Unijní státy se dle Jurečky nechystají sjednotit sociální podporu uprchlíků

Státy EU se nechystají sjednotit sociální podporu uprchlíků. Zajištění v jednotlivých členských zemích se bude dál lišit. Některé budou poskytovat příchozím zvláštní zajištění, jiné jim umožní využívat svůj běžný sociální systém. Na tiskové konferenci po jednání ministrů práce a sociálních věcí EU to řekl šéf českého ministerstva práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zasedání se dnes zaměřilo na podporu a zaměstnávání válečných uprchlíků z Ukrajiny, v pátek se soustředí na zmírnění dopadů energetické krize na domácnosti.

"Nemyslím si, že má smysl, aby tady byl jednotný, striktní postup... Některé státy více překlápějí uprchlíky do standardního systému, některé mají speciální podporu jako Česká republika. Liší se to stát od státu a myslím, že se to ještě nějaký čas lišit bude," uvedl Jurečka.

Česko poskytuje uprchlíkům humanitární dávku 5000 korun. Vyplácí ji za měsíc, kdy lidé získali vízum k ochraně. Příchozí v nouzi ji pak mohou pobírat ještě opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Podpora není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Od března do 25. září úřady práce vyplatily celkem téměř 1,28 milionu humanitárních dávek skoro za 6,66 miliardy korun. Běženci, kteří jsou v ČR víc než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 korun. Jurečka před nedávnem oznámil, že minimum se od ledna kvůli inflaci zvýší.

Některé státy zvláštní podporu neposkytují, uprchlíkům otevřely svůj sociální systém. Podle ministra by ho Česko příchozím ale otevřít teď nedokázalo. "Kdybychom řekli, že v tomto okamžiku převedeme všechny uprchlíky do sociálního systému, tak nebudeme schopni to administrativně zvládnout. Ta náročnost by byla tak obrovská," řekl šéf resortu práce. Podle něj by na vyřizování dávek chyběli pracovníci, lhůty by se neúměrně prodloužily. Podle ministra je nutné propojit spíš informační systémy kvůli lepším údajům o vyplácené podpoře i proti zneužívání.

Eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit podotkl, že uprchlíci s vízem k ochraně mají přístup k práci, zdravotní péči, vzdělání i sociální zajištění, které nastavují jednotlivé státy. Právě i na podporu zaměstnávání se dnes ministři zaměřovali. "Čím více jste schopni postarat se o sebe, tím lépe. Proto je integrace na trh práce důležitá," dodal eurokomisař.

Jurečka: Česko usiluje o to, aby EU uvolnila peníze na pomoc zemím s uprchlíky

Česko bude usilovat o to, aby EU uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Na tiskové konferenci to po prvním dni dvoudenního jednání ministrů práce a sociálních věcí členských států řekl český šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj možnost přesouvat peníze ve fondech ke zvládnutí uprchlické vlny nestačí, prostředky pak budou zemím chybět na potřebné projekty. Eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit uvedl, že EU připravuje balíček s částkou 3.5 miliardy eur (asi 86 miliard korun).

"Opakovaně se snažím, abychom rozpohybovali Evropskou komisi k podpoře států, které nesou velkou zátěž uprchlíků, aby vyčlenila prostředky. Nikoliv jen flexibilita a že je možné využít končící či nové programovací období (nynější prostředky z fondů). To je hezké a operativní, ale potřebnost je tak velká - a ukazuje, že asi i v příštím roce bude, že je to pro některé státy velká zátěž," uvedl Jurečka. Podle něj je důležité, aby komise "dokázala uvolnit speciální balíček" ke zvládání uprchlické vlny. Dodal, že tíhu nese hlavně střední a východní Evropa.

Podobně se při příchodu na dnešní jednání vyjádřili i zástupci dalších zemí. "Očekávám větší podporu EU, stejně jako Česko a Polsko i Estonsko přijímá velké množství uprchlíků. Je to nákladné, proto opravdu čekám více finanční podpory," uvedla Signe Riisalová z Estonska.

Z Ukrajiny podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí, z nich 4,2 milionu získalo ochranu v EU. V Polsku je 1,4 milionu příchozích. Německé úřady jich evidují asi milion a Česko vydalo přes 445.000 uprchlických víz. Přes 100.000 Ukrajinců dorazilo také do Itálie, Británie, Turecka, Španělska, Itálie a Francie.

Podle Schmita komise připravuje balíček s částkou 3,5 miliardy eur, který by měl mířit hlavně na země s vyšším počtem uprchlíků. "Česká republika patří mezi ně," řekl Schmit. Podle něj by se peníze měly začít využívat "ve velmi krátké době", přístup k nim by měl být jednodušší a pružnější.

Podle Jurečky je potřeba vyčlenit na pomoc uprchlíkům ale jiné prostředky než z nynějších programů. Zasaženým zemím totiž peníze pak budou chybět na jiné projekty. "Není ambice Evropu dále zadlužovat. Krátkodobě to státy unesou. Pokud mají ale zátěž nést dlouhodobě, stává se to problémem," řekl ministr.

Podle něj dnes opakovaně zazněly také obavy z případné další uprchlické vlny kvůli ruskému bombardování a příchodu zimy. "Země jako Česká republika mají prakticky vyčerpané kapacity ubytování, školského i zdravotnického systému," uvedl Jurečka. Podle něj by tak Česko nejspíš muselo "hledat solidaritu" u jiných unijních států, které by kapacitu nabídly.

Další příliv uprchlíků očekávají i jiné země. "Vidíme brutální Putinovu válku, která pokračuje. Můžeme očekávat víc uprchlíků," míní Monika Navickieneová z Litvy. Podle ní by se mělo kvůli situaci na Ukrajině debatovat nejen o pomoci příchozím ve státech EU, ale také přímo na Ukrajině. Zmínila i případný přesun lidí do bezpečnějších míst k západní hranici země. Podle Hanny Sarkkinenové z Finska má před sebou Evropa těžkou zimu a musí dopady energetické krize na obyvatele řešit, pokračovat musí ale i v přijímání opatření k omezení klimatických změn.

Šéfové resortů práce a sociálních věcí z unijních států se dnes zaměřili na zaměstnávání válečných uprchlíků a zvládání uprchlické vlny. Začátku jednání se on-line zúčastnila i ukrajinská ministryně pro sociální politiku. V pátek se debata povede o opatřeních ke snížení dopadů energetické krize na domácnosti. Zástupci států ruskou agresi odsoudili. Shodli se na nutnosti další pomoci válkou postižené zemi.

Související

Marian Jurečka

Jurečka dál prosazuje Hladíka. Za ministra ho chce nejpozději počátkem ledna

Kandidát lidovců na ministra životního prostředí a exnáměstek brněnské primátorky Petr Hladík by měl být jmenován nejpozději v prvním lednovém týdnu. Novinářům to ve Sněmovně řekl šéf lidovců a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvedl, že policie a státní zástupce ani po více než sedmi týdnech od propuknutí kauzy kolem privatizace bytů v Brně nerozšířili obvinění. Proto nevidí ke změně nominace důvod.

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) EU uprchlíci

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 15 minutami

Srdce Česka

Google představil Heart of Czechia, první digitální sbírku českého umění

Poklady českého umění, designu a architektury jsou ode dneška volně přístupné publiku na internetu. Platforma Google Arts & Culture připravila projekt s názvem Heart of Czechia (Srdce Česka), v rámci kterého si zájemci mohou prohlédnout například díla malíře Alfonse Muchy nebo brněnskou vilu Tugendhat, řekla ČTK manažerka platformy Google Arts & Culture pro střední a východní Evropu Liudmila Kobyakova.

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová

Šéfka EK navrhuje další sankce: Nutíme Rusko, aby za svou krutost zaplatilo

Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem, včetně tři ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku dnes představila předsedkyně EK Ursula von den Leyenová.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Maďaři dnes u benzinek nevěřili svým očím. Pohonné hmoty přes noc zdražily o více než 10 korun

Pohonné hmoty na čerpacích stanicích v Maďarsku po úterním zrušení cenového stropu výrazně zdražily. Maďarská ropná společnost MOL doporučila prodávat litr benzinu za 641 forintů (téměř 38 Kč) a litr nafty za 699 forintů (přes 41 Kč). Podle maďarských médií však dnes byly ceny na některých čerpacích stanicích ještě vyšší. Cenový strop, který vláda zavedla zhruba před rokem, přitom činil 480 forintů (zhruba 28 Kč) za litr benzinu i nafty.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Úřad práce

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě. Žadatelé chtěli tuto podporu pro téměř 1,18 milionu dětí. Úředníci dosud vyřídili 705.800 žádostí. Výsledky na jednání sněmovního sociálního výboru představil náměstek ministra práce pro informační technologie Karel Trpkoš. Někteří rodiče si stěžují, že peníze od státu ani po týdnech nedostali. Podle Trpkoše případů, které se zpracovávají delší dobu, ubývá. Ministerstvo evidovalo k 6. prosinci 7226 nevyřízených žádostí, které lidé podali před víc než dvěma měsíci.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Glasgow, Skotsko.

Více než polovina Skotů si přeje nezávislost na Spojeném království

Až 56 procent Skotů si nyní přeje nezávislost Skotska na Spojeném království, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos publikovaného Reuters. Podíl je o šest procentních bodů vyšší oproti podobnému průzkumu z května. Britský nejvyšší soud před dvěma týdny rozhodl, že Skotsko nemůže bez souhlasu Londýna uspořádat druhé referendum o nezávislosti.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Při ruském ostřelování města Kurachove v Doněcké oblasti zemřelo osm lidí

Při ruském ostřelování města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny zemřelo osm lidí, oznámil dnes na sociální síti telegram zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Pod palbou se podle něj ocitla tržnice, autobusové nádraží, čerpací stanice i obytné domy. Dalších pět lidí utrpělo zranění, podotkl.

Aktualizováno před 5 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko je připraveno bránit své zájmy všemi prostředky

Rusko dává přednost mírovým mechanismům, v případě potřeby je ale připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin. Další vlna mobilizace podle něj zatím není potřeba, protože do "zóny speciální operace", tedy do bojů na Ukrajinu, byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300.000 v Rusku mobilizovaných mužů.

před 5 hodinami

Senát ČR

Senát pravděpodobně schválí zvýšení přídavků na děti o 200 korun

Senát pravděpodobně schválí zvýšení přídavků na děti od ledna příštího roku o 200 korun. Zvednout se mají na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Senátní ústavně-právní výbor to dnes jednomyslně podpořil. Horní parlamentní komora o novele, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, bude rozhodovat za týden.

před 5 hodinami

Česká televize

Českou televizi čeká od roku 2024 omezování vysílání a propouštění. Novým předsedou Rady je Novák

Českou televizi čeká od roku 2024 omezování výroby a vysílání a propouštění zaměstnanců, pokud se do té doby nezvýší koncesionářský poplatek ze stávajících 135 korun. Letos přijatá úsporná opatření nebudou po roce 2024 pro stávající rozsah činností stačit. Při projednávání aktualizace dlouhodobých plánů na roky 2023 až 2027 se na tom usnesla Rada ČT.

Aktualizováno před 6 hodinami

Vít Rakušan

Vláda opět prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, skončit by měly k 27. prosinci. Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Po dnešním jednání vlády to uvedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Počty běženců podle něj klesají a vláda bude dál sledovat, jak se situace v migraci bude vyvíjet během zimy.

před 6 hodinami

sport

Dvě pětiny Čechů nesouhlasí s tím, že se současné mistrovství světa ve fotbale koná v Kataru

Dvě pětiny Čechů nesouhlasí s tím, že se současné mistrovství světa ve fotbalu koná v Kataru. Naopak 13 procent se vyslovilo pro pořádání v této zemi, 43 procent na to nemá názor. Jako důvody, proč by se šampionát neměl v Kataru konat, lidé nejčastěji uváděli vojenský útok pořadatelské země na jiný stát, porušování lidských práv či korupci při rozhodování o pořádání turnaje. Vyplynulo to z průzkumu agentury NMS Market Research, která jej provedla v listopadu mezi zhruba 1300 lidmi a jeho výsledky dnes poskytla ČTK.

před 6 hodinami

Lubomír Volný

Volný dostal u soudu za šíření poplašné zprávy o ivermektinu podmínku

Obvodní soud pro Prahu 7 dnes uložil bývalému poslanci Lubomíru Volnému (Volný blok) dvouletý podmíněný trest za šíření poplašné zprávy. Podle obžaloby na sociálních sítích uvedl, že kvůli diskriminační kampani proti léku ivermektin mohou zemřít lidé. Volný vinu odmítá. V závěrečné řeči prohlásil, že je nadále přesvědčen o pravdivosti informace. Proti verdiktu se na místě odvolal.

před 7 hodinami

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Fialova vláda se na dnešním jednání zabývala termínem přijetí eura

Vláda zatím nestanovila termín přijetí společné evropské měny. Na dnešním jednání podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v tiskové zprávě uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.

Aktualizováno před 7 hodinami

Senátní výbory podpořily zrušení EET ke konci roku

Elektronická evidence tržeb (EET) pravděpodobně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. Senátní hospodářský výbor to dnes podpořil hlasy většiny zástupců stran vládní koalice. Ze sedmi přítomných členů výboru byli proti jen Ondřej Feber (ANO) a Hana Žáková (za STAN). Ústavně-právní výbor doporučil zrušení jednomyslně. Horní parlamentní komora bude o zrušení rozhodovat za týden.

Zdroj: ČTK

Další zprávy