Summit G7 skončil. Podpořil Ukrajinu a slíbil další protiruské sankce

Představitelé Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady a USA chtějí ještě zpřísnit již tak bezprecedentní sankce proti Rusku mimo jiné o zákaz dovozu ruského zlata. Ve hře je i zastropování cen ruských energetických surovin.

"Budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude třeba," uvedli v závěrečném prohlášení šéfové států a vlád zemí G7. Stejně tak ujistili, že v tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu nepoleví. "Zůstáváme pevně odhodláni dále koordinovat bezprecedentní sankce, dokud to bude třeba," konstatovali.

Spojené státy, Británie, Kanada a Japonsko již v neděli na úvod setkání oznámily, že zakážou dovoz ruského zlata. Evropská unie příslušné rozhodnutí teprve učiní, ale její představitelé se k takovému kroku staví vstřícně.

Výrazně zdrženlivější je EU k americkému návrhu zastropovat ceny ropy či plynu z Ruska, šéfové zemí G7 nicméně souhlasili, že tuto možnost prověří. Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci řekl, že pro přípravu takového opatření, aby mohlo fungovat, je potřeba odvést ještě velký kus práce. Francouzský prezident Emmanuel Macron takovou sankci podpořil a pro zavedení cenového stropu vidí snadnější cestu u plynu.

Tématem summitu byla i Čína, od které G7 podle Scholze očekává, že nebude Rusku pomáhat sankce obcházet. Skupina rovněž Peking vyzvala, aby ve sporu s Tchaj-wanem postupoval rozvážně a aby nejen v Tibetu, Hongkongu či provincii Sin-ťiang dodržoval lidská práva a nezneužíval své odpůrce k nuceným pracím.

Nucené práce stejně jako práce dětí chce G7 vyloučit dodavatelských a výrobních řetězců. Skupina rovněž chce, aby tyto řetězce respektovaly i ekologické závazky. Ochranu klimatu chtějí vůdci G7 ještě více podpořit, mimo jiné založením klimatického klubu, který by pomohl s důraznější ochranou ovzduší a s rychlejším snižováním emisí skleníkových plynů.

Velkým tématem byla i potravinová bezpečnost. G7 činí za nynější růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě odpovědné především Rusko, které nestabilitu vyvolalo napadením Ukrajiny a blokováním vývozu ukrajinského obilí. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun).

G7 si na summit, kterého se tradičně zúčastnili i zástupci Evropské unie, pozvala představitele Argentiny, Indie, Indonésie, Senegalu a Jihoafrické republiky. Ke státníkům v pondělí přes videokonferenci promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Summit G7 doprovázely demonstrace klimatických aktivistů a odpůrců globalizace. Protesty, které zůstaly poklidné, byly omezené, počty účastníků výrazně zaostaly za původními očekáváními.