V Paříži svědčili před soudem oběti atentátů z roku 2015

Četníky, kteří byli ve službě 13. listopadu 2015 v době teroristických útoků v Paříži, stále pronásledují hrozivé výjevy z noci, kdy ve francouzské metropoli a okolí zemřelo 130 lidí. Vypověděli to dnes před soudem s obviněnými z atentátů, u kterého začali svědčit oběti a poškození.

Podle odhadů organizací, které jim poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až 300 obětí útoků. Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považován za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Podle serveru France24 by každý den mělo vystoupit před soudem se svým svědectvím zhruba 15 lidí. Každý z nich bude mít asi 30 minut na to, aby popsal útok a další okolnosti. Slyšení poškozených by mělo trvat pět týdnů.

Soud na žádost vypovídajících četníků nezveřejnil jejich celá jména. Philippe, který v listopadu 2015 u četnictva sloužil 33 let, popsal, jak uslyšel za zády výbuch. Když se otočil, uviděl kouř a lidskou nohu.

"Nejprve jsem si pomyslel 'co tady proboha dělá noha figuríny?' ... Tu nohu si pořád dokážu opravdu velmi jasně vybavit," řekl podle agentury AFP. Dodal, že by společně s dalšími četníky u stadionu vycvičen k jednání ve výjimečných situacích, na krveprolití z té noci ale žádný výcvik nestačil. "Udělali jsme, co jsme mohli," dodal Philippe s pláčem.

V osudný den se mezi 21:16 a 21:53 před stadionem Stade de France ozvaly tři exploze. Mezitím na jiných místech Paříže zaútočili střelci, zejména v hudebním klubu Bataclan, odkud pochází drtivá většina obětí.

Další strážník, jehož křestní jméno je Renaud, se v uvedenou noc vrátil do služby po otcovské dovolené. "Stále to není u konce a já nevím, jestli to někdy bude," sdělil soudu.

Pierre, který u policie už skončil, po útocích strávil měsíc na psychiatrické klinice a stále dochází na léčbu. "Druhá exploze mnou otřásla, viděl jsem napůl roztržený lidský trup, všude byly kousky těl a ten pach krve ... Když jsem přišel domů, měl jsem od krve celé boty a oblečení," uvedl bývalý četník. Soudu také řekl, že má kvůli vzpomínkám na útok potíže jíst a spát.

"Tu noc teroristé rozeseli hrůzu nejen mezi oběti a zraněné. Útoky ublížily i mé ženě, dětem a celé rodině ... Soud by to měl vzít v potaz," dodal.

Obětem atentátů pomáhá řada občanských sdružení a iniciativ. Ty také pořádaly přípravná setkání, během kterých těmto lidem poskytly informace o fungování soudního procesu. "První setkání s našimi členy jsme začali pořádat ještě před pandemií covidu-19," uvedl předseda sdružení 13onze15 Philippe Duperron. Sdružení má zhruba 400 členů, kterým poskytuje psychologickou podporu a také pomoc s přípravou vystoupení před soudem.

K procesu se připojilo zhruba 1800 poškozených. Očekává se, že bude svědčit kolem 300 lidí. Konečný počet ale není jistý, protože mnoho lidí z řad poškozených stále váhá, zda vystoupit před soudem. Často mají pochybnosti, zda má jejich svědectví smysl, uvádějí organizace, které jim pomáhají. Mnoho poškozených také vůbec nechce mluvit s tiskem.

V procesu je obžalováno 20 lidí, z nichž šest je na útěku. Většině hrozí doživotní vězení. Sedm sebevražedných atentátníků zemřelo při útocích. Hlavním obžalovaným je 31letý Francouz marockého původu Salah Abdeslam, který se na začátku soudu prohlásil za vojáka teroristické organizace Islámský stát (IS). Čtení rozsudku je zatím v plánu na 25. května 2022.

Související

Salah Abdeslam

Ve Francii skončil soud s obžalovanými z teroru v Paříži v listopadu 2015

Ve Francii dnes skončil měsíce trvající proces s osobami obžalovanými z útoků, při kterých 13. listopadu 2015 v pařížském hudebním klubu Bataclan a na dalších místech zemřelo 130 lidí. Hlavní obviněný Salah Abdeslam naposledy zopakoval, že udělal chyby, ale není vrah. Soud se naposledy sejde ve středu večer, kdy oznámí verdikt, informovala AFP.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015) soudy Francie Salah Abdeslam (terorista)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy