Skotský nejvyšší soud dnes odložil konečné rozhodnutí ve sporu kolem žádosti o odklad brexitu. Zabýval se stížností, která chtěla zajistit, aby se premiér Boris Johnson řídil takzvaným Bennovým zákonem. Tato norma přijatá v září předsedu vlády nutila podat za určitých podmínek 19. října žádost o odklad brexitu. Johnson v sobotu dopis se žádostí do Bruselu poslal, přiložil ale i dopis, ve kterém odklad označil za chybu. Soud dnes odmítl případ ukončit, chce premiéra dál sledovat, zda "zcela" splní požadavky zákona.
Poslanci britského parlamentu v září přijali takzvaný Bennův zákon, který dával premiérovi čas do 19. října, aby prosadil v parlamentu brexitovou dohodu nebo získal souhlas zákonodárců s brexitem bez dohody. Jinak musel požádat o odklad odchodu Británie z EU.
Do sobotní půlnoci Johnson ani jednu z daných podmínek nesplnil, a požádal proto EU o tříměsíční odklad brexitu. Předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi ale zaslal žádost nepodepsanou. Připojil pak ještě jeden dopis, tentokrát podepsaný, ve které odklad označil za chybu, a uvedl, že s ním nesouhlasí.
Stoupenci setrvání Británie v EU před časem skotský soud požádali, aby Johnsonovi nařídil požádat v souladu s Bennovým zákonem 19. října o odklad brexitu. Na začátku října soud odložil rozhodnutí na dnešek, tedy první pracovní den po 19. říjnu, kdy vypršela lhůta pro žádost o odklad.
Zástupce britské vlády na dnešním slyšení soud vyzval, aby případ ukončil, neboť premiér podle něj požadavků Bennova zákonu vyhověl.
Soud ale konečné rozhodnutí odložil a rozhodl, že bude sledovat, zda premiér zákonu vyhoví "zcela". Podle listu The Guardian to znamená, že soud hodlá vyčkat, zda odložení termínu brexitu, které by mohla EU Británii nabídnout, Johnson také přijme. Datum dalšího slyšení soud zatím nestanovil.
"Je škoda, že to musím říct, ale tohle není premiér, kterému by se dalo věřit, že bude dodržovat zákon. A protože se mu nedá věřit, je třeba na něj dohlížet," řekl po dnešním slyšení jeden z původních stěžovatelů, právník Jolyon Maugham.
Další ze stěžovatelek, poslankyně Skotské národní strany (SNP) Joanna Cherryová uvedla, že soudní spor už pomohl donutit Johnsona, aby o odklad požádal. "Myslím, že se to pokusil překroutit tím, že dopis nepodepsal a poslal i jiný dopis. Dobrou zprávou ale je, že EU tento nesmysl ignorovala a žádost berou vážně," řekla Cherryová. Mluvčí Evropské komise dnes oznámila, že se EU se žádostí o odklad zabývá.
Stěžovatelé původně žádali skotský soud o to, aby zvážil využití pravomoci známé jako "nobile officium", která umožňuje skotským soudům činit kroky ve jménu premiéra. Pokud by Johnson býval o odklad nepožádal, mohl by to soud dnes udělat za něj.
Související
Události Petra Nutila: Konec Liberlandu, nejhorší premiér, antibrexit a homofobní konzervatismus
Dover musí rozšířit kapacity. Po brexitu začaly „nepřijatelné“ fronty, říká šéf přístavu
Brexit , Boris Johnson , Velká Británie , Skotsko
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
před 46 minutami
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
před 1 hodinou
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
před 1 hodinou
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
před 1 hodinou
Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida
před 2 hodinami
Poplatek za vstup do Benátek je žalostné selhání, tvrdí rada města. Počet turistů se naopak zvýšil
před 2 hodinami
Británií hýbe lékařský skandál. Desetitisíce lidí se nakazily krví infikovanou HIV a žloutenkou
před 3 hodinami
Vesmírně zbrojení začalo? Rusko zřejmě umístilo na orbitu zbraň, tvrdí USA
před 3 hodinami
Neapol zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 40 let. Itálie upravuje plány evakuace
před 4 hodinami
Íránský prezident Raísí bude ve čtvrtek pohřben ve svém rodném městě
před 4 hodinami
RB OSN zamítla rezoluci o zákazu jaderných zbraní ve vesmíru
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
včera
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
včera
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
včera
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
včera
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
včera
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
včera
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
včera
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost.
Zdroj: Petr Hanisch