Švédsko a Finsko ve středu společně podají žádost o vstup do NATO

Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu, řekla ve Stockholmu švédská premiérka Magdalena Anderssonová na dnešní tiskové konferenci s finským prezidentem Saulim Niinistöem.

"Švédsko a Finsko se dohodly, že společně absolvují celý proces a že zítra (ve středu) podáme přihlášky (do NATO)," řekla Anderssonová.

Ministryně zahraničí Lindeová označila podpis žádosti za významný, osudový okamžik. "Udělali jsme to, co je podle mého názoru pro Švédsko nejlepší," prohlásila před fotografy ve své kanceláři.

Ve finském parlamentu se pro podání žádosti vyslovilo 188 poslanců, osm hlasovalo proti, nikdo se nezdržel.

Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců svůj postoj přehodnotilo. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko, které s Ruskem sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že rozhodnutí jeho země požádat o vstup do aliance není důvodem k oslavám, protože "v Evropě je válka". "Finské členství v NATO nic nezmění na našem základním přesvědčení, že jsme mírumilovná země, která se vždy vší silou bude snažit najít diplomatické řešení každého konfliktu," uvedl šéf finské diplomacie.

Finský prezident Niinistö při své dnešní návštěvě Švédska vyjádřil přesvědčení, že se podaří dosáhnout dohody s Tureckem, které jako jediná země Severoatlantické aliance má proti rozšíření NATO o dvojici severských zemí námitky. Vstup nových zemí přitom musejí schválit všichni dosavadní členové obranného společenství.

Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Švédsko a Finsko drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán. Erdogan také v pondělí řekl, že jeho země nesouhlasí, aby do NATO vstoupily země, které proti Turecku zavedly sankce. Švédsko a Finsko vyhlásily v roce 2019 embargo na dovoz zbraní do Turecka po jeho invazi do Sýrie.

"Turecko v posledních několika dnech rychle změnilo a přitvrdilo své výroky," řekl Niinistö v dnešním projevu ke švédskému parlamentu. "Jsem si ale jistý, že prostřednictvím konstruktivního dialogu se nám podaří situaci vyřešit," dodal.

Rusko před následky rozšiřování aliance opakovaně varovalo. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by vstup Švédska a Finska do NATO nevnímala jako bezprostřední hrozbu, Rusko by ale podle něj muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.

Čeští vládní politici rozhodnutí obou severských zemí požádat o členství v Severoatlantické alianci podporují, v pondělí se tak vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS). 

Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je zájem Finska a Švédska o členství v NATO důsledkem politiky Vladimira Putina. 

"Jeho výhrůžky jsou tedy ve svém důsledku jen obavou, že už nebude možná žádná podoba finlandizace. Každá země si má o svém osudu rozhodovat sama. To musíme diktátora donutit pochopit," uvedla na twitteru.