Španělsko zmírnilo koronavirové opatření. Lidé mohou do práce

Tisíce Španělů smí ode dneška po dvou týdnech opět chodit do práce. Přestalo totiž platit opatření, jímž vláda kvůli koronaviru zastavila všechny provozy nenutné pro chod země. Ostatní omezení volného pohybu ale trvají, stejně tak zůstávají uzavřeny školy, obchody, restaurace, divadla či velká část obchodů.

Obnovení ekonomické činnosti se dotkne zejména průmyslového sektoru, stavebnictví či například advokátních kanceláří.

Z návratu mnoha lidí do práce, a tím mimo jiné i do veřejné dopravy, mají obavy zejména Katalánsko a madridský region, které jsou nákazou koronavirem zasaženy nejvíce. Vláda ale vydala řadu doporučení pro zaměstnavatele i pracující, jimž policisté na zastávkách autobusů, vlaků a v metru rozdají deset milionů roušek. Jejich nošení není povinné.

"Nikdo neví, zda by prodloužení odstávky nenutných provozů třeba o pět dní pomohlo ke zmírnění nákazy, či zda by to mělo jen další ekonomický dopad," cituje deník El País epidemiologa Toniho Trillu z výboru expertů, který v této krizi radí vládě. Podle něj se od vyhlášení nouzového stavu ve Španělsku v polovině března, odkdy lidé mohou pouze na nejnutnější nákup či do práce a k lékaři, snížil pohyb v ulicích o 70 procent. Od zastavení nenutných provozů jen o dalších deset procent.

Také epidemiolog Joan Ramón Villalbí míní, že povolení práce znamená jen mírné riziko. Lidé už se totiž nechovají stejně jako v polovině března, jsou zodpovědnější, dodržují bezpečnou vzdálenost, více si myjí ruce a mnozí nosí roušky. Vláda také požádala zaměstnavatele, aby co nejvíce rozšířili pracovní dobu, a lidé tak mohli chodit do zaměstnání v různých časech. Jednak proto, aby jich bylo na pracovišti méně, a také proto, aby nevznikaly návaly ve veřejné dopravě. Kdo může, má jezdit do práce autem. Zaměstnavatelé by také měli, je-li to možné, zařídit práci z domova.

Velikonoční pondělí je svátkem jen v osmi španělských autonomních regionech, včetně Katalánska, ne však v nejvíce zasaženém madridském regionu.

Španělsko je v počtu nakažených koronavirem druhou nejhůře zasaženou zemí na světě po Spojených státech, v počtu obětí je třetí po USA a Itálii. Dosud bylo ve Španělsku potvrzeno 166.019 nakažených koronavirem, z toho skoro 17.000 lidí zemřelo a na 62.400 se uzdravilo.

Španělská vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav v polovině března. Posléze toto omezení parlament dvakrát prodloužil, teď platí do 26. dubna. Premiér Pedro Sánchez tento týden nicméně uvedl, že podle něj toto prodloužení nebude stačit a že vláda zřejmě požádá o prodloužení o další dva týdny, respektive do 10. května.

Španělé smí od poloviny března ven z domu pouze na nejnutnější nákupy, k lékaři, do práce či na pomoc starým či handicapovaným osobám. Zavřeny jsou školy, restaurace, bary, kina, sportoviště, většina obchodů. Lidé smí venčit psa, nesmí ale například na procházku s dětmi, běhat po parku či jezdit na chalupu.

Související

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

Více souvisejících

Španělsko práce Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

před 1 hodinou

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

před 8 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

před 9 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol brání stanné právo. Na pozadí druhého impeachmentu chce "bojovat až do konce"

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol brání své kontroverzní rozhodnutí vyhlásit stanné právo, které bylo parlamentem zrušeno jen šest hodin po jeho zavedení. V televizním projevu označil své rozhodnutí za legitimní „akt vládnutí“ a odmítl obvinění z pokusu o vzpouru. Prezident se zavázal bojovat „až do konce“, aby zabránil svému odvolání, kterému čelí kvůli vzrůstajícím politickým nepokojům v zemi.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump varuje BRICS před společnou měnou. Ta je podle ekonoma naprostá utopie

Zvolený šéf Bílého domu Donald Trump pohrozil zemím BRICS stoprocentními cly, pokud vytvoří novou společnou měnu. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity možnost vzniku společné měny v rámci tohoto sdružení považuje za utopii. „Pokud by se někdo opravdu snažil zavést společnou měnu pro tak rozdílné státy jako je Rusko, Brazílie, Čína, Jižní Afrika a tak podobně, tak to nemůže dobře dopadnou,“ řekl pro EuroZprávy.cz.

před 9 hodinami

Ramzan Kadyrov

Ukrajinci vytočili Kadyrova. Hrozí odvetou za útok na kasárna

Ve městě Groznyj, hlavním městě Čečenské republiky, došlo k incidentu, při kterém nad kasárnami speciálního policejního pluku pojmenovaného po Kadyrovovi explodovaly bezpilotní letouny. Informaci zveřejnil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na svém kanálu na Telegramu.

před 10 hodinami

Počasí v roce 2025? Meteorologové už vědí, jaké bude

Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy