Stahování vojáků USA z Německu ještě nezačalo, je ve fázi příprav

"Přípravy se konají na nejvyšší úrovni a zvažovány jsou různé faktory. To vyžaduje čas," sdělil ČTK mluvčí EUCOM Russ Wolfkiel. "Prozatím nemůžeme sdělit žádné podrobnosti a nebude spekulovat o žádném časovém harmonogramu," uvedl. Wolfkiel rovněž poznamenal, že jakmile plán dozraje a bude známo více podrobností, americká posádka bude informována.

Spojené státy mají v Německu asi 47.000 příslušníků ozbrojených sil a civilních zaměstnanců, z toho je zhruba 36.000 vojáků v aktivní službě. Po Japonsku, kde je rozmístěno 50.000 vojáků USA, je v Německu druhý nejsilnější americký vojenský kontingent. Ve Stuttgartu v Bádensku-Württembersku sídlí velitelství amerických sil pro Evropu EUCOM, které by se podle Trumpova plánu mělo přesunout do belgického Monsu, kde je sídlo Severoatlantické aliance.

Trump ohlásil záměr snížit vojenskou přítomnost v Německu v červnu. Americký ministr obrany Mark Esper následně na konci července sdělil, že zpět do vlasti bude převeleno 6400 vojáků USA, dalších 5600 se přemístí do jiných evropských zemí. Esper tehdy sice termín, kdy přesuny začnou, neupřesnil, hovořil ale o co nejrychlejším zahájení operace.

Nynější americký prezident dlouhodobě kritizuje spojence v NATO včetně Česka, že na obranu neodvádějí dohodnutá dvě procenta ročního výkonu ekonomiky. Berlín loni přislíbil, že německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP do roku 2031, Trump ale trvá na rychlém navýšení investic. Státy NATO se již v roce 2014 zavázaly, že na dvě procenta HDP své obranné výdaje dostanou do roku 2024, což USA považují za příliš vzdálený horizont. Německé výdaje na obranu činí zhruba 1,5 procenta výkonu ekonomiky.

Spojené státy čekají v listopadu prezidentské volby, ve kterých se republikán Trump o křeslo v Bílém domě střetne s demokratem Joe Bidenem. Případné Bidenovo vítězství je v Německu spojováno s nadějemi, že plánované stažení třetiny amerických vojáků zastaví. Pro Německo je totiž přítomnost amerických vojáků nejen zárukou bezpečnosti, ale také hospodářským stimulem pro regiony se základnami. Diplomaté nicméně poukazují na to, že i Biden bude na plnění finančních závazků vůči NATO trvat.

Někdejší německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který nyní vede neziskovou organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most), v pondělním rozhovoru se zahraničními korespondenty řekl, že Američané změnili výklad svých zájmů v Evropě uplatňovaných po druhé světové válce. "Amerika nechtěla připustit, aby Evropané, především Němci, měli dostatečné vojenské síly, neboť historické zkušenosti uplynulých sto let ukázaly, že by to mohlo být nebezpečné. Proto se Američané rozhodli, že je lepší, když oni mají kontrolu nad vojenskými silami v Evropě a nad Německem, protože nechtěli znovu posílat své děti do Evropy do třetí světové války," řekl. Nyní je podle Gabriela na čase, aby Evropa vzala osud do svých rukou a začala vystupovat jednotně.