Unijní zmocněnec Lajčák vidí dohodu Srbska a Kosova o normalizaci v řádu měsíců

Představitelé Albánců, které tvoří většinu obyvatelstva Kosova, v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislosti této oblasti. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad nad regionem ztratil kontrolu po ozbrojeném konfliktu ukončeném nálety NATO na Srbsko. Jednání o normalizaci vztahů Bělehradu s Prištinou přerušené před dvěma roky bylo v červenci obnoveno.

Lajčák dnes na okraj Bledského strategického fóra na dotazy novinářů ohledně výhledů dosažení dohody mezi Srbskem a Kosovem řekl, že by bylo chybou předpovídat datum. "Máme před sebou velmi složité problémy," upozornil.

"Uvidíme, kolik času budeme potřebovat, ale mluvím o řádu měsíců, nemluvím o rocích. Obě strany mají zájem, obě strany přistupují seriózně a vzájemně se respektují," prohlásil slovenský diplomat ve službách unijní diplomacie.

Vyjádření Lajčáka se zdá být poměrně optimistické vzhledem k tomu, že jednání mezi Bělehradem a Prištinou o normalizaci vztahů se už táhnou více než devět let. Doposud z nich vzešlo na 30 dohod, které však většinou nebyly dodržovány. Bělehrad tvrdí, že ze své strany splnil vše dojednané, zatímco Priština nic. Srbům především vadí, že nebyla kvůli silnému odporu radikálních albánských politických kruhů realizována dohoda o vytvoření společenství srbských obcí na severu Kosova, který obývá silná srbská menšina. Priština trvá na požadavku, aby dohoda o normalizaci vztahů zakotvila vzájemné uznání Srbska a Kosova.

V rámci snahy Spojených států převzít iniciativu s cílem dosáhnout co nejdříve dohody je na pátek ve Washingtonu naplánováno jednání srbského prezidenta Alexandra Vučiče s kosovským premiérem Avdullahem Hotim. Hlavním tématem má být především ekonomika, nicméně Vučić naznačil očekávání, že na něj bude vyvíjen tlak i v politické rovině, čemuž je připraven čelit.