Von der Leyenová přijela na Ukrajinu, bude jednat s vedením země

Von der Leyenová ve středu v projevu o stavu EU v Evropském parlamentu hovořila o možnostech unijní pomoci Kyjevu včetně začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také podle ní poskytne 100 milionů eur (bezmála 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie. V europarlamentu projevu šéfky komise jako čestný host naslouchala Olena Zelenská, manželka ukrajinského prezidenta.

"Se Zelenským a Šmyhalem budu diskutovat o sbližování našich ekonomik i lidí, zatímco Ukrajina směřuje k přistoupení (k Evropské unii)," napsala dnes von der Leyenová. V příspěvku také připomněla, že Ukrajina od její poslední návštěvy získala status kandidátské země.

Předsedkyně EK Ukrajinu dlouhodobě podporuje v její snaze přistoupit k Evropské unii. Kyjev navštívila poprvé na začátku letošního dubna a následně v červnu, kdy s ukrajinským vedením prodiskutovala žádost o kandidátský status. Kandidaturu pak EK v polovině června doporučila, podmínila ji ale reformami.

Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Ukrajinu nyní čekají vyjednávací rozhovory, které běžně trvají několik let. O konečném začlenění do bloku pak musí jednomyslně rozhodnout všech 27 členů unie.

Analytička: Hlavním motivem projevu šéfky EK byla podpora Ukrajiny

Hlavním motivem dnešního projevu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu byla podpora Ukrajiny. ČTK to sdělila analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Energetická opatření, která šéfka EK představila, považuje Kateřina Davidová z institutu Europeum za dobrá a dávající smysl. Jana Juzová z Europea uvedla, že projev byl poměrně rázný a ambiciózní, zejména v důrazu na tvrdý postoj vůči Rusku a Číně a v otázce demokracie na evropském kontinentu.

EU bude podle Ursuly von der Leyenové dál solidárně pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích vůči Rusku. Unie také poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie.

"Hlavním motivem dnešního projevu předsedkyně komise byla podle očekávání evropská podpora Ukrajiny. Tomu odpovídalo jak mnoho symbolů, například modro-žluté oblečení řady komisařek či pozvání ukrajinské první dámy Oleny Zelenské, tak konkrétní navrhované kroky jako příslib 100 milionů eur na opravu ukrajinských škol," uvedla Kazlauskas.

Podle Juzové projev výrazně nevybočoval z toho, co se očekávalo, přesto v některých ohledech překvapil. "Projev samotný byl poměrně rázný a ambiciózní, zejména v důrazu na tvrdý postoj vůči Rusku a Číně a v otázce demokracie na evropském kontinentě. Otázka posilování demokracie v Evropě je samozřejmě klíčová, avšak zatím EU velkých pokroků nedosáhla," uvedla.

Zásadním sdělením šéfky EK bylo to, že komise navrhuje omezit příjmy producentů elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Krizové opatření podle von der Leyenové přinese členským zemím EU 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Unijní exekutiva také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.

"Myslím, že navrhovaná opatření jsou dobrá a dávají na evropské úrovni smysl. Je vidět, že komise si uvědomuje, že kromě nezbytných aktuálních reakcí na rostoucí ceny energií je potřeba myslet i na dlouhodobější řešení, která nám pomůžou předcházet podobným krizím v budoucnu," uvedla Davidová.

Davidová vedle omezení příjmů energetických firem považuje za jedno z nejdůležitějších opatření reformu evropského trhu s elektřinou a oddělení ceny elektřiny od ceny plynu. "Pokud se to podaří, pak Evropané budou moci více benefitovat z nízkých cen elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a případné vysoké ceny plynu nebudou mít na cenu elektřiny přímý vliv, jako je tomu nyní," vysvětlila.

Je podle ní patrné, že komise vkládá velké naděje do vodíku. Nesmějí se ale přehlížet jiná důležitá řešení, jako masivní úspory energií, zvyšování energetické účinnosti, rozvoj obnovitelných zdrojů a akumulace elektřiny, dodala Davidová.

Návrhy komise v oblasti energetiky budou muset schválit ministři pro energetiku na mimořádném jednání 30. září, připomněla Kazlauskas. Šéfka EK podle ní ale mluvila i o řadě dalších iniciativ, mimo jiné šlo o důraz na obnovitelné zdroje nebo o kroky k podpoře duševního zdraví Evropanů.

"Důležitý je i geopolitický signál, který vyslala směrem k zemím západního Balkánu, Afriky nebo Latinské Ameriky, když zdůrazňovala vzájemnou spolupráci. Jen velmi okrajově při tom zmínila potravinovou krizi ve světě, na jejímž řešení se EU podílí, ale často bývá kritizovaná právě za nedostatečnou viditelnost těchto iniciativ," dodala Kazlauskas.

Podle Juzové bylo z projevu patrné, že komise dále usiluje o to, aby se z EU stal skutečně silný a relevantní globální hráč. V ekonomické oblasti šéfka EK představila řadu nových návrhů a iniciativ, analytička je však skeptická, neboť konečná podoba návrhů bude záležet na členských státech a jejich shodě. "Naděje na to, že přijmou takto ambiciózní legislativu, jsou bohužel jen malé," uvedla.

Von der Leyenová sice zmínila integraci Ukrajiny do jednotného trhu, ujistila země západního Balkánu a východní Evropy o jejich budoucnosti uvnitř EU či podpořila návrh na vytvoření Evropského politického společenství, všechno to však podle Juzové byly vágní formulace a nepřinesly jasnější představu o tom, jak konkrétně těchto cílů dosáhnout.