V Bruselu začalo grilování. Šefčovič slíbil omezení byrokracie, je pro "červené karty"

Evropská komise (EK) by neměla zatěžovat občany unijních zemí zbytečnou administrativou a za každou novou směrnici by měla být jedna stará zrušena. Během dnešního slyšení před členy výborů Evropského parlamentu (EP) to řekl navržený místopředseda EK Maroš Šefčovič. Přislíbil také, že bude pracovat na posílení role parlamentu při navrhování nových unijních norem.

Šefčovič má mít v komisi vedené Ursulou von der Leyenovou na starosti vztahy mezi unijními institucemi a jeho práce se bude týkat přímo EP. Proto jeho vyjádření před poslanci z výboru pro ústavní záležitosti a z právního výboru celý seriál takzvaných grilování eurokomisařů otevírá.

"Je nutné, aby všechny instituce velmi rychle začaly pracovat na snížení byrokratické zátěže, za kterou jsme kritizováni," řekl Šefčovič, podle něhož by za každý nově přijatý předpis měl jeden starý zmizet. Byrokratická zátěž by podle něho měla opadnout vedle občanů především pro malé a střední podniky, které jí trpí nejvíce. Na dotaz europoslance za zelené Daniela Freunda, zda má připraveny normy, které bude rušit za téměř stovku nových avizovaných pro první období ve funkci, přímo neodpověděl. Jeho obavy o to, zda se unie kvůli snaze o úzkostlivé dodržování tohoto pravidla nebude zbavovat i dobrých norem, se pokoušel rozptýlit.

"V žádném případě nebudeme snižovat naše standardy," prohlásil Šefčovič. Dodal, že zrušení každého pravidla bude předcházet pečlivá analýza.

Princip nezvyšování počtu unijních norem označila za jednu z priorit pro jeho práci sama budoucí šéfka komise, která v pověřovacím dopise zároveň hovořila o plánu posílit roli europarlamentu při navrhování společných evropských zákonů. Šefčovič dnes zdůraznil, že hodlá docílit toho, aby komise více než dosud respektovala vůli EP, který sám zákonodárnou iniciativu nemá. Pokud přijme většina poslanců usnesení s cílem navrhnout legislativní akt, komise jej převede do závazného návrhu, uvedl Šefčovič.

Řekl také, že hodlá více spolupracovat s národními parlamenty, jejichž názory chce dopředu zjišťovat. "Červené karty jsou velmi případné," prohlásil o nástroji, který umožňuje parlamentům členských států vetovat unijní legislativu a jehož fungování chce podporovat.

Politik, který letos neúspěšně kandidoval na funkci slovenského prezidenta, je místopředsedou v končící komisi vedené Jeanem-Claudem Junckerem, kde má na starosti energetickou unii. Téma mezinstitucionálních vztahů mu však není cizí, neboť za něj odpovídal v první polovině tohoto desetiletí v předchozím exekutivním týmu Josého Manuela Barrosa.

Šefčovič také přislíbil, že vytvoří veřejný registr, v němž budou faktické podklady pro návrh každé nové regulace či pravidla vzešlý z komise. Zásadní podíl práce na obsahu registru bude podle něj spočívat na expertech ze Společného výzkumného střediska, které vykonává pro komisi vědeckou práci. Někteří poslanci se dotazovali, zda v registru budou i vědecké důkazy pro potvrzení kontroverzních rozhodnutí komise, jako je například povolení používat herbicid glyfosát, které vyvolalo odpor části evropské veřejnosti.

"Všichni se dozvědí, kde komise získala vědecké podklady pro svou legislativní práci," reagoval Šefčovič.

Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu a poslanci při slyšeních zjišťují, zda mají komisaři o svých oblastech znalosti, budou při práci nezávislí a nestranní a hodlají naplňovat priority stanovené von der Leyenovou. Otázky při celkem tříhodinovém slyšení kladou poslanci výborů příslušných k oblastem, které má kandidát na starosti. Zjišťují, zda má politik o daných tématech přehled a jaké jsou jeho priority. Konečné slovo při schvalování celé komise bude mít říjnové plenární zasedání EP.

Související

Maroš Šefčovič

EU nepracuje přímo na dalších sankcích, ale na dotažení detailů, uvedl Šefčovič

Evropská komise (EK) a členské státy EU nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. EK dnes představí opatření, jež se týkají dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.
Maroš Šefčovič

Evropští lídři vyjadřují výhrady k vládě Tálibánu, Peking reaguje pozitivněji

Prozatímní afghánská vláda jmenovaná v úterý radikálním hnutím Tálibán podle Evropské unie není "inkluzivní" a neodráží etnickou a náboženskou různorodost afghánské populace. Výhrady k novému kabinetu, který je tvořen pouze muži včetně lídrů Tálibánu z 90. let, dnes odděleně vyjádřili i představitelé vlád Německa, Francie a Británie.

Více souvisejících

Maroš Šefčovič evropská komise EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv

V Pásmu Gazy znovu zuří válka. Izrael podnikl útok na zdevastované území, kde za poslední dva roky zemřely desítky tisíc lidí. Mírové řešení je v nedohlednu, světová veřejnost je rozdělená a odpor vůči izraelské agresi minimální. Zatímco protesty proti izraelským akcím sílí, mezinárodní scéna zůstává paralyzovaná a konflikt pokračuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy