Volby v Polsku: Obhájí Duda mandát? Na paty mu šlape liberálnější Trzaskowski

Současný polský prezident Andrzej Duda (48) měl před původně plánovaným termínem prezidentských voleb na začátku května velké šance na znovuzvolení. Kvůli sporům kolem koronavirové pandemie se ale volby odložily a Dudovu pozici předvolebního favorita nyní ohrožuje zbrusu nový a nadějný kandidát opozice, varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Obhájit úřad tak bude složitější.

Duda, do svého zvolení prezidentem člen vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), je znám svými konzervativními názory a snaží se oslovit voliče téhož smýšlení. Nedávno vyslovil názor, že hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) představuje možná větší nebezpečí než komunistická ideologie. "LGBT nejsou lidé, ale ideologie," uvedl doslova. Jeho slova ostře kritizovala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová jako útok na menšiny pro politický zisk.

Krátce před volbami oznámil Duda úmysl ve školách zakázat výuku o ideologii prosazující posílení práv sexuálních menšin. Také řekl, že manželství může být jedině svazkem muže a ženy. Přál by si, aby v Polsku platil "zákaz propagace ideologie LGBT ve veřejných institucích".

Duda v průzkumech zatím vede před svým hlavním rivalem Trzaskowským, jeho náskok se však snižuje s tím, jak polská ekonomika začíná pociťovat dopady krize způsobené pandemií covidu-19. V předvolební kampani mimo jiné slíbil, že vláda zvýší podporu pro nezaměstnané.

Podczas wizyty w gminie Jawornik Polski rozmawiałem z młodzieżą o ich problemach. Co „zaskakujące”, to wcale nie jest przyjęcie euro lub kwestia uchodźców, o czym tyle mówią rządzący i ich telewizja. Tylko realne potrzeby, jak własne mieszkanie i równe szanse, np. w edukacji. pic.twitter.com/5966whFHOF

— Rafał Trzaskowski (@trzaskowski_) June 24, 2020

Pro vládnoucí PiS je důležité, aby Duda post obhájil a strana, která je od moci od roku 2015, mohla dále prosazovat svůj konzervativní program. V posledních letech ovládla klíčové instituce v zemi a zejména v justici zavedla kontroverzní reformy, které ostře kritizuje Evropská komise.

Právník a někdejší europoslanec Duda dokázal v minulých prezidentských volbách v květnu 2015 porazit dosavadní hlavu státu Bronislawa Komorowského, byť byl do té doby nepříliš známým politikem. Nejvíce příznivců měl na jihu a východě země.

Od roku 2011 byl členem sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), těsně po svém zvolení hlavou státu oznámil odchod ze strany. Současně přestal být i poslancem Evropského parlamentu, v němž zasedal od července 2014.

Narodil se 16. května 1972 v Krakově, kde později vystudoval právo na Jagellonské univerzitě. Na škole posléze působil jako pedagogicko-vědecký pracovník. V roce 2005 si založil vlastní advokátní kancelář.

Původně se angažoval v liberální Unii svobody. Po volbách v 2005 začal jako právní expert spolupracovat s poslaneckým klubem strany PiS. To mu o rok později pomohlo získat post náměstka státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti, a pak i místo ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce (členem byl v letech 2007 až 2011).

Od roku 2008 byl náměstkem státního tajemníka v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského, až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. V roce 2011 vstoupil do PiS a ještě týž rok ho za tuto stranu zvolili do Sejmu (dolní komory). Poslaneckého mandátu se vzdal po zvolení europoslancem na jaře 2014.

V roce 2010 neúspěšně kandidoval na primátora Krakova, ale získal pouze křeslo v městském zastupitelstvu.

V minulosti Duda patřil ke stoupencům teorie, že zřícení polského vládního letadla u Smolenska předcházel výbuch na palubě stroje, a že tedy nešlo o nehodu ale o atentát.

Je ženatý, s manželkou Agatou, která je středoškolskou učitelkou němčiny, má dceru Kingu.

Související

Více souvisejících

Andrzej Duda volby v Polsku Rafal Trzaskowski Polsko Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 24 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy