Španělsko zruší pracovní pátky. Vyzkouší čtyřdenní pracovní týden

Španělsko plánuje použít 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč) z fondů Evropské unie na zkrácení pracovního týdne na čtyři dny. Doufá, že tak zabrání další vlně nemoci covid-19. Experiment má trvat tři roky a bude financován s masivního evropského fondu pro oživení z covidu-19. Informuje o tom server Sky News.

Peníze z fondu mají být určené jako kompenzace pro 200 středně velkých firem, které budou muset upravit velikost pracovní síly nebo reorganizovat výrobní pracovní postupy, aby přizpůsobily svoji činnost 32hodinovému pracovnímu týdnu. V prvním roce by vláda měla dotovat všechny dodatečné náklady zaměstnavatelů, v druhém roce se vládní podpora sníží na 50 procent nákladů a v následujícím roce na 25 procent nákladů.

Za iniciativou stojí poslanec Héctor Tejero zprogresivní strany Más País. Ten odmítl že by se Španělsko chystalo použít peníze z EU na to, aby Španělé méně pracovali. "Nejde o to použít evropské fondy k tomu, aby Španělé méně pracovali. Jde o hledání toho, jak můžeme zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost našich společností."

Mezi argumenty podporující přechod na třídenní víkend patří to, že povede ke větší spotřebě, zejména v oblasti zábavy a turistiky, které jsou páteří španělské ekonomiky.

Studie zveřejněná na počátku letošního roku v Cambridge Journal of Economics zjistila, že snížení pracovní doby v roce 2017 z 40 hodin týdně na 35 hodin týdně by zvýšilo hrubý domácí produkt o 1,5 procenta a vytvořilo 560.000 nových pracovních míst. Zvýšily by se také mzdy o 3,7 procenta a zvláště by z toho těžily ženy, které častěji pracují jen na částečný úvazek.

Španělská softwarová firma Delson loni investovala 400.000 eur (10,4 milionu Kč) do zkrácení délky pracovní doby pro svých 190 zaměstnanců. Od té doby hlásí snížení absencí o 28 procent, protože lidé jdou do banky nebo k lékaři raději v době, kdy mají volno. Tržby firmy loni vzrostly o 20 procent a žádný zaměstnanec od doby, kdy byl nový systém zaveden, neodešel.

Kritici systému však uvádějí, že doba, kdy je ekonomika otřesená pandemií, není nejlepším obdobím pro experimenty. Loni HDP země klesl o 10,8 procenta, nejvíce od občanské války ve 30. letech. Mohlo za to omezení pohybu a téměř úplně přerušený mezinárodní cestovní ruch.

Někteří odborníci tvrdí, že prioritou by měla být reorganizace málo funkčního pracovního trhu v zemi, který je důvodem, že země má jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti v EU a množství nejistých a málo placených pracovních míst. Stejný přístup také nemusí být vhodný pro všechna odvětví a ekonomické oblasti. Také ne všechny odborové svazy plán plně podporují.

Tejero dodal, že zájem o projekt již projevilo nejméně půl tuctu společností. Pilotní projekt však nebude spuštěn dříve než v září, kdy by masové očkování mohlo pomoci oživit ekonomiku.

Související

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

Více souvisejících

Španělsko práce

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

včera

včera

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy