Trump povolil uvalení sankcí na ICC. Mezinárodní soudní tribunál se ohradil

Tribunál se podle Reuters ohradil proti "nepřijatelnému pokusu o vměšování do vlády zákona". Tribunál ujistil, že stojí za svými lidmi, a americké sankce označil za nejnovější krok v řadě bezprecedentních útoků na nezávislý soud.

Předseda shromáždění států zúčastněných na ICC, soudce O-Gon Kwon v podle agentury AFP odmítl opatření, která "brání našemu společnému úsilí bojovat proti beztrestnosti a zajistit vyvození zodpovědnosti za spáchaná masová zvěrstva".

Statement of the #ICC on recent measures announced by the US ⤵https://t.co/nX6rhxb93P

Trump podepsal dekret, který umožňuje uvalení ekonomických sankcí a cestovních omezení na členy ICC zapojené do vyšetřování možných válečných zločinů USA spáchaných v Afghánistánu. Postihy hrozí soudním pracovníkům, kteří by bez souhlasu Washingtonu vyšetřovali příslušníky armády či zpravodajských služeb Spojených států, napsala agentura AP.

Trumpovo nařízení se týká iniciativy prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, kterou soudci mezinárodního tribunálu schválili letos v březnu. Vyšetřit se mají údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti po americké invazi do Afghánistánu z konce roku 2001. Vyšetřování by se mohlo týkat členů radikálního hnutí Tálibán, afghánské a americké armády i příslušníků amerických tajných služeb.

Podle AP většina členů ICC slíbila Washingtonu, že nebudou požadovat stíhání amerických občanů, neboť by riskovali ztrátu americké vojenské pomoci a podpory v jiných oblastech. Prokurátoři ale údajně dávají najevo ochotu vydat se při vyšetřování i tímto směrem.

USA neratifikovaly smlouvu o zřízení ICC z roku 1998, mezinárodní tribunál ale může soudit Američany za zločiny spáchané na území členských zemí. Jednou z nich je i Afghánistán.

Americký ministr spravedlnosti William Barr před novináři řekl, že rozhodování ICC ovlivňují cizí mocnosti, jako například Rusko, které se soud snaží využít pro sledování svých vlastních zájmů. Následně prohlásil, že Američané si nenechají vyhrožovat od samozvaného soudu. Bezpečnostní poradce Bílého domu Robert O'Brien řekl, že cílem zahraničních manipulací je pobídnout ICC právě k pronásledování amerických vojáků v Afghánistánu.

V podobném duchu se před novináři vyjádřila i mluvčí Bílého domu. Kayleigh McEnanyová navíc dodala, že USA mají "silný důvod se domnívat, že v nejvyšších patrech kanceláře prokurátora Mezinárodního trestního soudu dochází ke korupci a zneužití pravomocí, což vzbuzuje pochyby o integritě vyšetřování členů americké armády". Tribunál podle ní dosud nepřistoupil k potřebným reformám, které prosazují USA i některé další země.

Trumpovo rozhodnutí ocenil izraelský premiér Benjamin Netanyahu. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell naopak uvedl, že krok americké administrativy ho velmi znepokojuje, a vyjádřil ICC podporu.

Postoj americké administrativy odsoudila řada nevládních organizací usilujících o respektování lidských práv.

Česká republika Římský statut zřizující ICC podepsala v roce 1999 a ratifikační proces dokončila v roce 2009. Administrativa prezidenta Billa Clintona statut podepsala v roce 2000, Clintonův nástupce George Bush mladší však v roce 2002 uvedl, že USA se k soudu nepřidají. Vláda jeho nástupce Baracka Obamy pak znovu obnovila pracovní vztahy s tribunálem a vystupovala u něj jako pozorovatel.

Jurisdikci ICC neuznává ani Rusko či Izrael, jež rovněž stáhly svůj dřívější podpis statutu. Čína či Indie zřizovací smlouvu nikdy nepodepsaly.