Spojenému království zvoní hrana: 3 důvody, proč brexit rozklíží zemi

Britský premiér Boris Johnson smetl své politické protivníky jako lavina. Jeho Konzervativní strana má v Dolní sněmovně jasnou většinu a ostrovnímu království už nic nebrání v osvobození ze "žaláře" evropských národů, jak EU často nazývají euroskeptici. Mohou ale Britové slavit, anebo zapláčou? Zodpovědět tuto otázku se pokusila dopisovatelka serveru Politico.eu Naomi O'Learyová.

Na výsledky nedávných britských parlamentních voleb lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Ten první říká, že konečně zvoní umíráček všem dosavadním dlouhodobým dohadům o brexitu, ke kterému se Velká Británie pořád ne a ne dokopat. Nyní tomu bude konec. To je sice pravda, ale zároveň je potřeba vzít v úvahu napětí v jednotlivých zemích Spojeného království. Jak ve Skotsku, tak i Severním Irsku, opět narůstají separatistické tendence.

Historie se opakuje. Britská účast v 1. světové válce znamenala konec imperiálním časů a velké územní ztráty. Lidé jsou ovšem nepoučitelní a britský scénář možná jasně ukazuje, že opuštění EU sice přinese ostrovanům nezávislost, ale zároveň je totálně rozštěpí. Skotsko se osamostatní a Severní Irsko připojí k Irské republice. Jediné, co z kdysi tak silné říše, zůstane, bude Anglie a Wales. 

Poprvé v historii Severního Irska totiž došlo k vítězství separatistů nad unionisty. Skotsko navíc požaduje další referendum o odtržení. Většina jeho obyvatel v roce 2016 hlasovala proti vystoupení z EU. "Brexit je jednou z našich unionistických priorit. Nicméně nelze vyloučit, že bude mít za následek konec Spojeného království," upozornil bývalý předseda Ulterských unionistů Mike Nesbitt.

Budeme-li nahlížet na volby do Dolní sněmovny jako na druhé referendum o opuštění EU, tak jejich výsledky se v podstatě neliší od hlasování o brexitu v červnu 2016. Zatímco Angličané a Velšané hlasovali jasně pro vystoupení, tak ve Skotové a Severní Irové preferují zachování statu quo. Rozbití kdysi silné Velké Británie na atomy tedy skutečně klepe na dveře. O'Learyová nastínila 3 důvody, proč tomu tak je:

1. Demografie jde proti nám

Jak už bylo zmíněno, tak poprvé v dějinách se severoirským unionistům nepodařilo získat v Dolní sněmovně většinu. Z 18 poslaneckých mandátů, na nějž mají političtí reprezentanti Severního Irska nárok, obhájila Demokratická unionistická strana (DUP) osm, zatímco nacionalisté (Sinn Féin, Sociální demokraté a Labouristé) devět. Zbytek připadl neutrální Alianční straně.

Severní Irsko je navíc nástupnickým státem staré provincie Ulster, která byla tradiční baštou protestantů, kteří požadovali unii se Spojeným královstvím. Dnes už tomu tak není. Unionisté stárnou, zatímco většinu tamní omladiny tvoří katolíci požadující připojení k Dublinu. Demografové odhadli, že jich v roce 2021 bude většina. Z tohoto důvodu je téměř na výsost jasné, že se znovu dostane do politické diskuze otázka revize Velkopáteční dohody, která by znamenala Sjednocení Irska. 

2. Pád Demokratické unionistické strany

Volební ztráta DUP v Severním Belfastu je více než symbolická. Dříve si v tomto volebním obvodu drželi svojí pozici. Zpočátku tam několikrát za sebou vyhrával lord Edward Carson, který je také považován za otce unionismu. Jeho nástupcem se stal Nigel Dodds profilující se jako sociálně konzervativní politik odmítající homosexuální sňatky a potraty. Toho ale porazil 39letý právník John Finucane, jehož otce zabili při rodinám večeři členové paramilitaristické skupiny podporovanou Velkou Británií.

3. Skotský separatismus

Triumf Skotské národní strany Nicole Sturgeonové také zhorší Johnsonovu pozici. Nejen Severní Irové, ale Skotové mají zaječí úmysly. Ačkoliv se Johnson nechal slyšet, že žádné další referendum nepřichází v úvahu, nelze brát na lehkou váhu rostoucí nacionalistické a separatistické tendence jak ve Skotsku, tak i Severním Irsku.

Edinburgh a Belfast získají, pokud jim Johnson nenabídne kompromis, společného nepřítele, proti němuž začnou intrikovat, a to za podpory Bruselu, kterému by se představa pouhé Anglie a Walesu mimo EU přeci jenom zamlouvala. Zde se španělský scénář přeci jenom odehrávat nebude.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Brexit Severní Irsko Skotsko Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

včera

včera

včera

včera

včera

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy