Trosky Pompejí dokazují, že Římané recyklovali

Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu.

A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů, napsal zpravodajský server The Guardian.

Zjistili to vědci zkoumající Pompeje - město, pohřbené pod hustým nánosem sopečného popela poté, co v roce 79 našeho letopočtu vybuchla sopka Vesuv. Před městskými hradbami se našly velké hromady odpadu, které vypadaly, že tam byly jen tak vyhozeny. Nyní ale vědci odhalili, že městské hradby byly místem, kde se skladoval roztříděný odpadový materiál k dalšímu využití.

Americká profesorka Allison Emmersonová, která je členkou výzkumného týmu pracujícího v Pompejích, uvedla, že odpadky byly navršené kolem téměř celé vnější severní části hradeb, a také na několika dalších místech. Některé z hromad byly vysoké několik metrů a obsahovaly kousky keramiky a sádrové omítky, které bylo možné znovu použít jako stavební materiál.

Původně se předpokládalo, že se tyto hromady vytvořily během zemětřesení, které město zasáhlo asi 17 let před erupcí sopky, dodala Emmersonová. Většina z nich byla odklizena v polovině 20. století, ale některé se ještě podařilo objevit.

S pomocí vědecké analýzy se nyní podařilo vystopovat část odpadu z městských staveb na předměstské skládky - a z nich zpět do města, kde byl tento materiál použit při stavbě budov například v podobě podlah.

Společně s kolegy archeology Stevenem Ellisem a Kevinem Dicusem Emmersonová zkoumala, jak bylo dávné město postaveno. "Zjistili jsme, že část města byla vybudována z odpadů. Hromady před vnějšími hradbami nebyly materiál, kterého se chtěli zbavit. Vyvážel se za hradby, kde se shromažďoval a třídil, a poté se prodal k dalšímu využití," řekla Emmersonová.

Pompeje byly městem s elegantními vilami, krásnými veřejnými budovami, náměstími, obchody, hostinci, nevěstinci a lázněmi. Stál tu také amfiteátr pro pořádání gladiátorských her, kam se vešlo až 20.000 diváků.

Když město zahalil sopečný popel z Vesuvu, zemřelo nejméně 2000 lidí. V roce 1748 skupina badatelů objevila téměř dokonale uchované město pod ztuhlým příkrovem popela a pemzy. Pozdější archeologové objevili dokonce zachovalý bochník chleba. Pompeje jsou nyní na seznamu Světového dědictví UNESCO a za normálních okolností je navštíví každý rok 2,5 miliónu návštěvníků.

Emmersonová a její kolegové použili vzorky půdy, s jejichž pomocí sledovali pohyb odpadního materiálu ve městě. "Půda, kterou jsme vykopali, se liší podle toho, kde byl odpad původně ponechán," vysvětlila. "Odpady vyhozené na taková místa, jako jsou latríny nebo septiky, po sobě nechávají bohatší, organickou půdu. Naopak odpady, které se v průběhu času nahromadily na ulicích nebo za městem, zanechávají mnohem více písčitou půdu."

"Tento rozdíl nám umožňuje zjistit, zda odpad vznikl na místě, kde jsme ho našli, anebo zda byl dovezen z jiného místa k novému použití či recyklaci," dodala s tím, že například některé zdi obsahovaly kousky recyklovaného materiálu, jako rozbité dlaždice či amfory a kusy malty a omítky. "Téměř všechny tyto zdi byly nakonec potřeny vrstvou sádrové omítky, která zakryla směsku materiálů vespod."

"Dříve se předpokládalo, že všechny tyto odpady se za městem nahromadily po zemětřesení - že je tvořily trosky, které byly po zemětřesení vyvezeny z města, aby nepřekážely v každodenním životě," řekla Emmersonová. "Ale při práci v Pompejích jsem viděla, že se město rozrůstalo do rozvinutých předměstí za hradbami. Proto nedává smysl, že by byla tato předměstí zároveň používána jako skládky," dodala.

Moderní přístup ke zpracování odpadů se soustřeďuje na jejich odstranění z našeho každodenního života, řekla. "Většinou se nestaráme, co se s našimi odpadky děje, hlavně když zmizí. To, co jsem zjistila v Pompejích, jsou úplně jiné priority. Shromaždování odpadů, třídění a recyklace."

"Pompejané žili mnohem blíž u svých odpadků, než by většině z nás připadalo přijatelné. Ale nebylo to proto, že městu chyběla infrastruktura a že by se neobtěžovali cokoli dělat s odpady," uvedla. "Bylo to naopak díky tomu, že jejich systém městské výstavby byl zorganizovaný podle jiných zásad."

Související

Více souvisejících

Pompeje Itálie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

včera

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

29. března 2026 21:22

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy