Netanjahu musel letět na zasedání OSN oklikou. Bál se zatčení v Evropě

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se cestou na zasedání OSN v New Yorku opět vyhnul vzdušnému prostoru několika evropských zemí a zvolil výrazně delší letovou trasu. Netanjahu čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli obviněním z válečných zločinů, včetně použití hladovění jako válečné metody.

Data o sledování letu ukázala, že letoun „Křídlo Siónu“, izraelský ekvivalent amerického Air Force One, sledoval místo přímé trasy nad kontinentem cestu přes Středozemní moře. Letadlo sice přelétlo území Řecka a Itálie, ale poté zamířilo na jih k Gibraltarskému průlivu, než se vydalo přes Atlantik.

Izraelská vláda neuvedla oficiální důvod tohoto neobvyklého směru. Izraelská média však informovala, že účelem bylo vyhnout se přeletu zemí, které by měly povinnost premiéra zatknout. Kratší a palivově úspornější trasa by vedla přes Francii, Španělsko, Portugalsko, Irsko a Spojené království. Tyto země podepsaly statut ICC a byly by právně povinny Netanjahua zatknout a vydat soudu v Haagu, pokud by vstoupil na jejich území.

Ačkoli existují neshody o tom, zda by vojenské síly země měly vynutit přistání letadla, situace by byla mnohem jasnější v případě neplánovaného nebo nouzového přistání. Francouzská tisková agentura AFP s odvoláním na diplomatický zdroj uvedla, že Francie předtím povolila Izraeli použití svého vzdušného prostoru. Let však francouzským územím neproletěl, což naznačuje možnou změnu plánů za letu.

Vztahy mezi Izraelem a Francií se v poslední době zhoršily. Paříž stojí v čele mezinárodního diplomatického tlaku na ukončení krveprolití v Gaze, včetně uznání Palestiny jako státu v tomto týdnu, proti čemuž Netanjahu ostře vystupuje. Izraelská média již před dvěma týdny informovala, že někteří novináři a členové premiérova doprovodu nepoletí s ním. Účelem bylo ušetřit palivo potřebné na delší trasu.

Nejedná se o první případ, kdy Netanjahuův let nabral okliku. Již v červenci kritizovala Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území, Itálii, Francii a Řecko za to, že Netanjahuovi při letu do USA poskytly „bezpečný průlet“. O tři měsíce dříve izraelský velvyslanec v USA, Yechiel Leiter, sdělil jedné organizaci, že premiérův let do Washingtonu v únoru podnikl kroky, aby se vyhnul nouzovému přistání v Evropě.

Obavy z nutnosti lékařského ošetření ve vzduchu byly aktuální poté, co Netanjahu podstoupil koncem roku 2024 operaci prostaty. Velvyslanec tehdy uvedl, že let se odchýlil a letěl v blízkosti základen americké armády, aby mohl v případě nouze přistát právě tam. Netanjahu má v plánu vystoupit na Valném shromáždění OSN a příští týden se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Oba politici autoritu ICC odmítají. 

Související

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu ICC (Mezinárodní trestní soud)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy