V Paříži začal proces s teroristy z Bataclanu. Abdeslam se označil za vojáka IS

V Paříži dnes za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií začal historický proces s údajnými pachateli série koordinovaných útoků na šesti různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Obžalovaní po poledni dorazili do justičního paláce v centru francouzské metropole a krátce po 13:00 SELČ proces začal.

Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod označil za vojáka Islámského státu a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice.

Při pařížských útocích zemřelo 130 lidí a stovky dalších atentátníci zranili. Proces, který francouzský ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti označil za justiční maraton, má trvat do konce května 2022. Obžalováno je 20 lidí, z nichž šest je na útěku. Většině hrozí doživotní vězení. Sedm sebevražedných atentátníků zemřelo při útocích.

Podle agentury Reuters do budovy nejprve dorazili tři obžalovaní, kteří na proces nemuseli čekat za mřížemi. Obžalovaní dnes byli přiváděni jeden po druhém do prostoru za bezpečnostním tvrzeným sklem po straně soudní síně, speciálně uzpůsobené procesu obřích rozměrů. Síň hlídali ozbrojení policisté.

Místo na lavici obžalovaných zaujal i 31letý Francouz marockého původu Salah Abdeslam, na něhož se upíná největší pozornost. Ani Abdeslam se však patrně nepodílel přímo na vraždění. U soudu dnes prohlásil, že je "vojákem Islámského státu". Právě tato teroristická organizace se už dříve přihlásila k odpovědnosti za atentát a vyzývala své stoupence k útokům ve Francii kvůli jejímu zapojení do boje proti IS v Iráku a Sýrii. "Není boha kromě Alláha," prohlásil Abdeslam.

Obviněný později zakřičel na soudce, že je s ním a ostatními obžalovanými "zacházeno jako se psy". Využil pro to chvíle, když se jednomu z obžalovaných udělalo nevolno.

"Posledních šest let se mnou zacházeli jako se psem, ale nikdy jsem si nestěžoval, protože vím, že později budu vzkříšen a vy ponesete zodpovědnost," pokračoval Abdeslam, než si předsedající soudce vymohl pořádek a obžalovanému sdělil, že není před "církevním, ale demokratickým soudem".

Řízení má téměř 1800 účastníků, čtení jejich jmen zabere první dva dny přelíčení. Podklady k procesu mají 542 svazků. Podle předběžného programu bude mít soud nejméně 140 jednacích dní. Čtení rozsudku je zatím v plánu na 25. května 2022.

V osudný den zabíjeli sebevražední atentátníci před národním stadionem Stade de France a střelci na jiných místech Paříže, zejména v hudebním klubu Bataclan, odkud pochází drtivá většina obětí. Většina obžalovaných v procesu, který se odehrává ve speciálně vybudované velkokapacitní síni se 550 místy k sezení v justičním paláci, jsou osoby, které atentátníkům napomáhaly například opatřením zbraní, ale útoků se přímo nezúčastnili. Pouze Abdeslam, který podle vyšetřování mimo jiné přivezl atentátníky na místo činu, je považován za přímého aktéra.

Všechny osoby, které mířily do justičního paláce, podrobily bezpečnostní síly důkladné kontrole. Kvůli zabezpečení procesu byla mobilizována téměř tisícovka příslušníků pořádkových sil, z nichž 630 bylo rozmístěno kolem justičního paláce a uvnitř budovy, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo vnitra. "Celý svět se na nás dívá," řekl médiím ministr spravedlnosti Dupond-Moretti.

"Teroristická hrozba ve Francii je vysoká, zejména v dobách, jako je proces s útočníky," upozornil v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter ministr vnitra Gérald Darmanin. "Vyzval jsem všechny prefekty k obezřetnosti," dodal ministr.

Abdeslam, syn marockých přistěhovalců, by o samotných činech měl před soudem poprvé promluvit 13. ledna příštího roku, není však jisté, zda bude ochoten vypovídat. Jako první z obžalovaných má promluvit Belgičan Mohamed Abrini, který je kromě atentátů v Paříži spojován i s bombovými útoky v Bruselu z března 2016, které si vyžádaly 32 mrtvých. Obhajoba se dostane ke slovu 6. května.

Očekávaným datem v procesu je také 28. září, kdy začnou podávat svědectví lidé, kteří útoky přežili, a pozůstalí po obětech. Během pěti týdnů bude svědčit na 300 lidí. Bude mezi nimi i bývalý francouzský prezident François Hollande, který byl na fotbalovém zápase na stadionu v Saint-Denis, u kterého se odehrál první útok. Následovaly útoky na pařížské bary a restaurace a atentát v koncertní síni Bataclan, který si vyžádal zdaleka nejvíce obětí.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy