Lídři Srbska a Kosova obnovili jednání o normalizaci vztahů, rozhovory zaštiťuje EU

Vrcholní představitelé Srbska a Kosova dnes obnovili rozhovory o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti se spojili prostřednictvím videokonference pod záštitou šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella. Následovat bude přímé jednání obou politiků ve čtvrtek v Bruselu, sdělil po videokonferenci zmocněnec EU pro tuto problematiku Miroslav Lajčák.

"Jsem rád, že mohu říci, že po summitu v Paříži a dnešním setkání se dialog o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, zprostředkovaný Evropskou unií, po 20 měsících vrátil na správnou cestu," prohlásil Lajčák. Dodal, že dnes byly domluveny "hlavní prvky procesu" jednání a agenda příštího, přímého setkání v Bruselu.

Summitem ve francouzské metropoli přitom měl na mysli páteční rokování na téma obnovení dialogu Srbska a Kosova, které se rovněž konalo ve formě videokonference. Vedle Vučiče a Hotiho se ho zúčastnili také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, který jednání inicioval.

Dialog mezi Bělehradem a Prištinou je zamrzlý od listopadu 2018. Obě země ho nyní obnovují 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.

Borrell v prohlášení k obnovení rozhovorů řekl, že dosažení dohody o normalizaci vztahů je "zásadní pro lepší budoucnost pro lid Kosova a Srbska" a také pro perspektivu jejich začlenění do evropských struktur a pro bezpečnost a stabilitu v regionu.

"Tyto rozhovory budou vyžadovat politickou odvahu z obou stran. Budou vyžadovat odhodlání a zapojení v duchu kompromisu a pragmatismu," zdůraznil Borrell. "Není to jednoduchý proces, nikdy nebyl, ale je naléhavě nutné usilovat o mír a prosperitu v zájmu společné budoucnosti," řekl šéf unijní diplomacie.

Today we resumed the Belgrade - Pristina dialogue with @avucic and @Avdullah. The EU has been and continues to be ready to support and to facilitate the efforts to find a comprehensive, final and legally binding normalization agreement pic.twitter.com/HeciiBOPYO

— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) July 12, 2020

V pátek Vučić a Hoti potvrdili trvání na svých pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že "vzájemné uznání" obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.

V pátek Vučić a Hoti potvrdili trvání na svých pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že "vzájemné uznání" obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.

Macron a Merkelová v pátek oznámili, že Vučić a Hoti "souhlasili s obnovením dialogu" a "prohloubením spolupráce" v různých oblastech v zájmu obnovení důvěry.

France remains committed to support Kosovo in the dialogue process with Serbia, which should lead to mutual recognition and the normalization of relations. (2/2) pic.twitter.com/P6b57IaaZY

— Avdullah Hoti (@Avdullah) July 7, 2020

Jednání, bez nichž podle Bruselu tyto země nemohou aspirovat na členství v EU, započala v březnu roku 2011 a vzešlo z nich na 30 dohod, které však většinou nebyly dodržovány. Bělehrad tvrdí, že ze své strany splnil vše dojednané, zatímco Priština nic. Srbům především vadí, že nebyla kvůli silnému odporu radikálních albánských politických kruhů realizována dohoda o vytvoření společenství srbských obcí na severu Kosova, které obývá silná srbská menšina. Priština trvá na požadavku, aby dohoda o normalizaci vztahů zakotvila vzájemné uznání Srbska a Kosova.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.

Související

Aleksandr Vučič

Dohoda Srbsko-Kosovo podepsána. Co je jejím obsahem? Reakce jsou rozporuplné

V pátek uzavřená dohoda o ekonomické normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem obsahuje především závazky ohledně infrastrukturních projektů. Její součástí je ale i ujednání o útlumu diplomatických aktivit, které vedou obě země proti sobě navzájem. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za "historický" okamžik, srbský prezident za "mimořádný krok kupředu".

Více souvisejících

Avdullah Hoti (Kosovo) Aleksandr Vučič (srbský prezident) Josep Borrell kosovo Srbsko EU (Evropská unie) Emmanuel Macron Angela Merkelová Miroslav Lajčák

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy