Vrcholní představitelé Srbska a Kosova dnes obnovili rozhovory o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti se spojili prostřednictvím videokonference pod záštitou šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella. Následovat bude přímé jednání obou politiků ve čtvrtek v Bruselu, sdělil po videokonferenci zmocněnec EU pro tuto problematiku Miroslav Lajčák.
"Jsem rád, že mohu říci, že po summitu v Paříži a dnešním setkání se dialog o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, zprostředkovaný Evropskou unií, po 20 měsících vrátil na správnou cestu," prohlásil Lajčák. Dodal, že dnes byly domluveny "hlavní prvky procesu" jednání a agenda příštího, přímého setkání v Bruselu.
Summitem ve francouzské metropoli přitom měl na mysli páteční rokování na téma obnovení dialogu Srbska a Kosova, které se rovněž konalo ve formě videokonference. Vedle Vučiče a Hotiho se ho zúčastnili také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, který jednání inicioval.
Dialog mezi Bělehradem a Prištinou je zamrzlý od listopadu 2018. Obě země ho nyní obnovují 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.
Borrell v prohlášení k obnovení rozhovorů řekl, že dosažení dohody o normalizaci vztahů je "zásadní pro lepší budoucnost pro lid Kosova a Srbska" a také pro perspektivu jejich začlenění do evropských struktur a pro bezpečnost a stabilitu v regionu.
"Tyto rozhovory budou vyžadovat politickou odvahu z obou stran. Budou vyžadovat odhodlání a zapojení v duchu kompromisu a pragmatismu," zdůraznil Borrell. "Není to jednoduchý proces, nikdy nebyl, ale je naléhavě nutné usilovat o mír a prosperitu v zájmu společné budoucnosti," řekl šéf unijní diplomacie.
Today we resumed the Belgrade - Pristina dialogue with @avucic and @Avdullah. The EU has been and continues to be ready to support and to facilitate the efforts to find a comprehensive, final and legally binding normalization agreement pic.twitter.com/HeciiBOPYO
— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) July 12, 2020
V pátek Vučić a Hoti potvrdili trvání na svých pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že "vzájemné uznání" obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.
V pátek Vučić a Hoti potvrdili trvání na svých pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že "vzájemné uznání" obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.
Macron a Merkelová v pátek oznámili, že Vučić a Hoti "souhlasili s obnovením dialogu" a "prohloubením spolupráce" v různých oblastech v zájmu obnovení důvěry.
France remains committed to support Kosovo in the dialogue process with Serbia, which should lead to mutual recognition and the normalization of relations. (2/2) pic.twitter.com/P6b57IaaZY
— Avdullah Hoti (@Avdullah) July 7, 2020
Jednání, bez nichž podle Bruselu tyto země nemohou aspirovat na členství v EU, započala v březnu roku 2011 a vzešlo z nich na 30 dohod, které však většinou nebyly dodržovány. Bělehrad tvrdí, že ze své strany splnil vše dojednané, zatímco Priština nic. Srbům především vadí, že nebyla kvůli silnému odporu radikálních albánských politických kruhů realizována dohoda o vytvoření společenství srbských obcí na severu Kosova, které obývá silná srbská menšina. Priština trvá na požadavku, aby dohoda o normalizaci vztahů zakotvila vzájemné uznání Srbska a Kosova.
Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.
Související
Poslanci v Kosovu schválili vládu nezákonně, rozhodl soud. Budou předčasné volby
Dohoda Srbsko-Kosovo podepsána. Co je jejím obsahem? Reakce jsou rozporuplné
Avdullah Hoti (Kosovo) , Aleksandr Vučič (srbský prezident) , Josep Borrell , kosovo , Srbsko , EU (Evropská unie) , Emmanuel Macron , Angela Merkelová , Miroslav Lajčák
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 2 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák