Von der Leyenová měla projev, europoslanci chválili i kritizovali

Zvýšení klimatických závazků Evropské unie k roku 2030 přivítala dnes v reakcích na projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové velká část poslanců Evropského parlamentu. Europoslanci většinou hodnotili pochvalně i její přísliby prosazovat spojení unijních fondů s vládou práva či posílit společné unijní kompetence ve zdravotnictví. Naopak kritické reakce se von der Leyenová dočkala za pouze okrajovou zmínku o digitalizaci unijní ekonomiky.

Von der Leyenová představila ve svém prvním poselství o stavu unie zásadně ovlivněném pandemií covidu-19 priority komise na příští rok a zhodnotila uplynulé období. Europoslanci se v následném hodnocení shodli, že prosazení bezprecedentního fondu obnovy ekonomik je pro EU úspěchem, ačkoli k němu mají připomínky.

"Plán oživení je bezpochyby velkým krokem kupředu...Ale vláda práva nemůže být na prodej," prohlásil předseda liberální frakce v EP Dacian Ciološ s odkazem na to, že obrysy fondu dohodnuté lídry zemí EU na červencovém summitu přímo nesvazují čerpání peněz s dodržováním evropských hodnot. Von der Leyenová ve své řeči slíbila, že EU rozpočet před "podvody, korupcí a střetem zájmů" ochrání, klíčové slovo však budou mít zástupci členských států. Maďarsko a Polsko, s nimiž dlouhodobě vedou unijní orgány kvůli porušování evropských hodnot řízení, tlačí na co nejvolnější vazbu mezi vládou práva a penězi.

Většina poslanců hodnotila pozitivně, že šéfka EK přišla se zpřísněním emisních závazků. Von der Leyenová dnes oznámila, že do roku 2030 by měla EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti stavu z roku 1990. Dosud unie plánovala čtyřicetiprocentní pokles.

Někteří europoslanci by však chtěli ještě ambicióznější cíle. Zástupci zelených například hovořili o tom, že za optimální považují pokles o 65 procent.

Jejich předsedkyně Ska Kellerová zároveň označila za nedostatečné přísliby předsedkyně komise o efektivnějším řešení migrační otázky. Von der Leyenovou vyzvala, aby se "pustila do boje se členskými státy, aby pomoc lidem v nouzi byla hlavní prioritou". Šéfka EK slíbila předložit návrh nové azylové politiky příští týden, očekává se však odpor některých členských států vůči přebírání migrantů z jihoevropských zemí či záchranných lodí.

Nejkritičtějších reakcí poslanců se von der Leyenová dočkala za malý prostor, jaký navzdory očekávání věnovala ve svém více než sedmdesátiminutovém projevu digitální ekonomice. Jednu z priorit EK zmínila několika větami a vůbec nemluvila o chystané normě o digitálních službách, kterou má Brusel navrhnout ještě letos.

"Kde jsou všechny iniciativy komise?" ptal se po projevu šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Dodal, že jej přístup předsedkyně komise, která patří k téže politické skupině, k tématu digitalizace nepřesvědčil.

Von der Leyenová přitom o přechod k digitálnímu hospodářství při nástupu do funkce označovala vedle zelené ekonomiky za jednu z hlavních priorit.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropská komise evropský parlament EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou

Začíná týden na přelomu července a srpna, od kterého se zejména očekává návrat tropického počasí. Dnešek tomu ale ještě nasvědčovat nebude. Místy se totiž má hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy