Von der Leyenová měla projev, europoslanci chválili i kritizovali

Zvýšení klimatických závazků Evropské unie k roku 2030 přivítala dnes v reakcích na projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové velká část poslanců Evropského parlamentu. Europoslanci většinou hodnotili pochvalně i její přísliby prosazovat spojení unijních fondů s vládou práva či posílit společné unijní kompetence ve zdravotnictví. Naopak kritické reakce se von der Leyenová dočkala za pouze okrajovou zmínku o digitalizaci unijní ekonomiky.

Von der Leyenová představila ve svém prvním poselství o stavu unie zásadně ovlivněném pandemií covidu-19 priority komise na příští rok a zhodnotila uplynulé období. Europoslanci se v následném hodnocení shodli, že prosazení bezprecedentního fondu obnovy ekonomik je pro EU úspěchem, ačkoli k němu mají připomínky.

"Plán oživení je bezpochyby velkým krokem kupředu...Ale vláda práva nemůže být na prodej," prohlásil předseda liberální frakce v EP Dacian Ciološ s odkazem na to, že obrysy fondu dohodnuté lídry zemí EU na červencovém summitu přímo nesvazují čerpání peněz s dodržováním evropských hodnot. Von der Leyenová ve své řeči slíbila, že EU rozpočet před "podvody, korupcí a střetem zájmů" ochrání, klíčové slovo však budou mít zástupci členských států. Maďarsko a Polsko, s nimiž dlouhodobě vedou unijní orgány kvůli porušování evropských hodnot řízení, tlačí na co nejvolnější vazbu mezi vládou práva a penězi.

Většina poslanců hodnotila pozitivně, že šéfka EK přišla se zpřísněním emisních závazků. Von der Leyenová dnes oznámila, že do roku 2030 by měla EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti stavu z roku 1990. Dosud unie plánovala čtyřicetiprocentní pokles.

Někteří europoslanci by však chtěli ještě ambicióznější cíle. Zástupci zelených například hovořili o tom, že za optimální považují pokles o 65 procent.

Jejich předsedkyně Ska Kellerová zároveň označila za nedostatečné přísliby předsedkyně komise o efektivnějším řešení migrační otázky. Von der Leyenovou vyzvala, aby se "pustila do boje se členskými státy, aby pomoc lidem v nouzi byla hlavní prioritou". Šéfka EK slíbila předložit návrh nové azylové politiky příští týden, očekává se však odpor některých členských států vůči přebírání migrantů z jihoevropských zemí či záchranných lodí.

Nejkritičtějších reakcí poslanců se von der Leyenová dočkala za malý prostor, jaký navzdory očekávání věnovala ve svém více než sedmdesátiminutovém projevu digitální ekonomice. Jednu z priorit EK zmínila několika větami a vůbec nemluvila o chystané normě o digitálních službách, kterou má Brusel navrhnout ještě letos.

"Kde jsou všechny iniciativy komise?" ptal se po projevu šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Dodal, že jej přístup předsedkyně komise, která patří k téže politické skupině, k tématu digitalizace nepřesvědčil.

Von der Leyenová přitom o přechod k digitálnímu hospodářství při nástupu do funkce označovala vedle zelené ekonomiky za jednu z hlavních priorit.

Související

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropská komise evropský parlament EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy