V Německu přibylo 17 561 nakažených, Polsko má rekordní počet úmrtí na covid

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 17.561 případů koronavirové nákazy, což je více než v úterý. Počet zemřelých s nemocí covid-19 stoupl o 305, informoval dnes berlínský Institut Roberta Kocha (RKI).

Počet infikovaných i úmrtí s covidem-19 je vyšší než předchozí den, kdy RKI oznámil 14.419 nakažených a 267 zemřelých.

V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, se od počátku epidemie přítomnost koronaviru potvrdila u 833.307 lidí, 13.119 pacientů s covidem-19 zemřelo.

Sedmidenní reprodukční číslo v Německu v úterý večer činilo 0,97, zůstalo tak na stejné úrovni jako o den dříve. Číslo udává, na kolik dalších lidí infikovaný člověk nákazu přenese. Současný údaj znamená, že sto infikovaných lidí nakazilo v průměru zhruba dalších 97 osob. Pokud je číslo dlouhodobě pod hodnotou jedna, má se za to, že infekce je na ústupu.

Polsko hlásí 603 úmrtí v souvislosti s koronavirem za posledních 24 hodin, tedy nejvíce od vypuknutí pandemie. Celkem v zemi, která má přibližně 38 milionů obyvatel, zemřelo 11.451 infikovaných, informovaly dnes agentury. Polské ministerstvo zdravotnictví rovněž eviduje 19.883 nově potvrzených případů nákazy za den, celkově jich je 772.823. Zotavilo se 342.883 pacientů. Maďarsko dnes oznámilo, že za 24 hodin zemřelo 99 pacientů s covidem-19 a infekce se prokázala u dalších 4290 lidí.

Navzdory nárůstu počtu úmrtí s covidem-19 se náměstek polského ministra zdravotnictví Waldemar Kraska vyjádřil optimisticky ohledně denního přírůstku, píše agentura Reuters. "Člověk musí být umírněný optimista. Rádi bychom měli méně infekcí, ale dobré zprávy jsou, že počty případů nenarůstají. Restrikce, které jsme zavedli, fungují," nechal se slyšet Kraska.

opolskiego (861), kujawsko-pomorskiego (854), warmińsko-mazurskiego (788), podkarpackiego (777), lubelskiego (627), lubuskiego (586), podlaskiego (480). Z powodu COVID-19 zmarło 112 osób, natomiast z powodu współistnienia COVID-19 z innymi schorzeniami zmarło 491 osób.

— Ministerstwo Zdrowia (@MZ_GOV_PL) November 18, 2020

Reuters v této souvislosti připomíná, že dosavadní denní maximum Polsko zaznamenalo 7. listopadu, kdy ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo za jediný den 27.875 potvrzených případů nákazy.

Polsko po první vlně epidemie na jaře začalo od srpna znovu zavádět opatření proti šíření viru a postupně je zpřísňovalo. Naposledy tak učinilo začátkem listopadu, od kdy jsou v zemi zavřená obchodní centra, divadla nebo kina a restaurace smějí prodávat jídlo jen přes okénko. Školáci a studenti se učí doma a na veřejných shromážděních se může sejít maximálně pět lidí.

V desetimilionovém Maďarsku se od začátku pandemie nakazilo 156.949 osob, z nichž 3380 jich s covidem-19 zemřelo. Uzdravilo se dosud 34.846 infikovaných, píše agentura MTI.

Maďarský parlament 10. listopadu schválil vládě premiéra Viktora Orbána "zesílené pravomoci" na dobu 90 dnů. Kabinet tak může vládnout prostřednictvím dekretů. V zemi platí od minulého týdne přísnější karanténní opatření - mimo jiné zákaz nočního vycházení, obchody s výjimkou lékáren nebo čerpacích stanic mohou mít otevřeno do 19:00. Vláda zakázala koncerty a uzavřela taneční kluby, střední a vysoké školy vyučují na dálku. Agentura AFP dnes informovala, že vláda v úterý večer vydáním dekretu prodloužila nouzový stav do 8. února.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Polsko Maďarsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

včera

včera

včera

včera

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

včera

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

23. ledna 2026 21:50

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy