Nedělní finále polských prezidentských voleb rozhodne o dalším směřování politiky našich severních sousedů. Jak dopadne, je vzhledem k plus mínus shodné podpoře obou soupeřů nejasné. Proti sobě se postaví konzervativní staronový prezident a nominant vládního Práva a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda a liberál Rafal Trzaskowski, primátor Varšavy.
Díky úspěchu v prvním kole lze očekávat, že volby znovu vyhraje Duda, jelikož se mu podařilo oslovit 43,5 % voličů, což je největší úspěch kandidáta PiS za poslední čtyři prezidentské volby. I tak ale některé předvolební průzkumy predikují, že to stále nemá jisté, jelikož souboj bude velmi těsný. K vývoji v Polsku se vyjádřila komentátorka serveru A2larm pro stanici Český rozhlas Plus.
Mnoho liberálních médií je podle ní nadšených z možného zvolení Trzaskowského, kterému by se ale muselo podařit získat podporu několika milionů dalších lidí, což není snadné. Že je současné Polsko polarizované, potvrdilo několik předešlých předvolebních debat. Za zmínku stojí, že polská média nejsou zrovna nejobjektivnější, což bránilo společnému střetu obou soků jak ve veřejnoprávních, tak i soukromých televizích.
Jak Duda, tak i Trzaskowski si museli obstarat vlastní individuální debatu s prázdným místem pro oponenta. Zatímco se současný polský prezident odmítal setkat s kritikou protistrany a vystoupil ve veřejnoprávní televizi, která se nijak netají jeho podporou, varšavský primátor si do studia pozval média zastupující všechny politické názory a dialogu s protivníky se nevyhýbal. To by se mohlo stát klíčem jeho úspěchu.
Poláci budou volit podle toho, co nechtějí
Přestože předvolební diskuze bez přímého střetu obou kandidátů byly poměrně nudné, tak přeci jenom určité ovoce sklidily. Velké vášně vzbudil Duda, když se vymezil vůči povinnému očkování. Posléze se začal hájit tím, že měl na mysli pouze budoucí vakcínu proti covid-19, nikoliv zákonem stanovenou vakcinaci.
Otevřít toto hojně probírané téma se rozhodl, aby získal příznivce krajně pravicového Krzystofa Bosaka z uskupení Konfederace, kteří na odpor vůči očkování slyší. Kandidáta extrémní pravice volilo v prvním kole 7 % lidí. Právě tento typ voličů, kteří se v závěrečném utkání rozhodují, kdo je pro ně menším zlem, může sehrát významnou roli. I tak se ale nadbíháním extremistů ocitl polský prezident na tenkém ledě.
Trzaskowski zase musí žehlit problém ztráty levicových příznivců, kterým se nelíbil jeho příklon k ekonomickým názorům kandidáta Konfederace. Rovněž se také začal odklánět od dřívější podpory LGBT komunity, proti níž se PiS a Duda dlouhodobě vymezují. Hra na homofobní strunu se v Polsku zpravidla setkává s úspěchem, a tudíž se jedná o pomyslné politické eso v rukávu. Liberální kandidát se proto musí snažit být uvážlivější, aby neztratil případnou podporu konzervativnějšího elektorátu.
Nedělní volba se nenese ani tak v duchu toho, co by lidé chtěli, nýbrž co by rozhodně nechtěli. Liberální části se nelíbí oklešťování liberální demokracie a marginalizace Polska v Evropě, zatímco Dudovi příznivci se zase bojí ztráty sociálních jistot, které jim předchozí vlády PiS přinesly.
Pokud bude staronový prezident opětovně zvolen, bude podle komentátorky pokračovat dosavadní neomezená vláda jedné strany, díky čemuž bude PiS moct zničit i poslední zbytky demokracie, jako jsou nezávislá média, neziskové organizace, místní samosprávy a úřad veřejného ochránce práv. Právě opoziční kandidát Trzaskowski by toto mohl podle komentátorky zastavit bez ohledu na to, jaký je.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Andrzej Duda , Polsko , Rafal Trzaskowski , Právo a spravedlnost (PiS) , volby v Polsku , volby
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák