V Lotyšsku vláda kvůli zhoršení pandemie zavádí stav nouze

Lotyšská vláda dnes večer rozhodla o několika nových krocích, které mají v zemi omezit šíření nákazy koronavirem, a to včetně vyhlášení nouzového stavu. Platit bude tři měsíce od pondělka 11. října, uvedl server Delfi.lv.

Rozhodnutí předcházela tříhodinová diskuse a kabinet se zřekl původního záměru vyhlásit stav nouze již od soboty. Nouzový stav potrvá skoro do poloviny ledna příštího roku, dodal server. Premiér Krišjánis Kariňš na zasedání vlády opakovaně zdůraznil, že prakticky jedinou alternativou k přijatým omezením by byl lockdown.

Vládní rozhodnutí podle portálu mimo jiné počítá s povinným očkováním všech zaměstnanců státních úřadů a samospráv. Až dosud se tento požadavek vztahoval na zdravotníky, pedagogy a sociální pracovníky.

Žáci a studenti se mají dál učit ve školách. Ale do nákupních středisek budou pouštět pouze očkované zákazníky, nebo ty klienty, kteří se uzdravili z covidu-19. Neočkovaní budou smět jen do obchodů se základními potřebami.

Úřady také vyzvaly všechny, kdo mohou, aby raději pracovali z domova.

V pobaltské zemi, která nemá ani dva miliony obyvatel, za uplynulých 24 hodin přibylo 1695 nových případů nákazy koronavirem a zemřeli čtyři pacienti s covidem-19. Od začátku pandemie se nakazilo 168,248 Lotyšů, z nichž 2787 nákaze podlehlo, uvedl lotyšský rozhlas a televize na svém webu. Dodal, že v současnosti jsou ukazatele šíření nákazy nejhorší od začátku pandemie a stoupá tlak na zdravotnická zařízení: hospitalizováno je v současnosti 707 pacientů s covidem-19, 72 z nich je ve vážném stavu.

Situace se zhoršuje ve všech třech pobaltských zemích, které aktuálně paří k nejhorším v Evropě. Během 24 hodin v Estonsku přibyla skoro tisícovka nově potvrzených případů, v Litvě více než 2400 nakažených.

Stav nouze lotyšská vláda vyhlásila i loni v březnu, na počátku pandemie. Obnášelo to uzavření všech škol a zákaz hromadných akcí s účastí více než 200 lidmi.

Související

Evika Siliňová na summitu EU. (6. března 2025).

Lotyšská premiérka po incidentu s ukrajinskými drony rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliņa ve čtvrtek oznámila svou rezignaci, čímž vyvolala pád středopravicové vládní koalice. Toto rozhodnutí přichází v kritické době, jen několik měsíců před plánovanými parlamentními volbami, které se mají konat v říjnu. Předsedkyně vlády ve svém televizním prohlášení uvedla, že sice odstupuje z funkce, ale rozhodně se nevzdává svého politického úsilí.

Více souvisejících

lotyšsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 8 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 9 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 11 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy