Ve Francii půl roku před volbami přestává být jasné, kdo půjde do druhého kola

Ve Francii šest měsíců před prezidentskými volbami přestává být jasné, kdo má největší šance dostat se do druhého kola spolu se stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Zatímco dosud předvolební průzkumy i média nejčastěji předpovídaly druhé kolo kandidátce krajní pravice Marine Le Penové, v posledních dnech si v preferencích nečekaně výrazně polepšil další krajně pravicový kandidát, novinář Éric Zemmour, uvedla dnes agentura AFP.

O post hlavy státu usiluje asi třicítka lidí, oficiálně kandidaturu oznámila jen část z nich.

"Éric Zemmour předběhl Marine Le Penovou a otevřel si tak dveře do druhého kola," napsal francouzský ekonomický magazín Challenges po zveřejnění výsledků svého průzkumu. Kontroverzní novinář, který dosud oficiálně svou kandidaturu nepotvrdil, v něm získal 17 procent hlasů, zatímco v létě ho chtělo volit jen sedm procent Francouzů. Podle stejného průzkumu se Le Penová ve srovnání s létem propadla o 13 procentních bodů a s 15 procenty je na třetím místě. První místo v průzkumu si se 24 procenty udržel stávající prezident Macron.

Challenges výsledky průzkumu popisuje jako "zemětřesení", propad Le Penové jako ještě před několika týdny "nepravděpodobný a nepředstavitelný scénář". Na čtvrtém místě v anketě za oběma krajně pravicovými kandidáty skončil se 13 procenty Xavier Bertrand, předpokládaný společný kandidát sjednocené pravice.

Ve všech dosud zveřejněných průzkumech vede Macron, většina médií ho považuje i za pravděpodobného vítěze voleb. Jejich první kolo se ve Francii uskuteční 10. dubna, dva kandidáti s nejvíce hlasy se utkají 24. dubna v kole druhém.

Pro účast ve francouzských prezidentských volbách musí zájemce o kandidaturu získal podpisy nejméně 500 volených představitelů státu, například radních, starostů nebo poslanců. Tento filtr nakonec vyřadí z boje značný počet osob.

Zatímco pravicoví kandidáti v průzkumech stoupají, voliči levice nejsou s výběrem příliš spokojeni, konstatuje dnes list Le Figaro na základě svého průzkumu. Pro 63 procent Francouzů není žádný z levicových uchazečů o prezidentské křeslo "schopen spravovat zemi". Nikdo ze zástupců levice zatím v průzkumech nepřekročil hranici deseti procent. Dvě třetiny Francouzů se podle průzkumu domnívají, že levice nemá žádnou šanci volby vyhrát.

Celkem 59 procent respondentů necítí sympatie a shodu s žádných z levicových kandidátů. Nejlépe si u potenciálních voličů stojí ekologický europoslanec Yannick Jadot, který má sympatie 25 procent respondentů. O jeden procentní bod méně má socialista Jean-Luc Mélenchon. Starostka Paříže Anne Hidalgová se zamlouvá jen 15 procentům respondentů v průzkumu Le Figaro.

Průzkum pro Challenges realizovala společnost Harris Interactive na začátku října. Odpovídal v něm reprezentativní vzorek 1310 dospělých, z nichž 1062 je zapsáno na voličských seznamech, což je ve Francii podmínkou pro účast ve volbách. Průzkum pro Le Figaro realizovala společnost Odoxa Backbone-Consulting.

Související

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.

Více souvisejících

Emmanuel Macron volby ve Francii Marine Le Pen

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

včera

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

včera

včera

včera

včera

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce

Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy