Současný polský prezident Andrzej Duda (48) měl před původně plánovaným termínem prezidentských voleb na začátku května velké šance na znovuzvolení. Kvůli sporům kolem koronavirové pandemie se ale volby odložily a Dudovu pozici předvolebního favorita nyní ohrožuje zbrusu nový a nadějný kandidát opozice, varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Obhájit úřad tak bude složitější.
Duda, do svého zvolení prezidentem člen vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), je znám svými konzervativními názory a snaží se oslovit voliče téhož smýšlení. Nedávno vyslovil názor, že hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) představuje možná větší nebezpečí než komunistická ideologie. "LGBT nejsou lidé, ale ideologie," uvedl doslova. Jeho slova ostře kritizovala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová jako útok na menšiny pro politický zisk.
Krátce před volbami oznámil Duda úmysl ve školách zakázat výuku o ideologii prosazující posílení práv sexuálních menšin. Také řekl, že manželství může být jedině svazkem muže a ženy. Přál by si, aby v Polsku platil "zákaz propagace ideologie LGBT ve veřejných institucích".
Duda v průzkumech zatím vede před svým hlavním rivalem Trzaskowským, jeho náskok se však snižuje s tím, jak polská ekonomika začíná pociťovat dopady krize způsobené pandemií covidu-19. V předvolební kampani mimo jiné slíbil, že vláda zvýší podporu pro nezaměstnané.
Podczas wizyty w gminie Jawornik Polski rozmawiałem z młodzieżą o ich problemach. Co „zaskakujące”, to wcale nie jest przyjęcie euro lub kwestia uchodźców, o czym tyle mówią rządzący i ich telewizja. Tylko realne potrzeby, jak własne mieszkanie i równe szanse, np. w edukacji. pic.twitter.com/5966whFHOF
— Rafał Trzaskowski (@trzaskowski_) June 24, 2020
Pro vládnoucí PiS je důležité, aby Duda post obhájil a strana, která je od moci od roku 2015, mohla dále prosazovat svůj konzervativní program. V posledních letech ovládla klíčové instituce v zemi a zejména v justici zavedla kontroverzní reformy, které ostře kritizuje Evropská komise.
Právník a někdejší europoslanec Duda dokázal v minulých prezidentských volbách v květnu 2015 porazit dosavadní hlavu státu Bronislawa Komorowského, byť byl do té doby nepříliš známým politikem. Nejvíce příznivců měl na jihu a východě země.
Od roku 2011 byl členem sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), těsně po svém zvolení hlavou státu oznámil odchod ze strany. Současně přestal být i poslancem Evropského parlamentu, v němž zasedal od července 2014.
Narodil se 16. května 1972 v Krakově, kde později vystudoval právo na Jagellonské univerzitě. Na škole posléze působil jako pedagogicko-vědecký pracovník. V roce 2005 si založil vlastní advokátní kancelář.
Původně se angažoval v liberální Unii svobody. Po volbách v 2005 začal jako právní expert spolupracovat s poslaneckým klubem strany PiS. To mu o rok později pomohlo získat post náměstka státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti, a pak i místo ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce (členem byl v letech 2007 až 2011).
Od roku 2008 byl náměstkem státního tajemníka v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského, až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. V roce 2011 vstoupil do PiS a ještě týž rok ho za tuto stranu zvolili do Sejmu (dolní komory). Poslaneckého mandátu se vzdal po zvolení europoslancem na jaře 2014.
V roce 2010 neúspěšně kandidoval na primátora Krakova, ale získal pouze křeslo v městském zastupitelstvu.
V minulosti Duda patřil ke stoupencům teorie, že zřícení polského vládního letadla u Smolenska předcházel výbuch na palubě stroje, a že tedy nešlo o nehodu ale o atentát.
Je ženatý, s manželkou Agatou, která je středoškolskou učitelkou němčiny, má dceru Kingu.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Andrzej Duda , volby v Polsku , Rafal Trzaskowski , Polsko , Právo a spravedlnost (PiS)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
před 2 hodinami
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
před 3 hodinami
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
před 4 hodinami
V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj
před 5 hodinami
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
před 6 hodinami
Policie objasnila pomníček. V případu vraždy z roku 2010 pomohly vzorky DNA
před 6 hodinami
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
před 7 hodinami
Ukrajinské sankce opět zafungovaly. Dvě ruské rafinérie schytaly úder
před 8 hodinami
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
před 9 hodinami
Tropické počasí stále sužuje jižní Moravu. Meteorologové avizují další vedra
před 10 hodinami
Policie vyšetřuje násilný čin na Valašsku. Zadržela podezřelého
před 10 hodinami
Írán hlásí zásadní pokrok. S Ománem se dohodl na režimu v Hormuzském průlivu
před 11 hodinami
Policie našla tělo pohřešovaného při pátrání na jezeře Most
před 12 hodinami
Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu
před 13 hodinami
Moravský teplotní rekord se měnil potřetí za tři dny. Ve Strážnici bylo 41 stupňů
včera
Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal
včera
Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním
včera
Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota
včera
Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory
včera
Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Zdroj: Jan Hrabě