Poláci si vybírají prezidenta. Komentátorka řekla, jak se budou rozhodovat

Nedělní finále polských prezidentských voleb rozhodne o dalším směřování politiky našich severních sousedů. Jak dopadne, je vzhledem k plus mínus shodné podpoře obou soupeřů nejasné. Proti sobě se postaví konzervativní staronový prezident a nominant vládního Práva a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda a liberál Rafal Trzaskowski, primátor Varšavy.

Díky úspěchu v prvním kole lze očekávat, že volby znovu vyhraje Duda, jelikož se mu podařilo oslovit 43,5 % voličů, což je největší úspěch kandidáta PiS za poslední čtyři prezidentské volby. I tak ale některé předvolební průzkumy predikují, že to stále nemá jisté, jelikož souboj bude velmi těsný. K vývoji v Polsku se vyjádřila komentátorka serveru A2larm pro stanici Český rozhlas Plus. 

Mnoho liberálních médií je podle ní nadšených z možného zvolení Trzaskowského, kterému by se ale muselo podařit získat podporu několika milionů dalších lidí, což není snadné. Že je současné Polsko polarizované, potvrdilo několik předešlých předvolebních debat. Za zmínku stojí, že polská média nejsou zrovna nejobjektivnější, což bránilo společnému střetu obou soků jak ve veřejnoprávních, tak i soukromých televizích.

Jak Duda, tak i Trzaskowski si museli obstarat vlastní individuální debatu s prázdným místem pro oponenta. Zatímco se současný polský prezident odmítal setkat s kritikou protistrany a vystoupil ve veřejnoprávní televizi, která se nijak netají jeho podporou, varšavský primátor si do studia pozval média zastupující všechny politické názory a dialogu s protivníky se nevyhýbal. To by se mohlo stát klíčem jeho úspěchu.

Poláci budou volit podle toho, co nechtějí

Přestože předvolební diskuze bez přímého střetu obou kandidátů byly poměrně nudné, tak přeci jenom určité ovoce sklidily. Velké vášně vzbudil Duda, když se vymezil vůči povinnému očkování. Posléze se začal hájit tím, že měl na mysli pouze budoucí vakcínu proti covid-19, nikoliv zákonem stanovenou vakcinaci.

Otevřít toto hojně probírané téma se rozhodl, aby získal příznivce krajně pravicového Krzystofa Bosaka z uskupení Konfederace, kteří na odpor vůči očkování slyší. Kandidáta extrémní pravice volilo v prvním kole 7 % lidí. Právě tento typ voličů, kteří se v závěrečném utkání rozhodují, kdo je pro ně menším zlem, může sehrát významnou roli. I tak se ale nadbíháním extremistů ocitl polský prezident na tenkém ledě. 

Trzaskowski zase musí žehlit problém ztráty levicových příznivců, kterým se nelíbil jeho příklon k ekonomickým názorům kandidáta Konfederace. Rovněž se také začal odklánět od dřívější podpory LGBT komunity, proti níž se PiS a Duda dlouhodobě vymezují. Hra na homofobní strunu se v Polsku zpravidla setkává s úspěchem, a tudíž se jedná o pomyslné politické eso v rukávu. Liberální kandidát se proto musí snažit být uvážlivější, aby neztratil případnou podporu konzervativnějšího elektorátu. 

Nedělní volba se nenese ani tak v duchu toho, co by lidé chtěli, nýbrž co by rozhodně nechtěli. Liberální části se nelíbí oklešťování liberální demokracie a marginalizace Polska v Evropě, zatímco Dudovi příznivci se zase bojí ztráty sociálních jistot, které jim předchozí vlády PiS přinesly.

Pokud bude staronový prezident opětovně zvolen, bude podle komentátorky pokračovat dosavadní neomezená vláda jedné strany, díky čemuž bude PiS moct zničit i poslední zbytky demokracie, jako jsou nezávislá média, neziskové organizace, místní samosprávy a úřad veřejného ochránce práv. Právě opoziční kandidát Trzaskowski by toto mohl podle komentátorky zastavit bez ohledu na to, jaký je. 

Související

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 
Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

Více souvisejících

Andrzej Duda Polsko Rafal Trzaskowski Právo a spravedlnost (PiS) volby v Polsku volby

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy