, lidé bez příznaků sehráli velice důležitou úlohu. Portugalsko mělo štěstí, že vidělo, co se děje v Itálii a Španělsku a mělo i dobrý smysl pro zavedení včasných opatření, když epidemie začínala."

Kromě brzké reakce zmiňuje Infante další faktory, kterými se obě země odlišovaly. "Portugalsko nemá systém státní správy založený na přenášení pravomocí na regiony, který rozhodování znesnadňuje. Vláda i opozice pracovaly ve shodě a od začátku lidem říkaly to samé," říká.

I když si Portugalsko vedlo o mnoho lépe než Španělsko, stále se v rámci Evropské unie umísťuje z hlediska obětí v poměru k celkovému obyvatelstvu na devátém místě, a pokud jde o nakažené, figuruje dokonce na místě šestém. Španělsko v obou ukazatelích zaujímá po Belgii druhou příčku.

Některé španělské regiony, jako třeba Murcia či Kanárské ostrovy, mají v tomto ohledu paradoxně lepší výsledky než Portugalsko jako celek. "Není to tak, že tyto regiony udělaly něco konkrétně dobře v porovnání s ostatními. Je to prostě tak, že tam začala karanténa ve chvíli, kdy byl výskyt nákazy stále nízký," podotýká Jesús Molina Cabrillana, člen Španělské společnosti pro preventivní medicínu, veřejné zdraví a hygienu.

Navzdory včasným opatřením panoval i v Portugalsku nedostatek ochranných pomůcek. "Stejně jako v dalších zemích," dodává bývalý portugalský ministr hospodářství António Pires de Lima. "Myslím, že jsme na Čínu (odkud se nákaza začala na konci loňského roku šířit, pozn. ČTK) hleděli se sebeuspokojením a mysleli si, že se k nám virus nedostane. Leden a únor nebyly využity na nákup ochranných oděvů a respirátorů, podcenili jsme jejich důležitost při ochraně občanů."