V Paříži začal proces s teroristy z Bataclanu. Abdeslam se označil za vojáka IS

V Paříži dnes za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií začal historický proces s údajnými pachateli série koordinovaných útoků na šesti různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Obžalovaní po poledni dorazili do justičního paláce v centru francouzské metropole a krátce po 13:00 SELČ proces začal.

Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod označil za vojáka Islámského státu a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice.

Při pařížských útocích zemřelo 130 lidí a stovky dalších atentátníci zranili. Proces, který francouzský ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti označil za justiční maraton, má trvat do konce května 2022. Obžalováno je 20 lidí, z nichž šest je na útěku. Většině hrozí doživotní vězení. Sedm sebevražedných atentátníků zemřelo při útocích.

Podle agentury Reuters do budovy nejprve dorazili tři obžalovaní, kteří na proces nemuseli čekat za mřížemi. Obžalovaní dnes byli přiváděni jeden po druhém do prostoru za bezpečnostním tvrzeným sklem po straně soudní síně, speciálně uzpůsobené procesu obřích rozměrů. Síň hlídali ozbrojení policisté.

Místo na lavici obžalovaných zaujal i 31letý Francouz marockého původu Salah Abdeslam, na něhož se upíná největší pozornost. Ani Abdeslam se však patrně nepodílel přímo na vraždění. U soudu dnes prohlásil, že je "vojákem Islámského státu". Právě tato teroristická organizace se už dříve přihlásila k odpovědnosti za atentát a vyzývala své stoupence k útokům ve Francii kvůli jejímu zapojení do boje proti IS v Iráku a Sýrii. "Není boha kromě Alláha," prohlásil Abdeslam.

Obviněný později zakřičel na soudce, že je s ním a ostatními obžalovanými "zacházeno jako se psy". Využil pro to chvíle, když se jednomu z obžalovaných udělalo nevolno.

"Posledních šest let se mnou zacházeli jako se psem, ale nikdy jsem si nestěžoval, protože vím, že později budu vzkříšen a vy ponesete zodpovědnost," pokračoval Abdeslam, než si předsedající soudce vymohl pořádek a obžalovanému sdělil, že není před "církevním, ale demokratickým soudem".

Řízení má téměř 1800 účastníků, čtení jejich jmen zabere první dva dny přelíčení. Podklady k procesu mají 542 svazků. Podle předběžného programu bude mít soud nejméně 140 jednacích dní. Čtení rozsudku je zatím v plánu na 25. května 2022.

V osudný den zabíjeli sebevražední atentátníci před národním stadionem Stade de France a střelci na jiných místech Paříže, zejména v hudebním klubu Bataclan, odkud pochází drtivá většina obětí. Většina obžalovaných v procesu, který se odehrává ve speciálně vybudované velkokapacitní síni se 550 místy k sezení v justičním paláci, jsou osoby, které atentátníkům napomáhaly například opatřením zbraní, ale útoků se přímo nezúčastnili. Pouze Abdeslam, který podle vyšetřování mimo jiné přivezl atentátníky na místo činu, je považován za přímého aktéra.

Všechny osoby, které mířily do justičního paláce, podrobily bezpečnostní síly důkladné kontrole. Kvůli zabezpečení procesu byla mobilizována téměř tisícovka příslušníků pořádkových sil, z nichž 630 bylo rozmístěno kolem justičního paláce a uvnitř budovy, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo vnitra. "Celý svět se na nás dívá," řekl médiím ministr spravedlnosti Dupond-Moretti.

"Teroristická hrozba ve Francii je vysoká, zejména v dobách, jako je proces s útočníky," upozornil v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter ministr vnitra Gérald Darmanin. "Vyzval jsem všechny prefekty k obezřetnosti," dodal ministr.

Abdeslam, syn marockých přistěhovalců, by o samotných činech měl před soudem poprvé promluvit 13. ledna příštího roku, není však jisté, zda bude ochoten vypovídat. Jako první z obžalovaných má promluvit Belgičan Mohamed Abrini, který je kromě atentátů v Paříži spojován i s bombovými útoky v Bruselu z března 2016, které si vyžádaly 32 mrtvých. Obhajoba se dostane ke slovu 6. května.

Očekávaným datem v procesu je také 28. září, kdy začnou podávat svědectví lidé, kteří útoky přežili, a pozůstalí po obětech. Během pěti týdnů bude svědčit na 300 lidí. Bude mezi nimi i bývalý francouzský prezident François Hollande, který byl na fotbalovém zápase na stadionu v Saint-Denis, u kterého se odehrál první útok. Následovaly útoky na pařížské bary a restaurace a atentát v koncertní síni Bataclan, který si vyžádal zdaleka nejvíce obětí.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy