Lídři Srbska a Kosova obnovili jednání o normalizaci vztahů, rozhovory zaštiťuje EU

"Jsem rád, že mohu říci, že po summitu v Paříži a dnešním setkání se dialog o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, zprostředkovaný Evropskou unií, po 20 měsících vrátil na správnou cestu," prohlásil Lajčák. Dodal, že dnes byly domluveny "hlavní prvky procesu" jednání a agenda příštího, přímého setkání v Bruselu.

Summitem ve francouzské metropoli přitom měl na mysli páteční rokování na téma obnovení dialogu Srbska a Kosova, které se rovněž konalo ve formě videokonference. Vedle Vučiče a Hotiho se ho zúčastnili také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, který jednání inicioval.

Dialog mezi Bělehradem a Prištinou je zamrzlý od listopadu 2018. Obě země ho nyní obnovují 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.

Borrell v prohlášení k obnovení rozhovorů řekl, že dosažení dohody o normalizaci vztahů je "zásadní pro lepší budoucnost pro lid Kosova a Srbska" a také pro perspektivu jejich začlenění do evropských struktur a pro bezpečnost a stabilitu v regionu.

"Tyto rozhovory budou vyžadovat politickou odvahu z obou stran. Budou vyžadovat odhodlání a zapojení v duchu kompromisu a pragmatismu," zdůraznil Borrell. "Není to jednoduchý proces, nikdy nebyl, ale je naléhavě nutné usilovat o mír a prosperitu v zájmu společné budoucnosti," řekl šéf unijní diplomacie.

Today we resumed the Belgrade - Pristina dialogue with @avucic and @Avdullah. The EU has been and continues to be ready to support and to facilitate the efforts to find a comprehensive, final and legally binding normalization agreement pic.twitter.com/HeciiBOPYO

V pátek Vučić a Hoti potvrdili trvání na svých pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že "vzájemné uznání" obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.

V pátek Vučić a Hoti potvrdili trvání na svých pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že "vzájemné uznání" obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.

Macron a Merkelová v pátek oznámili, že Vučić a Hoti "souhlasili s obnovením dialogu" a "prohloubením spolupráce" v různých oblastech v zájmu obnovení důvěry.

France remains committed to support Kosovo in the dialogue process with Serbia, which should lead to mutual recognition and the normalization of relations. (2/2) pic.twitter.com/P6b57IaaZY

Jednání, bez nichž podle Bruselu tyto země nemohou aspirovat na členství v EU, započala v březnu roku 2011 a vzešlo z nich na 30 dohod, které však většinou nebyly dodržovány. Bělehrad tvrdí, že ze své strany splnil vše dojednané, zatímco Priština nic. Srbům především vadí, že nebyla kvůli silnému odporu radikálních albánských politických kruhů realizována dohoda o vytvoření společenství srbských obcí na severu Kosova, které obývá silná srbská menšina. Priština trvá na požadavku, aby dohoda o normalizaci vztahů zakotvila vzájemné uznání Srbska a Kosova.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.