V Paříži začal proces s teroristy z Bataclanu. Abdeslam se označil za vojáka IS

V Paříži dnes za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií začal historický proces s údajnými pachateli série koordinovaných útoků na šesti různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Obžalovaní po poledni dorazili do justičního paláce v centru francouzské metropole a krátce po 13:00 SELČ proces začal.

Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod označil za vojáka Islámského státu a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice.

Při pařížských útocích zemřelo 130 lidí a stovky dalších atentátníci zranili. Proces, který francouzský ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti označil za justiční maraton, má trvat do konce května 2022. Obžalováno je 20 lidí, z nichž šest je na útěku. Většině hrozí doživotní vězení. Sedm sebevražedných atentátníků zemřelo při útocích.

Podle agentury Reuters do budovy nejprve dorazili tři obžalovaní, kteří na proces nemuseli čekat za mřížemi. Obžalovaní dnes byli přiváděni jeden po druhém do prostoru za bezpečnostním tvrzeným sklem po straně soudní síně, speciálně uzpůsobené procesu obřích rozměrů. Síň hlídali ozbrojení policisté.

Místo na lavici obžalovaných zaujal i 31letý Francouz marockého původu Salah Abdeslam, na něhož se upíná největší pozornost. Ani Abdeslam se však patrně nepodílel přímo na vraždění. U soudu dnes prohlásil, že je "vojákem Islámského státu". Právě tato teroristická organizace se už dříve přihlásila k odpovědnosti za atentát a vyzývala své stoupence k útokům ve Francii kvůli jejímu zapojení do boje proti IS v Iráku a Sýrii. "Není boha kromě Alláha," prohlásil Abdeslam.

Obviněný později zakřičel na soudce, že je s ním a ostatními obžalovanými "zacházeno jako se psy". Využil pro to chvíle, když se jednomu z obžalovaných udělalo nevolno.

"Posledních šest let se mnou zacházeli jako se psem, ale nikdy jsem si nestěžoval, protože vím, že později budu vzkříšen a vy ponesete zodpovědnost," pokračoval Abdeslam, než si předsedající soudce vymohl pořádek a obžalovanému sdělil, že není před "církevním, ale demokratickým soudem".

Řízení má téměř 1800 účastníků, čtení jejich jmen zabere první dva dny přelíčení. Podklady k procesu mají 542 svazků. Podle předběžného programu bude mít soud nejméně 140 jednacích dní. Čtení rozsudku je zatím v plánu na 25. května 2022.

V osudný den zabíjeli sebevražední atentátníci před národním stadionem Stade de France a střelci na jiných místech Paříže, zejména v hudebním klubu Bataclan, odkud pochází drtivá většina obětí. Většina obžalovaných v procesu, který se odehrává ve speciálně vybudované velkokapacitní síni se 550 místy k sezení v justičním paláci, jsou osoby, které atentátníkům napomáhaly například opatřením zbraní, ale útoků se přímo nezúčastnili. Pouze Abdeslam, který podle vyšetřování mimo jiné přivezl atentátníky na místo činu, je považován za přímého aktéra.

Všechny osoby, které mířily do justičního paláce, podrobily bezpečnostní síly důkladné kontrole. Kvůli zabezpečení procesu byla mobilizována téměř tisícovka příslušníků pořádkových sil, z nichž 630 bylo rozmístěno kolem justičního paláce a uvnitř budovy, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo vnitra. "Celý svět se na nás dívá," řekl médiím ministr spravedlnosti Dupond-Moretti.

"Teroristická hrozba ve Francii je vysoká, zejména v dobách, jako je proces s útočníky," upozornil v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter ministr vnitra Gérald Darmanin. "Vyzval jsem všechny prefekty k obezřetnosti," dodal ministr.

Abdeslam, syn marockých přistěhovalců, by o samotných činech měl před soudem poprvé promluvit 13. ledna příštího roku, není však jisté, zda bude ochoten vypovídat. Jako první z obžalovaných má promluvit Belgičan Mohamed Abrini, který je kromě atentátů v Paříži spojován i s bombovými útoky v Bruselu z března 2016, které si vyžádaly 32 mrtvých. Obhajoba se dostane ke slovu 6. května.

Očekávaným datem v procesu je také 28. září, kdy začnou podávat svědectví lidé, kteří útoky přežili, a pozůstalí po obětech. Během pěti týdnů bude svědčit na 300 lidí. Bude mezi nimi i bývalý francouzský prezident François Hollande, který byl na fotbalovém zápase na stadionu v Saint-Denis, u kterého se odehrál první útok. Následovaly útoky na pařížské bary a restaurace a atentát v koncertní síni Bataclan, který si vyžádal zdaleka nejvíce obětí.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

před 1 hodinou

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

před 2 hodinami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 5 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 6 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 11 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 12 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy