"Není důvod, aby se Žid obával několika neonacistů." AfD podivně cílí i na židovské voliče

Strana AfD se, podobně jako francouzské krajně pravicové hnutí Národní sjednocení (RN), stylizuje do role obhájce židovských zájmů a tvrdí, že skutečnou hrozbu pro židovskou komunitu představuje rostoucí muslimská migrace. Tento postoj má AfD pomoci oslovit židovské voliče, na jejichž podporu si strana značně věří. Informoval o tom server Politico.

Weidelová například prohlásila, že AfD mezi židovskými voliči získala „čtyřcifernou podporu“, a místopředsedkyně Beatrix von Storchová dokonce uvedla, že cílem je stát se nejsilnější stranou v této voličské skupině. Předseda židovského křídla „Židé v AfD“ Artur Abramovych však tyto ambice mírní. Podle něj jsou matematicky nerealistické, jelikož samotná organizace sdružuje pouze dvaadvacet řádných členů.

Ve skutečnosti však Židé nemají důvod AfD důvěřovat. Strana se v minulosti opakovaně dopustila výroků, které zpochybňují její údajnou podporu židovské komunitě. V roce 2018 tehdejší předseda Alexander Gauland bagatelizoval nacistickou minulost Německa, když ji označil za „pouhé ptačí h*vno v tisícileté historii“ země.

Kontroverzní výroky zazněly i z úst dalších představitelů AfD. Jeden z poslanců například označil Židy za „domácího nepřítele“ a později dokonce odmítl holocaust.

Nils Lange, mluvčí Ústřední rady, hlavního zastupitelského orgánu německé židovské komunity, vnímá skupinu „Židé v AfD“ jako víceméně bezvýznamnou. Podle něj její existence nijak neovlivní vnímání strany v širší židovské komunitě. „Nemyslím si, že se bude o Židech v AfD příliš mluvit. Otázkou je spíše to, jak se vypořádat s touto stranou a se vším, co představuje,“ uvedl Lange.

Ačkoli je Abramovych skeptický k tvrzením Weidelové o masivní podpoře AfD mezi Židy, nesouhlasí ani s Langeovým odmítavým postojem. Podle něj mají Němci často zkreslenou představu o židovské komunitě, která je dnes mnohem konzervativnější a politicky pravicovější, než si většina společnosti myslí. „Židé jsou dnes mnohem konzervativnější, mnohem více napravo než průměrní Němci,“ vysvětlil.

Tento názor potvrzuje i někdejší člen židovské skupiny AfD Wolfgang Fuhl, který poukazuje na výraznou proměnu německé židovské komunity v posledních dekádách. „Německé židovstvo, jaké bylo kdysi, už téměř neexistuje. Dnešní židovská komunita je utvářena novějšími přistěhovaleckými skupinami a tento trend bude v příštích letech pokračovat,“ uvedl. Podle něj se tato změna brzy projeví i ve složení Ústřední rady Židů v Německu, která by mohla reflektovat nové politické preference a odklon od tradičního směřování.

Lange vnímá tyto výroky jako součást strategie AfD, která se snaží oslabit závazek Německa k připomínání holocaustu. Podle něj jde o záměrný pokus přesměrovat historickou paměť tak, aby vyhovovala krajně pravicové agendě strany.

Abramovych naopak tento odklon podporuje a zdůrazňuje, že německá společnost by se měla zaměřit i na jiné aspekty své historie než jen na holocaust. „Dnešní kultura připomínání Židům nic nepřináší,“ uvedl s tím, že neustálé soustředění na minulost podle něj odvádí pozornost od současných výzev, kterým židovská komunita v Evropě čelí.

Jako problém nevnímá ani německé antisemitistické nebo neonacistické skupiny. „Proto vlastně není důvod, aby se Žid nebo sionista obával několika neonacistů. Skutečné nebezpečí přichází od německých politiků na politické levici, kteří mají vazby na islamistické skupiny a chrání je,“ zdůraznil.