Veto kvůli vládě práva. Polsko čeká, že Brusel navrhne řešení sporu o rozpočet EU

Dvojice zemí nesouhlasí s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.

"Očekáváme nové návrhy, které budou v souladu s unijními smlouvami a také v souladu se závěry Evropské rady z (letošního) července, kdy byl rozpočet EU dohodnut," řekl mluvčí polské vlády Piotr Müller v polském rozhlase.

Pondělní veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak na sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun). Zablokování znamená, že peníze na obnovu ekonomik postižených pandemií covid-19 budou pro všechny unijní země nejspíše zpožděny, poznamenala dnes agentura Reuters. Původní plán podle ní počítal s tím, že finance začnou proudit do jednotlivých zemí od poloviny roku 2021.

Varšava pondělní veto označuje za začátek debaty zaměřené na nalezení kompromisu. "Uklidněme se, jsou to jen diskuze na úrovni velvyslanců, nejdůležitější debata je stále před námi. Polsko chce, aby byla dlouhodobá dohoda přijata co nejdříve... Ale nemůže se tak stát na úkor svrchovanosti členského státu," řekl polské státní televizi náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski vel Sek.

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács podle agentury MTI uvedl, že za veto rozpočtu nemůže Maďarsko, nýbrž ti, kteří pro něj vytvořili podmínky. Podmínění čerpání peněz z unijních fondů dodržováním vlády práva je podle něj v rozporu se zakládajícími smlouvami EU a také nebylo v červencové dohodě o rozpočtu, kterou schválil premiér Viktor Orbán. "Evropský parlament a současné německé předsednictví červencovou dohodu změnily," uvedl Kovács v maďarské veřejnoprávní televizi M1.

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekla, že snaha podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu je porušením práva, protože to odporuje závěrům summitu EU. "My jsme ti, kdo dohody dodržují," citovala političku agentura DPA. Vargaová odmítla také obvinění z toho, že Budapešť svým postojem zbylé členské země vydírá. Podle ní unii nejde o hodnoty, ale o to, aby měla k dispozici prostředek, jak tlačit na země, které mají jiný názor například v otázkách migrace nebo rodinné politiky.

Německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth dnes prohlásil, že členské země by se měly chovat zodpovědně a měly by zajistit, aby se peníze z koronavirového fondu dostaly do jednotlivých států co nejdříve. "Teď není čas na vetování, je třeba jednat rychle a v duchu solidarity," řekl Roth.

Europoslanci stejně jako řada států zejména západní a severní Evropy trvali na tom, aby bylo vyplácení peněz provázané s respektováním demokratických zásad jako je nezávislost soudů nebo svoboda médií.

Lídři Maďarska i Polska dávají dlouhodobě najevo, že jim spojení peněz s principy vlády práva dělá problémy. Unijní instituce už několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot a Budapešť i Varšava tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba.

Na víceletém rozpočtu se musí členské státy shodnout jednomyslně. Pokud by se to nepovedlo do konce roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z letošního rozpočtu.