Trosky Pompejí dokazují, že Římané recyklovali

Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu.

A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů, napsal zpravodajský server The Guardian.

Zjistili to vědci zkoumající Pompeje - město, pohřbené pod hustým nánosem sopečného popela poté, co v roce 79 našeho letopočtu vybuchla sopka Vesuv. Před městskými hradbami se našly velké hromady odpadu, které vypadaly, že tam byly jen tak vyhozeny. Nyní ale vědci odhalili, že městské hradby byly místem, kde se skladoval roztříděný odpadový materiál k dalšímu využití.

Americká profesorka Allison Emmersonová, která je členkou výzkumného týmu pracujícího v Pompejích, uvedla, že odpadky byly navršené kolem téměř celé vnější severní části hradeb, a také na několika dalších místech. Některé z hromad byly vysoké několik metrů a obsahovaly kousky keramiky a sádrové omítky, které bylo možné znovu použít jako stavební materiál.

Původně se předpokládalo, že se tyto hromady vytvořily během zemětřesení, které město zasáhlo asi 17 let před erupcí sopky, dodala Emmersonová. Většina z nich byla odklizena v polovině 20. století, ale některé se ještě podařilo objevit.

S pomocí vědecké analýzy se nyní podařilo vystopovat část odpadu z městských staveb na předměstské skládky - a z nich zpět do města, kde byl tento materiál použit při stavbě budov například v podobě podlah.

Společně s kolegy archeology Stevenem Ellisem a Kevinem Dicusem Emmersonová zkoumala, jak bylo dávné město postaveno. "Zjistili jsme, že část města byla vybudována z odpadů. Hromady před vnějšími hradbami nebyly materiál, kterého se chtěli zbavit. Vyvážel se za hradby, kde se shromažďoval a třídil, a poté se prodal k dalšímu využití," řekla Emmersonová.

Pompeje byly městem s elegantními vilami, krásnými veřejnými budovami, náměstími, obchody, hostinci, nevěstinci a lázněmi. Stál tu také amfiteátr pro pořádání gladiátorských her, kam se vešlo až 20.000 diváků.

Když město zahalil sopečný popel z Vesuvu, zemřelo nejméně 2000 lidí. V roce 1748 skupina badatelů objevila téměř dokonale uchované město pod ztuhlým příkrovem popela a pemzy. Pozdější archeologové objevili dokonce zachovalý bochník chleba. Pompeje jsou nyní na seznamu Světového dědictví UNESCO a za normálních okolností je navštíví každý rok 2,5 miliónu návštěvníků.

Emmersonová a její kolegové použili vzorky půdy, s jejichž pomocí sledovali pohyb odpadního materiálu ve městě. "Půda, kterou jsme vykopali, se liší podle toho, kde byl odpad původně ponechán," vysvětlila. "Odpady vyhozené na taková místa, jako jsou latríny nebo septiky, po sobě nechávají bohatší, organickou půdu. Naopak odpady, které se v průběhu času nahromadily na ulicích nebo za městem, zanechávají mnohem více písčitou půdu."

"Tento rozdíl nám umožňuje zjistit, zda odpad vznikl na místě, kde jsme ho našli, anebo zda byl dovezen z jiného místa k novému použití či recyklaci," dodala s tím, že například některé zdi obsahovaly kousky recyklovaného materiálu, jako rozbité dlaždice či amfory a kusy malty a omítky. "Téměř všechny tyto zdi byly nakonec potřeny vrstvou sádrové omítky, která zakryla směsku materiálů vespod."

"Dříve se předpokládalo, že všechny tyto odpady se za městem nahromadily po zemětřesení - že je tvořily trosky, které byly po zemětřesení vyvezeny z města, aby nepřekážely v každodenním životě," řekla Emmersonová. "Ale při práci v Pompejích jsem viděla, že se město rozrůstalo do rozvinutých předměstí za hradbami. Proto nedává smysl, že by byla tato předměstí zároveň používána jako skládky," dodala.

Moderní přístup ke zpracování odpadů se soustřeďuje na jejich odstranění z našeho každodenního života, řekla. "Většinou se nestaráme, co se s našimi odpadky děje, hlavně když zmizí. To, co jsem zjistila v Pompejích, jsou úplně jiné priority. Shromaždování odpadů, třídění a recyklace."

"Pompejané žili mnohem blíž u svých odpadků, než by většině z nás připadalo přijatelné. Ale nebylo to proto, že městu chyběla infrastruktura a že by se neobtěžovali cokoli dělat s odpady," uvedla. "Bylo to naopak díky tomu, že jejich systém městské výstavby byl zorganizovaný podle jiných zásad."

Související

Více souvisejících

Pompeje Itálie

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy