Současný polský prezident Andrzej Duda (48) měl před původně plánovaným termínem prezidentských voleb na začátku května velké šance na znovuzvolení. Kvůli sporům kolem koronavirové pandemie se ale volby odložily a Dudovu pozici předvolebního favorita nyní ohrožuje zbrusu nový a nadějný kandidát opozice, varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Obhájit úřad tak bude složitější.
Duda, do svého zvolení prezidentem člen vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), je znám svými konzervativními názory a snaží se oslovit voliče téhož smýšlení. Nedávno vyslovil názor, že hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) představuje možná větší nebezpečí než komunistická ideologie. "LGBT nejsou lidé, ale ideologie," uvedl doslova. Jeho slova ostře kritizovala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová jako útok na menšiny pro politický zisk.
Krátce před volbami oznámil Duda úmysl ve školách zakázat výuku o ideologii prosazující posílení práv sexuálních menšin. Také řekl, že manželství může být jedině svazkem muže a ženy. Přál by si, aby v Polsku platil "zákaz propagace ideologie LGBT ve veřejných institucích".
Duda v průzkumech zatím vede před svým hlavním rivalem Trzaskowským, jeho náskok se však snižuje s tím, jak polská ekonomika začíná pociťovat dopady krize způsobené pandemií covidu-19. V předvolební kampani mimo jiné slíbil, že vláda zvýší podporu pro nezaměstnané.
Podczas wizyty w gminie Jawornik Polski rozmawiałem z młodzieżą o ich problemach. Co „zaskakujące”, to wcale nie jest przyjęcie euro lub kwestia uchodźców, o czym tyle mówią rządzący i ich telewizja. Tylko realne potrzeby, jak własne mieszkanie i równe szanse, np. w edukacji. pic.twitter.com/5966whFHOF
— Rafał Trzaskowski (@trzaskowski_) June 24, 2020
Pro vládnoucí PiS je důležité, aby Duda post obhájil a strana, která je od moci od roku 2015, mohla dále prosazovat svůj konzervativní program. V posledních letech ovládla klíčové instituce v zemi a zejména v justici zavedla kontroverzní reformy, které ostře kritizuje Evropská komise.
Právník a někdejší europoslanec Duda dokázal v minulých prezidentských volbách v květnu 2015 porazit dosavadní hlavu státu Bronislawa Komorowského, byť byl do té doby nepříliš známým politikem. Nejvíce příznivců měl na jihu a východě země.
Od roku 2011 byl členem sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), těsně po svém zvolení hlavou státu oznámil odchod ze strany. Současně přestal být i poslancem Evropského parlamentu, v němž zasedal od července 2014.
Narodil se 16. května 1972 v Krakově, kde později vystudoval právo na Jagellonské univerzitě. Na škole posléze působil jako pedagogicko-vědecký pracovník. V roce 2005 si založil vlastní advokátní kancelář.
Původně se angažoval v liberální Unii svobody. Po volbách v 2005 začal jako právní expert spolupracovat s poslaneckým klubem strany PiS. To mu o rok později pomohlo získat post náměstka státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti, a pak i místo ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce (členem byl v letech 2007 až 2011).
Od roku 2008 byl náměstkem státního tajemníka v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského, až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. V roce 2011 vstoupil do PiS a ještě týž rok ho za tuto stranu zvolili do Sejmu (dolní komory). Poslaneckého mandátu se vzdal po zvolení europoslancem na jaře 2014.
V roce 2010 neúspěšně kandidoval na primátora Krakova, ale získal pouze křeslo v městském zastupitelstvu.
V minulosti Duda patřil ke stoupencům teorie, že zřícení polského vládního letadla u Smolenska předcházel výbuch na palubě stroje, a že tedy nešlo o nehodu ale o atentát.
Je ženatý, s manželkou Agatou, která je středoškolskou učitelkou němčiny, má dceru Kingu.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Andrzej Duda , volby v Polsku , Rafal Trzaskowski , Polsko , Právo a spravedlnost (PiS)
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Maska příjemného politika se hroutí. Orbánovi hrozí drtivá porážka, propagandě zasadil smrtelnou ránu internet
před 1 hodinou
Předpověď počasí s doporučením. Meteorologové řekli, jak bude v neděli
včera
StarDance bude výzva i pro kaskadérku. Na parketu se ukáže Hana Dvorská
včera
Ceny Anděl budou rozdány příští týden. Pořadatelé odhalili jména vystupujících
včera
Velikonoční mši vynechají dcery bývalého prince Andrewa. Rodina je ale nezavrhuje
včera
Fotbal v Itálii v krizi. Potřetí v řadě se nepostoupilo na MS, končí šéf svazu i trenér
včera
Babiš prozradil řidičům, jak se budou stanovovat maximální ceny pohonných hmot
včera
Moravec zřejmě po konci v ČT půjde na vlastní pěst
včera
Trump mluví o otevření Hormuzského průlivu. Už jím projela první západní loď
včera
Češi před fotbalovým MS odehrají dva přípravné duely. Je problém s nákupem lístků
včera
Historie legendární značky Mercedes. První vůz vyjel před 125 lety
včera
Rakušan to definitivně vzdal. Místopředsedkyní Sněmovny se má stát Urbanová
včera
Hegseth uprostřed války vyměňuje jednu z ústředních postav armády
včera
Už ani korunu. Turek naznačil, že Hnutí Duha přijde o peníze od ministerstva
včera
Astronauti už opravdu míří k Měsíci. Mise Artemis II pokračuje
včera
Zemřel Petr Pleva, bývalý poslanec za ODS
včera
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
včera
Velikonoční počasí a pranostiky. Experti vysvětlují, proč nejsou spolehlivé
včera
Mosty, pak elektrárny. Trump opět pohrozil Íránu ničivou silou americké armády
včera
Není to uzavřené. Pavel nadále chce jet na letní summit NATO
Prezident Petr Pavel nadále stojí o osobní účast na letošním summitu NATO. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) chce znovu diskutovat o tom, kdo bude Česko v červenci zastupovat v turecké Ankaře.
Zdroj: Jan Hrabě