Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu.
A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů, napsal zpravodajský server The Guardian.
Zjistili to vědci zkoumající Pompeje - město, pohřbené pod hustým nánosem sopečného popela poté, co v roce 79 našeho letopočtu vybuchla sopka Vesuv. Před městskými hradbami se našly velké hromady odpadu, které vypadaly, že tam byly jen tak vyhozeny. Nyní ale vědci odhalili, že městské hradby byly místem, kde se skladoval roztříděný odpadový materiál k dalšímu využití.
Americká profesorka Allison Emmersonová, která je členkou výzkumného týmu pracujícího v Pompejích, uvedla, že odpadky byly navršené kolem téměř celé vnější severní části hradeb, a také na několika dalších místech. Některé z hromad byly vysoké několik metrů a obsahovaly kousky keramiky a sádrové omítky, které bylo možné znovu použít jako stavební materiál.
Původně se předpokládalo, že se tyto hromady vytvořily během zemětřesení, které město zasáhlo asi 17 let před erupcí sopky, dodala Emmersonová. Většina z nich byla odklizena v polovině 20. století, ale některé se ještě podařilo objevit.
S pomocí vědecké analýzy se nyní podařilo vystopovat část odpadu z městských staveb na předměstské skládky - a z nich zpět do města, kde byl tento materiál použit při stavbě budov například v podobě podlah.
Společně s kolegy archeology Stevenem Ellisem a Kevinem Dicusem Emmersonová zkoumala, jak bylo dávné město postaveno. "Zjistili jsme, že část města byla vybudována z odpadů. Hromady před vnějšími hradbami nebyly materiál, kterého se chtěli zbavit. Vyvážel se za hradby, kde se shromažďoval a třídil, a poté se prodal k dalšímu využití," řekla Emmersonová.
Pompeje byly městem s elegantními vilami, krásnými veřejnými budovami, náměstími, obchody, hostinci, nevěstinci a lázněmi. Stál tu také amfiteátr pro pořádání gladiátorských her, kam se vešlo až 20.000 diváků.
Když město zahalil sopečný popel z Vesuvu, zemřelo nejméně 2000 lidí. V roce 1748 skupina badatelů objevila téměř dokonale uchované město pod ztuhlým příkrovem popela a pemzy. Pozdější archeologové objevili dokonce zachovalý bochník chleba. Pompeje jsou nyní na seznamu Světového dědictví UNESCO a za normálních okolností je navštíví každý rok 2,5 miliónu návštěvníků.
Emmersonová a její kolegové použili vzorky půdy, s jejichž pomocí sledovali pohyb odpadního materiálu ve městě. "Půda, kterou jsme vykopali, se liší podle toho, kde byl odpad původně ponechán," vysvětlila. "Odpady vyhozené na taková místa, jako jsou latríny nebo septiky, po sobě nechávají bohatší, organickou půdu. Naopak odpady, které se v průběhu času nahromadily na ulicích nebo za městem, zanechávají mnohem více písčitou půdu."
"Tento rozdíl nám umožňuje zjistit, zda odpad vznikl na místě, kde jsme ho našli, anebo zda byl dovezen z jiného místa k novému použití či recyklaci," dodala s tím, že například některé zdi obsahovaly kousky recyklovaného materiálu, jako rozbité dlaždice či amfory a kusy malty a omítky. "Téměř všechny tyto zdi byly nakonec potřeny vrstvou sádrové omítky, která zakryla směsku materiálů vespod."
"Dříve se předpokládalo, že všechny tyto odpady se za městem nahromadily po zemětřesení - že je tvořily trosky, které byly po zemětřesení vyvezeny z města, aby nepřekážely v každodenním životě," řekla Emmersonová. "Ale při práci v Pompejích jsem viděla, že se město rozrůstalo do rozvinutých předměstí za hradbami. Proto nedává smysl, že by byla tato předměstí zároveň používána jako skládky," dodala.
Moderní přístup ke zpracování odpadů se soustřeďuje na jejich odstranění z našeho každodenního života, řekla. "Většinou se nestaráme, co se s našimi odpadky děje, hlavně když zmizí. To, co jsem zjistila v Pompejích, jsou úplně jiné priority. Shromaždování odpadů, třídění a recyklace."
"Pompejané žili mnohem blíž u svých odpadků, než by většině z nás připadalo přijatelné. Ale nebylo to proto, že městu chyběla infrastruktura a že by se neobtěžovali cokoli dělat s odpady," uvedla. "Bylo to naopak díky tomu, že jejich systém městské výstavby byl zorganizovaný podle jiných zásad."
Související
Vesuv poprvé zpustošil okolí před 1945 lety. Naposledy vybuchl poměrně nedávno
V ruinách Pompejí odhalili další dvě oběti ničivé erupce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Je to hnus, komentují politici sobotní skandál slavistických fanoušků
před 2 hodinami
Slavie oznámila okamžité uzavření Tribuny Sever. Po fanoušcích bude žádat náhradu škody
před 3 hodinami
Íránské revoluční gardy pohrozily útoky na americké cíle
před 4 hodinami
Ostuda českého fotbalu: Slávisté během utkání napadli hráče Sparty, případ řeší policie i disciplinární komise
před 5 hodinami
Loď MV Hondius zakotvila u španělského ostrova Tenerife. Evakuace začala
před 6 hodinami
Počasí: Česko příští týden zasáhne citelné ochlazení a déšť, místy i nasněží
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, prohlásil Putin. Chce jednat s jednou konkrétní osobou z Evropy
včera
Stojí USA opravdu o dohodu? Vždy, když je na stole, rozhodnete se jinak, zní z Íránu
včera
Evropské státy zahájily rozsáhlou operaci na záchranu občanů z lodi MV Hondius
včera
Nervozita stoupá. Starmer čelí po drtivé volební porážce Labouristické strany rostoucímu tlaku na rezignaci
včera
Orbánova vláda definitivně skončila. Péter Magyar se stal premiérem Maďarska
včera
Co odhalily zveřejněné dokumenty o UFO? Posádky misí Apollo hlásily nevysvětlitelná pozorování
včera
Putin zkritizoval „agresivní“ Ukrajinu. Obhajoval válku, tvrdě se pustil do NATO
včera
Fico se v Moskvě sešel s Putinem. Vojenské přehlídky se nezúčastnil
včera
Hrozí NATO rozpad? Bývalý generální tajemník vystoupil s rázným varováním
včera
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
včera
Na vině je počasí. Hantavirus se kvůli klimatickým změnám šíří rychleji než v minulosti
včera
Počasí: Teploty se o víkendu vrátí na téměř letní úroveň
8. května 2026 21:22
Trump vyhlásil třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou
8. května 2026 19:55
Provoz na letišti v Praze narušil dron. Policie majitele zadržela
Provoz na pražském Letišti Václava Havla dnes doplatil na nezodpovědné chování majitele dronu. Kvůli pohybu bezpilotního letounu v zakázaném pásmu muselo dojít k omezení letecké dopravy. Jeden z letů byl nucen změnit trasu a přistát ve Vídni, zatímco další spoje nabraly zpoždění.
Zdroj: Libor Novák