Von der Leyenová přijela na Ukrajinu, bude jednat s vedením země

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přijela do Kyjeva, kde bude jednat s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem i prezidentem Volodymyrem Zelenským. O své třetí návštěvě ukrajinské metropole od začátku ruské invaze informovala šéfka EK na twitteru.

Von der Leyenová ve středu v projevu o stavu EU v Evropském parlamentu hovořila o možnostech unijní pomoci Kyjevu včetně začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také podle ní poskytne 100 milionů eur (bezmála 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie. V europarlamentu projevu šéfky komise jako čestný host naslouchala Olena Zelenská, manželka ukrajinského prezidenta.

"Se Zelenským a Šmyhalem budu diskutovat o sbližování našich ekonomik i lidí, zatímco Ukrajina směřuje k přistoupení (k Evropské unii)," napsala dnes von der Leyenová. V příspěvku také připomněla, že Ukrajina od její poslední návštěvy získala status kandidátské země.

Předsedkyně EK Ukrajinu dlouhodobě podporuje v její snaze přistoupit k Evropské unii. Kyjev navštívila poprvé na začátku letošního dubna a následně v červnu, kdy s ukrajinským vedením prodiskutovala žádost o kandidátský status. Kandidaturu pak EK v polovině června doporučila, podmínila ji ale reformami.

Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Ukrajinu nyní čekají vyjednávací rozhovory, které běžně trvají několik let. O konečném začlenění do bloku pak musí jednomyslně rozhodnout všech 27 členů unie.

Analytička: Hlavním motivem projevu šéfky EK byla podpora Ukrajiny

Hlavním motivem dnešního projevu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu byla podpora Ukrajiny. ČTK to sdělila analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Energetická opatření, která šéfka EK představila, považuje Kateřina Davidová z institutu Europeum za dobrá a dávající smysl. Jana Juzová z Europea uvedla, že projev byl poměrně rázný a ambiciózní, zejména v důrazu na tvrdý postoj vůči Rusku a Číně a v otázce demokracie na evropském kontinentu.

EU bude podle Ursuly von der Leyenové dál solidárně pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích vůči Rusku. Unie také poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie.

"Hlavním motivem dnešního projevu předsedkyně komise byla podle očekávání evropská podpora Ukrajiny. Tomu odpovídalo jak mnoho symbolů, například modro-žluté oblečení řady komisařek či pozvání ukrajinské první dámy Oleny Zelenské, tak konkrétní navrhované kroky jako příslib 100 milionů eur na opravu ukrajinských škol," uvedla Kazlauskas.

Podle Juzové projev výrazně nevybočoval z toho, co se očekávalo, přesto v některých ohledech překvapil. "Projev samotný byl poměrně rázný a ambiciózní, zejména v důrazu na tvrdý postoj vůči Rusku a Číně a v otázce demokracie na evropském kontinentě. Otázka posilování demokracie v Evropě je samozřejmě klíčová, avšak zatím EU velkých pokroků nedosáhla," uvedla.

Zásadním sdělením šéfky EK bylo to, že komise navrhuje omezit příjmy producentů elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Krizové opatření podle von der Leyenové přinese členským zemím EU 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Unijní exekutiva také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.

"Myslím, že navrhovaná opatření jsou dobrá a dávají na evropské úrovni smysl. Je vidět, že komise si uvědomuje, že kromě nezbytných aktuálních reakcí na rostoucí ceny energií je potřeba myslet i na dlouhodobější řešení, která nám pomůžou předcházet podobným krizím v budoucnu," uvedla Davidová.

Davidová vedle omezení příjmů energetických firem považuje za jedno z nejdůležitějších opatření reformu evropského trhu s elektřinou a oddělení ceny elektřiny od ceny plynu. "Pokud se to podaří, pak Evropané budou moci více benefitovat z nízkých cen elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a případné vysoké ceny plynu nebudou mít na cenu elektřiny přímý vliv, jako je tomu nyní," vysvětlila.

Je podle ní patrné, že komise vkládá velké naděje do vodíku. Nesmějí se ale přehlížet jiná důležitá řešení, jako masivní úspory energií, zvyšování energetické účinnosti, rozvoj obnovitelných zdrojů a akumulace elektřiny, dodala Davidová.

Návrhy komise v oblasti energetiky budou muset schválit ministři pro energetiku na mimořádném jednání 30. září, připomněla Kazlauskas. Šéfka EK podle ní ale mluvila i o řadě dalších iniciativ, mimo jiné šlo o důraz na obnovitelné zdroje nebo o kroky k podpoře duševního zdraví Evropanů.

"Důležitý je i geopolitický signál, který vyslala směrem k zemím západního Balkánu, Afriky nebo Latinské Ameriky, když zdůrazňovala vzájemnou spolupráci. Jen velmi okrajově při tom zmínila potravinovou krizi ve světě, na jejímž řešení se EU podílí, ale často bývá kritizovaná právě za nedostatečnou viditelnost těchto iniciativ," dodala Kazlauskas.

Podle Juzové bylo z projevu patrné, že komise dále usiluje o to, aby se z EU stal skutečně silný a relevantní globální hráč. V ekonomické oblasti šéfka EK představila řadu nových návrhů a iniciativ, analytička je však skeptická, neboť konečná podoba návrhů bude záležet na členských státech a jejich shodě. "Naděje na to, že přijmou takto ambiciózní legislativu, jsou bohužel jen malé," uvedla.

Von der Leyenová sice zmínila integraci Ukrajiny do jednotného trhu, ujistila země západního Balkánu a východní Evropy o jejich budoucnosti uvnitř EU či podpořila návrh na vytvoření Evropského politického společenství, všechno to však podle Juzové byly vágní formulace a nepřinesly jasnější představu o tom, jak konkrétně těchto cílů dosáhnout.

Související

Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová chce zařadit íránské revoluční gardy na teroristický seznam

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová je pro to, aby sedmadvacítka zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací kvůli tomu, jak Teherán pošlapává základní lidská práva. Von der Leyenová to podle agentury Reuters řekla dnes na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu.
Polský parlament

Polsko stojí o peníze z EU. Sejm schválil změny v justici

Polský Sejm dnes schválil změny zákona o nejvyšším soudu, které mají podle vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) vést k uvolnění peněz z fondu EU na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Informují o tom polská média. Polská národně-konzervativní vláda v uplynulých letech prosadila rozsáhlé změny v justici, které podle opozice, Evropské komise i různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu. 

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 21 hodinami

Petr Pavel

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami

Nově zvolený prezident Petr Pavel se dnes sešel s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalem Koudelkou. Probrali nastavení vztahů a další spolupráci. Pavel počítá s pravidelným setkáváním, uvedl na twitteru. České televizi (ČT) Pavel řekl, že také plánuje co nejdříve jmenovat Koudelku generálem, což nynější prezident Miloš Zeman opakovaně odmítal. O povýšení Koudelky do hodnosti generála mluvil Pavel už před volbami.

Aktualizováno včera

Armáda Velké Británie

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády

Britská armáda už nenese status prvotřídní armády jako ta americká, ruská nebo francouzská, varoval podle zdroje stanice Sky News britského ministra obrany Bena Wallace nejmenovaný americký generál. Británie by podle zdroje nebyla schopna bránit své nebe před raketovými útoky takového rozsahu, s jakými se vyrovnává Ukrajina. Úřad britského premiéra v reakci na zprávu uvedl, že britská armáda je stále na špičkové úrovni.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník

Spojené státy podle informací deníku The Washington Post dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího. Ukrajina přitom naléhá na své spojence, aby jí moderní tanky poskytli co nejrychleji. Britské tanky Challenger 2 dorazí na Ukrajinu do léta, sdělil dnes podle stanice Sky News britský ministr obrany Ben Wallace. Původně Londýn uváděl, že dodání 14 slíbených challengerů plánuje koncem března.

Aktualizováno včera

Belgická policie

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela

Útočník dnes večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policisté podezřelého zadrželi, na místě zasahovaly dvě sanitky. Provoz metra je po incidentu narušen, napsal belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený muž v minulosti psychické obtíže.

Aktualizováno včera

včera

Ilustrační fotografie.

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho poradce Mychajlo Podoljak se ostře ohradili proti snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV) zrušit zákaz startů ruských a běloruských reprezentantů v mezinárodních soutěžích. MOV ale ve vyjádření pro agenturu Reuters ukrajinské výroky, že svým přístupem podporuje válku, důrazně odmítl.

včera

Oleksij Reznikov (vpravo)

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr

Ukrajina plánuje v letošním roce vynaložit asi 20 miliard hřiven (11,9 miliardy Kč) na nákup bezpilotních letounů. Na facebooku to dnes napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, podle něhož resort obrany už podepsal 16 smluv s domácími výrobci dronů. Minulý týden ukrajinský generální štáb oznámil, že v zemi vznikají úderné roty bezpilotních letounů.

včera

Jana Černochová

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení

Česká armáda se během 30 let své existence profesionalizovala, zaslouží si respekt a úctu i moderní vzhled a vybavení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla na setkání při příležitosti 30. výročí vzniku sboru, kterého se dnes v atriu Armádního muzea Žižkov zúčastnili veteráni, vojáci, diplomaté a vrcholní politici včetně o víkendu zvoleného prezidenta, bývalého šéfa generálního štábu Petra Pavla.

včera

Facebook

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné

Americká internetová společnost Facebook požádala britský soud, aby zablokoval hromadnou žalobu, která po firmě požaduje odškodné až tři miliardy liber (přes 80 miliard Kč). Žaloba podaná jménem zhruba 45 milionů britských uživatelů sociální sítě Facebook tvrdí, že firma zneužívala svého dominantního postavení na trhu ke zpeněžování osobních údajů uživatelů, informovala dnes agentura Reuters.

včera

Petr Pavel

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů

Pro budoucího českého prezidenta Petra Pavla bude velkou výhodou, že dobře zná fungování Severoatlantické aliance ze svého dřívějšího působení. Soudí tak lidé pracující v bruselském sídle aliance i další znalci místních poměrů, podle nichž se tu jako generál zapsal velmi pozitivně ve funkci šéfa Vojenského výboru. Již tehdy se podle nich nebál mluvit o záležitostech, které byly na vojáka nečekaně politické.

Aktualizováno včera

Petr Fiala

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit

Počet vězňů v Česku i doba, kterou tráví za mřížemi, jsou příliš vysoké a je potřeba udělat změny. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po dnešní bilanční návštěvě na ministerstvu spravedlnosti. Pomoci by podle něj mohla novela trestního řádu, změny v sazbách trestů i rozsáhlejší využívání alternativních trestů.

včera

Škoda Auto, a.s.

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu

Automobilka Škoda Auto omezuje kvůli nedostatku čipů tento týden výrobu. Odstávky se dotknou závodů v Mladé Boleslavi a Vrchlabí, v Kvasinách se naopak dál vyrábí bez omezení. Na informaci týdeníku Škodovácký odborář dnes upozornil server Novinky.cz. Kvůli nedostatku komponentů nebude od začátku února vyrábět také kolínská Toyota.

včera

Aktualizováno včera

Pavel Blažek (vlevo) a Petr Fiala.

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek

Končící prezident Miloš Zeman by neměl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Na dnešní tiskové konferenci po bilanční návštěvě ministerstva spravedlnosti to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Tento krok by podle něj vyvolal zmatek a nejasnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že nemá cenu, aby se Zeman v závěru kariéry pouštěl do tohoto souboje s právníky, novináři a možná i s částí veřejnosti.

včera

včera

Aktualizováno včera

Petr Pavel

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu

 Nově zvolený prezident Petr Pavel dnes v telefonátu ujistil tchajwanskou prezidentku Cchaj Jing-wen, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství. Pavel to uvedl na twitteru. Řekl jí také, že doufá, že budou mít možnost se setkat osobně. Čínské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že kvůli chystanému hovoru je v kontaktu s Prahou.

včera

Ilustrační fotografie.

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

včera

včera

Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci

Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.

Zdroj: ČTK

Další zprávy