Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu.
A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů, napsal zpravodajský server The Guardian.
Zjistili to vědci zkoumající Pompeje - město, pohřbené pod hustým nánosem sopečného popela poté, co v roce 79 našeho letopočtu vybuchla sopka Vesuv. Před městskými hradbami se našly velké hromady odpadu, které vypadaly, že tam byly jen tak vyhozeny. Nyní ale vědci odhalili, že městské hradby byly místem, kde se skladoval roztříděný odpadový materiál k dalšímu využití.
Americká profesorka Allison Emmersonová, která je členkou výzkumného týmu pracujícího v Pompejích, uvedla, že odpadky byly navršené kolem téměř celé vnější severní části hradeb, a také na několika dalších místech. Některé z hromad byly vysoké několik metrů a obsahovaly kousky keramiky a sádrové omítky, které bylo možné znovu použít jako stavební materiál.
Původně se předpokládalo, že se tyto hromady vytvořily během zemětřesení, které město zasáhlo asi 17 let před erupcí sopky, dodala Emmersonová. Většina z nich byla odklizena v polovině 20. století, ale některé se ještě podařilo objevit.
S pomocí vědecké analýzy se nyní podařilo vystopovat část odpadu z městských staveb na předměstské skládky - a z nich zpět do města, kde byl tento materiál použit při stavbě budov například v podobě podlah.
Společně s kolegy archeology Stevenem Ellisem a Kevinem Dicusem Emmersonová zkoumala, jak bylo dávné město postaveno. "Zjistili jsme, že část města byla vybudována z odpadů. Hromady před vnějšími hradbami nebyly materiál, kterého se chtěli zbavit. Vyvážel se za hradby, kde se shromažďoval a třídil, a poté se prodal k dalšímu využití," řekla Emmersonová.
Pompeje byly městem s elegantními vilami, krásnými veřejnými budovami, náměstími, obchody, hostinci, nevěstinci a lázněmi. Stál tu také amfiteátr pro pořádání gladiátorských her, kam se vešlo až 20.000 diváků.
Když město zahalil sopečný popel z Vesuvu, zemřelo nejméně 2000 lidí. V roce 1748 skupina badatelů objevila téměř dokonale uchované město pod ztuhlým příkrovem popela a pemzy. Pozdější archeologové objevili dokonce zachovalý bochník chleba. Pompeje jsou nyní na seznamu Světového dědictví UNESCO a za normálních okolností je navštíví každý rok 2,5 miliónu návštěvníků.
Emmersonová a její kolegové použili vzorky půdy, s jejichž pomocí sledovali pohyb odpadního materiálu ve městě. "Půda, kterou jsme vykopali, se liší podle toho, kde byl odpad původně ponechán," vysvětlila. "Odpady vyhozené na taková místa, jako jsou latríny nebo septiky, po sobě nechávají bohatší, organickou půdu. Naopak odpady, které se v průběhu času nahromadily na ulicích nebo za městem, zanechávají mnohem více písčitou půdu."
"Tento rozdíl nám umožňuje zjistit, zda odpad vznikl na místě, kde jsme ho našli, anebo zda byl dovezen z jiného místa k novému použití či recyklaci," dodala s tím, že například některé zdi obsahovaly kousky recyklovaného materiálu, jako rozbité dlaždice či amfory a kusy malty a omítky. "Téměř všechny tyto zdi byly nakonec potřeny vrstvou sádrové omítky, která zakryla směsku materiálů vespod."
"Dříve se předpokládalo, že všechny tyto odpady se za městem nahromadily po zemětřesení - že je tvořily trosky, které byly po zemětřesení vyvezeny z města, aby nepřekážely v každodenním životě," řekla Emmersonová. "Ale při práci v Pompejích jsem viděla, že se město rozrůstalo do rozvinutých předměstí za hradbami. Proto nedává smysl, že by byla tato předměstí zároveň používána jako skládky," dodala.
Moderní přístup ke zpracování odpadů se soustřeďuje na jejich odstranění z našeho každodenního života, řekla. "Většinou se nestaráme, co se s našimi odpadky děje, hlavně když zmizí. To, co jsem zjistila v Pompejích, jsou úplně jiné priority. Shromaždování odpadů, třídění a recyklace."
"Pompejané žili mnohem blíž u svých odpadků, než by většině z nás připadalo přijatelné. Ale nebylo to proto, že městu chyběla infrastruktura a že by se neobtěžovali cokoli dělat s odpady," uvedla. "Bylo to naopak díky tomu, že jejich systém městské výstavby byl zorganizovaný podle jiných zásad."
Související
Vesuv poprvé zpustošil okolí před 1945 lety. Naposledy vybuchl poměrně nedávno
V ruinách Pompejí odhalili další dvě oběti ničivé erupce
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Online fakturace jako cesta k úspěšnému podnikání: Jak na papírování bez stresu
před 47 minutami
Druhé kolo jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy trvalo pouze čtyři hodiny
před 1 hodinou
Výbor Sněmovně nedoporučil vydat Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání
před 2 hodinami
Trump ostře zkritizoval vystoupení politiků na MSC. Podal si Clintonovou i Newsoma
před 3 hodinami
Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU
před 3 hodinami
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
před 4 hodinami
Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou
před 5 hodinami
EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA
před 6 hodinami
Strop odchodu do důchodu, vyšší penze. Juchelka chce za stovky miliard splnit Babišův předvolební slib
před 6 hodinami
CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán
před 7 hodinami
Zemřel legendární oscarový herec Robert Duvall. Proslavil ho Kmotr
před 7 hodinami
Clintonová obvinila Trumpovu administrativu ze snahy o utajování Epsteinových dokumentů
před 8 hodinami
Počasí na přelomu zimy a jara. Bude se oteplovat
včera
Čech ve Vídni kradl čokolády v supermarketu. Skončil v rukou policie
včera
První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže
včera
V Česku nadále probíhá epidemické šíření chřipky
včera
Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku
včera
105 let od okamžiku, kdy americký lékař sám sobě vyoperoval slepé střevo. Proč to udělal?
včera
Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková
včera
Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar
Českou hudební obec zasáhla o uplynulém únorovém víkendu smutná zpráva. Ve věku 72 let zemřel Pavel Klikar, zakladatel Originálního pražského synkopického orchestru či souboru Musica Antiqua Praha.
Zdroj: Jan Hrabě