Ukrajina je pro ruskou armádu brána do Evropy, řekl Zelenskyj italskému parlamentu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oslovil další evropský parlament ve snaze přimět Západ k přísnějším sankcím vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ve videoproslovu k italským zákonodárcům hovořil o utrpení svého lidu a žádal další sankce vůči Rusku, včetně bojkotu všech ruských bank. Ruskou armádu označil za nebezpečí pro Evropu a vyzval k zastavení jejího barbarství.

Podle deníku Corriere della Sera se vystoupení nezúčastnila asi třetina italských zákonodárců.

Zelenskyj dnes na twitteru informoval, že mluvil také s papežem Františkem. Tématem byla složitá humanitární situace nebo blokování evakuačních koridorů ruskými vojáky. Ukrajinský prezident také naznačil, že svatý otec by mohl sehrát roli mediátora a pomoci ukončit lidské utrpení.

"Náš lid se stal armádou. Máme tisíce zraněných, zcela zničená města. Minulý týden jsem hovořil o 79 zabitých dětech, nyní tento počet vzrostl na 117. Toto je cena za odkládání řešení konfliktu," řekl dnes Zelenskyj v projevu ke společnému zasedání obou komor italského parlamentu. Popisoval hrůzy války na Ukrajině způsobené ruskou invazí a hovořil mimo jiné o utrpení podle něj skoro 400.000 lidí v obleženém Mariupolu, z něhož Rusko brání odjezdu civilistů humanitárními koridory. "Představte si, že by vám zničili Janov," přirovnal velikost Mariupolu k italskému městu, jež má asi o 130.000 obyvatel více.

Zelenskyj uvedl, že to, co nyní dělá ruská armáda na Ukrajině, prováděli naposledy v Evropě nacisté, když okupovali cizí země. Nebezpečí podle Zelenského hrozí i dalším zemím Evropy. "Ukrajina je pro ruskou armádu branou do Evropy, musíme zastavit toto barbarství," apeloval na další země. "Tuto válku připravoval desítky let jeden člověk (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. ČTK), který vydělával peníze na exportu ropy a plynu a nyní to používá pro válku. Musíme ho zastavit, aby miliony lidí přežily," prohlásil Zelenskyj, který svůj proslov zakončil opět slovy "Sláva Ukrajině" a také poděkováním: "Děkuji Itálie". Poslanci a senátoři reagovali dlouhým potleskem vestoje.

Po Zelenském hovořil k italským zákonodárcům ještě italský premiér Mario Draghi. Ten ocenil hrdinství Ukrajinců, kteří brání svou vlast proti Putinově agresi. "Dnes Ukrajina nebrání jen sebe, ale i náš mír, svobodu a bezpečnost," řekl Draghi. "Proto Itálie chce Ukrajinu v Evropské unii," dodal.

Podle deníku Corriere della Sera se vystoupení nezúčastnily stovky poslanců a senátorů. "Zákonodárců je celkem 945 a nás bylo v sále a na tribuně maximálně 580," řekl listu parlamentní zdroj. I další média referovala o prořídlých zadních řadách a tribunách. Původně ohlásilo neúčast zhruba 20 zákonodárců, kteří nesouhlasili s projevem ukrajinského politika. Neúčasti ale nemusí nezbytně vyjadřovat politický postoj a mohly je způsobit pracovní program či nemoc.

Zelenskyj od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil už k parlamentům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele či k europoslancům. Ve středu se chystá promluvit ke členům parlamentu japonského. V emotivních proslovech, jimiž si od mnohých zákonodárců vysloužil velký potlesk, Zelenskyj děkuje za dosavadní podporu a vyzývá k přísnějším protiruským sankcím.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ruská armáda Itálie

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Během letošní pouti do Mekky zemřelo 1301 poutníků

Saúdská Arábie v neděli oznámila, že během letošní pouti hadždž do Mekky zemřelo 1301 poutníků, z nichž 83 procent nebylo úředně registrovaných. Mnozí z těchto obětí byli starší lidé s chronickými nemocemi, uvedl server CNN.

před 1 hodinou

Policie Rusko, ilustrační foto

Střelba v Rusku: Útočníci zaútočili na synagogu a pravoslavný kostel

V neděli došlo k útokům neznámých pachatelů na synagogu, pravoslavný kostel a post dopravní policie v Dagestánské republice na ruském severním Kavkaze. Při útocích byli zabiti dva policisté a dalších šest lidí bylo zraněno. Policie zastřelila dva útočníky, kteří se pokoušeli uprchnout.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rok po Wagnerově povstání je Putin mocnější než kdy jindy.

Povstání v Rusku. Od smrti Prigožina je Putin mocnější než kdy jindy

Když šéf ruských polovojenských jednotek Jevgenij Prigožin loni vyslal své žoldáky z Wagnerovy skupiny do útoku na Moskvu jako součást krátkodobé vzpoury, prezident Vladimir Putin působil slabě a zranitelně. O rok později, po nejvážnějším zpochybnění jeho autority za téměř čtvrt století u moci, však kremelský vůdce působí jistěji než kdy jindy.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Marian Jurečka

Jurečka požaduje zvýšení platů ve veřejném sektoru až o deset procent

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje na úterní schůzce tripartity navrhnout zvýšení platů ve veřejném sektoru od září pro tzv. první skupinu, do které patří úředníci, pracovníci v kultuře, technici, nepedagogičtí zaměstnanci ve školství a zaměstnanci ve státní službě. Navrhované zvýšení se pohybuje mezi sedmi a deseti procenty. Jurečka to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi.

před 5 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Rusko obvinilo USA z útoku na civilisty v Sevastopolu

Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že Spojené státy nesou hlavní odpovědnost za raketový útok na civilisty ve městě Sevastopol na Krymském poloostrově, který je pod kontrolou Moskvy. Tento útok byl proveden střelami ATACMS dodanými Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Petr Pavel

Pavel navštívil opomíjené Ležáky. Apeloval na připomínání si historie

Prezident republiky Petr Pavel dnes zdůraznil, že lidé v Česku by si měli připomínat svoji historii a znát například činy odbojářů během druhé světové války. Prezident se v Miřeticích na Chrudimsku zúčastnil pietního aktu k 82. výročí vypálení a vyvraždění osady Ležáky. Podle prezidenta bylo v posledních letech věnováno více pozornosti Památníku Lidice než Památníku Ležáky.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump si už vybral kandidáta na viceprezidenta

Bývalý americký prezident a téměř jistý republikánský prezidentský kandidát Donald Trump si již vybral kandidáta na viceprezidenta pro listopadové volby, ale zatím to nikomu neřekl. Uvedl to server CNN.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Viktor Orbán, maďarský premiér

Orbán otočil. Německo, které mu "nevoní", označil za součást technologické transformace

Ekonomická spolupráce tvoří pevný základ vztahů mezi Německem a Maďarskem, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně. Oba lídři se dohodli na dalším posilování ekonomických vazeb, uvedla agentura MTI. Při návštěvě Berlína přitom prohlásil, že Německo už "nevoní a nevypadá stejně" jako dříve, a že kvůli migraci se proměnilo v "pestrobarevný, multikulturní svět". 

včera

Českou řidičku zabil ve Švýcarsku kámen odražený z kamionu

Česká řidička přišla v pátek o život při dopravní nehodě na západě Švýcarska. Do její hlavy narazil kámen, který se odrazil od protijedoucího kamionu, informovala na svém webu místní policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy