Trump povolil uvalení sankcí na ICC. Mezinárodní soudní tribunál se ohradil

Mezinárodní soudní tribunál (ICC) odmítl rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který povolil uložení ekonomických sankcí proti představitelům tribunálu, aby je odstrašil od případného vyšetřování amerických vojáků, zda se dopustili válečných zločinů v Afghánistánu. Uvedly to dnes tiskové agentury.

Tribunál se podle Reuters ohradil proti "nepřijatelnému pokusu o vměšování do vlády zákona". Tribunál ujistil, že stojí za svými lidmi, a americké sankce označil za nejnovější krok v řadě bezprecedentních útoků na nezávislý soud.

Předseda shromáždění států zúčastněných na ICC, soudce O-Gon Kwon v podle agentury AFP odmítl opatření, která "brání našemu společnému úsilí bojovat proti beztrestnosti a zajistit vyvození zodpovědnosti za spáchaná masová zvěrstva".

Statement of the #ICC on recent measures announced by the US ⤵https://t.co/nX6rhxb93P

— Int'l Criminal Court (@IntlCrimCourt) June 11, 2020

Trump podepsal dekret, který umožňuje uvalení ekonomických sankcí a cestovních omezení na členy ICC zapojené do vyšetřování možných válečných zločinů USA spáchaných v Afghánistánu. Postihy hrozí soudním pracovníkům, kteří by bez souhlasu Washingtonu vyšetřovali příslušníky armády či zpravodajských služeb Spojených států, napsala agentura AP.

Trumpovo nařízení se týká iniciativy prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, kterou soudci mezinárodního tribunálu schválili letos v březnu. Vyšetřit se mají údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti po americké invazi do Afghánistánu z konce roku 2001. Vyšetřování by se mohlo týkat členů radikálního hnutí Tálibán, afghánské a americké armády i příslušníků amerických tajných služeb.

Podle AP většina členů ICC slíbila Washingtonu, že nebudou požadovat stíhání amerických občanů, neboť by riskovali ztrátu americké vojenské pomoci a podpory v jiných oblastech. Prokurátoři ale údajně dávají najevo ochotu vydat se při vyšetřování i tímto směrem.

USA neratifikovaly smlouvu o zřízení ICC z roku 1998, mezinárodní tribunál ale může soudit Američany za zločiny spáchané na území členských zemí. Jednou z nich je i Afghánistán.

Americký ministr spravedlnosti William Barr před novináři řekl, že rozhodování ICC ovlivňují cizí mocnosti, jako například Rusko, které se soud snaží využít pro sledování svých vlastních zájmů. Následně prohlásil, že Američané si nenechají vyhrožovat od samozvaného soudu. Bezpečnostní poradce Bílého domu Robert O'Brien řekl, že cílem zahraničních manipulací je pobídnout ICC právě k pronásledování amerických vojáků v Afghánistánu.

V podobném duchu se před novináři vyjádřila i mluvčí Bílého domu. Kayleigh McEnanyová navíc dodala, že USA mají "silný důvod se domnívat, že v nejvyšších patrech kanceláře prokurátora Mezinárodního trestního soudu dochází ke korupci a zneužití pravomocí, což vzbuzuje pochyby o integritě vyšetřování členů americké armády". Tribunál podle ní dosud nepřistoupil k potřebným reformám, které prosazují USA i některé další země.

Trumpovo rozhodnutí ocenil izraelský premiér Benjamin Netanyahu. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell naopak uvedl, že krok americké administrativy ho velmi znepokojuje, a vyjádřil ICC podporu.

Postoj americké administrativy odsoudila řada nevládních organizací usilujících o respektování lidských práv.

Česká republika Římský statut zřizující ICC podepsala v roce 1999 a ratifikační proces dokončila v roce 2009. Administrativa prezidenta Billa Clintona statut podepsala v roce 2000, Clintonův nástupce George Bush mladší však v roce 2002 uvedl, že USA se k soudu nepřidají. Vláda jeho nástupce Baracka Obamy pak znovu obnovila pracovní vztahy s tribunálem a vystupovala u něj jako pozorovatel.

Jurisdikci ICC neuznává ani Rusko či Izrael, jež rovněž stáhly svůj dřívější podpis statutu. Čína či Indie zřizovací smlouvu nikdy nepodepsaly.

Související

Více souvisejících

ICC (Mezinárodní trestní soud) Donald Trump USA (Spojené státy americké) William Barr Benjamin Netanjahu Josep Borrell Robert O'Brien (poradce Trumpa)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy