Španělsko se kaje za chybu z 15. století. Dává občanství tisícům sefardských Židů

Žádosti o udělení španělského občanství mohli potomci takzvaných sefardských Židů podávat v uplynulých čtyřech letech. Polovina z 132.226 žádosti podle ministerstva spravedlnosti přitom dorazila minulý měsíc, tedy těsně před koncem lhůty. Žadatelé si mohou na základě zákona ponechat i své dosavadní občanství.

To, že mají na občanství nárok, museli žadatelé dokazovat předložením rodokmenu či potvrzení o původu, které vystavila židovská autorita. Složit museli také zkoušku ze španělštiny a absolvovat test znalosti španělské kultury a společnosti.

Možností získat španělské občanství, kterou dostali potomci vyhnaných Židů, chtěl Madrid napravit čin, který byl podle někdejší vlády premiéra Mariana Rajoye historickou chybou. Na konci 15. století židovská komunita ve Španělsku čítala asi 200.000 lidí. V roce 1492 museli na příkaz katolických panovníků Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského všichni jejich království opustit.

Na 50.000 Židů se tehdy pokusilo perzekuci uniknout přijetím křesťanství, zbylí se rozhodli odejít, ale mnozí z nich byli povražděni ještě na území Španělska. Ostatní pak odešli do jiných evropských zemí nebo do severní Afriky a Osmanské říše.

Kladně španělské úřady podle agentury AFP vyřídily zatím 6000 žádostí o udělení občanství.